820

Žertovnosť, i, f. = žertování, die Scherz-

haftigkeit, Spasshaftigkeit, Spassmacherei.
Ros., D. Čeština má bohatosť řeči anglické,
hlubokosť německé, lehkosť a ž. francouzské,
sladkosť a lahodu vlaské. Koll. III. 248.

Žertovný = žertovní.

Žertva (zastr. žirtva), y, f. = zápalná
oběť, das Brandopfer. MV., Msn. Or. 77.,
Mus. Oběť žertvy páliti. Koll. Spevy, tance
a hostiny strojili k pocte týchto svojich
bohov; v obeť jim prinášali prvotiny úrod,
strovu, koláče, mäso, víno, mädovec, a vo-
lali to žertvami t. j. pokrmom pre bohy.
Tieto žertvy pálili alebo nahávali tam pod
stromami a pod modlami. Dbš. Pm. 7. Ne
já sám jeden jsem se stal žertvou své ně-
mecké lektury. Kos. v Km. 1884. Zabíjení
ž-vy; Strávení žertov; Syna v žertvu obě-
tovati měl; Člověk lakomý obětuje penězům
ne nějaký dobytek, nébrž duši v žertvu.
Sš. I. 122., II. 31., 33., 126. — Cf. Vlšk.
323., 328.

Žertveník, u, m., der Opferaltar? Slov.
Milým národovcom, obětovavším čas a sily
svoje na ž-ku národnej osvety. Let. Mt. S.
I. 58.

Žertvisko, a, n., die Opferstatte. Slov.
Loos.

Žertviště, ě, n. = žertvisko. Rk.

Žertvohledec, dce, m. = haruspex, der
Opferbeschauer, Opferdeuter. Vz násl.

Žertvopravec, vce, m., der Opferdeuter.
Vlšk. 329., 344. Vz Žertvohledec.

Žertvovaný; -án, a, o, geopfert. Severné
kmeny pohanské obete svoje na oltári ž-né
kladli do podzemských jeskyň. Let. Mt. S.
VI. 2. 7.

Žertvovati = obětovati, opfern. Msn. Or.
12. — co komu. Abyste žertvovali těla
svá. Sš. I. 122. Boh nám založiť pomôž
Maticu: žertvujem jej 1000 zl. Lipá II. 152.
Nežertvuj gágoru tvojmu, ni mamone. Hrbň.
Rkp. Ž. modle. Kká. v Osv. 519. — čím.
Chcela by si, čo je najvyššieho, ž. pak ne-
chcela bys ničím Zbr. Lžd. 79. Prvé v zemi
rodiny spechajú ž. imaním i životmi. Ib.
74. — co kam. Zajasal blesk rannej zory,
hurrá! Sloven divy tvorí: hľa — žartvuje
statisíce na oltár Tatier Matice. Syt. Táb.
302. — komu jak. Ach, zlé sú časy! na
všetké strany svet žertvuje bohom zlatým.
Sldk. 491., C. Čt. II. 172.

Žertýř, vz Žertéř.

Žeru, vz Žráti.

Žerucha, y, f. = řeřicha. Slov. Hdž. Čít.
197.

Žerůtky, dle Dolany, Žerutek, ves u Vra-
novské Vsi ve Znojemsku; ves u Zlaté Studně
v Boskovicku; ves u Olom.
Žesť, i, f., das Blech, rus. Vz Plech. Šp.,
Čsk., Rgl. Ž. zlatá a péro kohoutí jej (kalpak)
strojí (zdobí). Kká. Td. 322.

Žestan, u, m. Ž. olovitý, das Gelbbleierz.
Miner. 550.

Žestec, stce, m., das Wasserblei, nerost.
Miner. 159.

Žestičitan, u, m. = žestan. Pr. Chym.
249.

Žestičitý, Molybdän-. Pr. Chym. 224.

Žestičnatý, molybdänig.

Žestičný, Molybdän-. Ž. kyselina. Miner.
110.

Žestík, u, m. = molybden. S. N. XI. 317.

Žestíkový, Molybdän-. Ž. siřičník. Pr.
Chym. 224.

Žestník, u, m., pomaderis, rostl. řešetlá-
kovitá. Vz Rostl. III. b. 498.

Žestok, a, m., žestoký, hart, grausam.
VMV. nepravá glossa. Pa.

Žestokeš, e, m., cercocebus. Ssav. 139.

Žestoky, Řestoky, dle Dolany, Řestok,
ves u Chrasti. PL., Blk. Kfsk. 115., 671.,
S. N., Sdl. Hrad. I. 259. Ž. od Žestoka.
Pal. Rdh. I. 136. Jetřich z Žestok. Arch.
III. 541.

Žestoký, vz Žestok.

Žesťoký, Blech-. Cf. Žesť, Žesťový.

Žestov, a, m., Žestau, ves u Krumlova.
Sdl. Hrad. III. 308.

Žestovice, dle Budějovice, Zvěstowitz,
ves u Golč. Jeníkova. PL., Blk. Kfsk. 386.

Žesťový, Blech-. A v slunci zlatem střecha
ž-vá se skvěla; Sláma střechy jak ž-vá se
blyští zelenými mechy. Kká. Td. 50., 191.

Žešov, a, m., Žeschau, ves u Prostějova.
Tč., Vck.

Žet = že, litera ž. Šd.

Žeť, žetě. Mám tvój list, žeť bych mohl
dobře toho slibu prázden býti; Žeť pobral
mé lidi. Půh II. 344., 177. Žetě se tak líbilo.
Věta s žeť na pohled nezávislá. Vz Zvolání,
Že, 2.

Žetelava, y, f, Kraftleben.

Žetí, n., das Schneiden, Ernten. Vz Žíti,
žnu. Ž. trávy. D. Obilí bylo na ž. Štelc.
Ječmen má na ž. Ben. V. Čas žetie. BO.

Žetice, e, f., u Virginianů nápoj z bram-
borů. Rostl. III. a. 91., 115.

