816

dílo a ž. řeč nemá nikdy konce. Č. Vrtký
úmysl ž. na obrtlíku sedí. Lb. Ranní déšť,
ž. pláč, mužská věrnosť a psí kulhání ne-
mají dlouhé trvaní. Sk. Ranní déšť a ženský
pláč brzy přejde. Dážď ranní, inu ženský
pláč. Phld. V. 56. Ženský pláč, babí hněv,
psí kulhání nemá dlouhého trvání (pano-
vání). Bž. Ženský pláč jako ranní déšť a
psí štěkot (krátký). U Bydž. Kšť. Kupec-
kému věrování, panenskému slibování a žen-
skému plakání ať nikdo nevěří. Koll. St.
765. Lahodné řeči ženské. Lb. — Ž. = ženě
příslušný, měkký, rozmazaný, bázlivý, zže-
nilý, weiblich, zart, weich, weiberhaft. Žen-
ského srdce (bázlivý). V. Žensky se brá-
niti. Troj. — Ž. Ženský rod klademe lajíce
m. mužského rodu: Kluku usmrkaná; svi-
ňáku nečistá. Us. Vz Rod. — Ž. žíla, žíla
růžová, žíla panenská, vena saphaena, die
Rosenader. Krab., Sal. — Ž., v botan. Žen-
ský vlas = netík útlý, adianthum caprillus
Veneris, das Frauenhaar, Čl. 170., Kom.;
jahody, fragaria vesca, die Erdbeere. Ž.
konopě = hlavaté (obsahuje semenec); muž-
ské konopě, poskonné. Na Hané. Bkl. — Ž.
balsám, aqua aromatica spirituosa, Mutter-
balsam. MUr. — Ženská, subst. = ženská
osoba, ženské, pl., das Weib. Vz Žena.
Utrejch ženská = zlá. U Kr. Hrad. Kšť.
Žádná ženská nevyrostla k zabití (každá
se ráda vdá). U Bydž. Kšť. Ž. jako hrudka
(malá). Zátur. Do kostela chodí stařec spat,
ženská ale nové šaty ukazovat. Ženské
jazyk uštípni, naroste jí zase nový jako
štírovi ocásek. Přijde-li ženská do pivovaru,
když se pivo vaří, uhrane je. Us. Kšť.
Ženské mají své ozdoby. Kom. Ženské
daly se nám do smíchu. Sych. Ženskou
zlíhati, zmrhati, obtěžkati. Us. Zlá ženská
slove drak, dračice; Jako mladý byl hezký
hoch, ženské na něm jen lpěly. Us. Dch.
Čert šije tou ženskou. Šml. Ž. špatná, vz
Měcholupy. Který mužský má rád kočky,
mívá rád i ženské; Která ženská má ráda
psy, mívá ráda mužské. Kld. Ženská je
zlatý sloup v domě, ale musí se občas
oprášiti. Šml. Čím starší ženská, tím špiča-
tější a ostřejší má jazyk. Us. Tč. Když
ženská hvízdá, otvírá se peklo. Vrů. V krivú
(popeleční) stredu žiadna ženská nepriade
am za svet. Sb. sl. ps. I. 184. To je ženská
jako z devíti prken jarmara (veliká a silná).
Us. Dg. Ženská je samý nerv (hned se roz-
pláče). Šml. To víte, ženská je ženská, tu
nepředěláte. Us. Jdou-li mužští a ženské
zároveň někam a jdou-li mužští vzadu, bude
prý drahota. Mus. Lépe koše blech, než
jedné ženské hlídati. Jg. Dříve pytel blech
uhlídá, nežli jedné ženské; Kde dvě ženské
v hovorném jsou spětí, majíť jistě na vochli
zde třetí; Ženské se vypravují (odněkud)
jako vrabci z Čech; Čert ví, kde má ženská
brousek; S ženskými hráti těžká věc. Lb.

Ženství, n. = ženská přirozenosť, povaha,
die Weiblichkeit. Koll.

Ženstvo, a, n. = ženy, ženské pohlaví,
die Weiber, das Weibervolk. Ros., Koll.,
Sš. Mt. 206. Ž. jest šperků milovno. Sych.

Ženština, y, f., ženčina = ženská, ženice,
das Weib, Weibsbild. Hlas., Us. Cf. Šrc.

246. Že krásna jest, tož hodna milování;
že ženština, tož získati ji lze. Shakesp. Tč.
Připomínáme, že hru na prase (prstének)
jen ženštiny hrávají a Marasa zpomínají;
Jsou po celém těle srstnatí (Faunové) a pilně
po ženštinách pasou; Nevěř ž-ně; Nelepými
ž-nami obydlený kraj. Koll. Zp. I. 422., II.
277., III 276. Klačí a horúce slzy za man-
želom cedí, ktorý za marnou ž-nou pod
Muráňom sliedi. Ppk. I. 222. Ženština je
drahší než těletina. Slez. Tč.

Ženštinnosť, i, f. = ženskosť. Šm.

Žentica, e, f. = žinčice. Slov. Šd. Upraží
si praženicu, ty budeš chleptat ženticu. Koll.
Zp. I. 315.

Žentour, u, m., der Göpel = hřídel veliký,
který se nyní točí koňmi a na kterém se
provazem kamení, voda, rudy atd. z dolů
vytahují. Am. Dle S. N. = hřídel stojatý,
kolem něhož navinuta jest čásť provazu,
jehož druhý konec k břemenu jest přidělán
tak, že otáčením hřídele a navíjením se naň
provazu břímě se s místa odvléká; vratidlo
ležaté jest rumpál. Ž., snad od ženu a túr,
poněvadž se vytahování to dobytkem dělo.
Jg. Mz. 378. myslí, že snad z něm. Senk-
korb. Ž. také stroj k hnání jiných strojů,
ku př. mlýnův. Vys. Ž. ruční (vratidlo),
koňský, der Pferdegöpel. Šp., Nz. Vz S. N.,
KP. II. 23., KP. III. 67. Železný ž. na
jednoho koně, einpferdiger eiserner Göpel,
Garettův, Garettscher G. Šp. Ž. báňský.
Zpr. arch. IX. 70. Ž. obloukový, der Bügel-
göpel, Dch , ležatý, pojezdný. Us. Pdl. Hří-
del ž-ru, die Göpelwelle. Šp. V pion. der
Brüstzug. Čsk.

Žentouřiště, ě, n., vz Žentourov.

Žentourní, Göpel-.

Žentourník, a, m., der Göpeltreiber.
Šp.

Žentourov, u, m. = žentouřiště, das
Treibhaus, die Göpelkammer. Ros., Šp.

Žentourový, Göpel-. Ž. válec, der Göpel-
korb, die das Göpelseil o. die Kette auf-
nehmende Welle. Nz. Ž. mlatidlo, die Göpel-
dreschmaschine. Šp.

Ženu, vz Hnáti.

Ženuška, vz Žena. Měl kázání o pomlu-
vách, pře čemž ž-kám a pannám slzy z očí
tekly. Koll. Zp. IV. 271. — Ž., žertovně =
haklice, sponka, záponka, do které se háček
vpravuje, das Haftel, Heftel. Dch.

Že-ový. Ž. přípony: ež (krádež, papež,
loupež, drůbež, mládež), ýž (lanýž). Bž. 235.

Žeponoška, y, f., thylacinus, das Sack-
thier, ssavec. Ssav. 242.

Žepy = Řepy. Tk. I. 315., 415., 416., III.
83.. S. N. (také XI. 317.). Johanna z Žep.
Arch. II. 471.

1. Žer, vz Žráti.

2. Žer, u, m. = žír, pokrm, der Frass.
Ráj II. 126., Šd. Bylinka šaší, pod šaší
žery (ústa), pod žery bery, pod bery kleky,
pod kleky fleky (= člověk). Pck. Ps. 109.

3. Žer, a, m. = druh housenek, die Pro-
cessionsraupe. Slov. Plk.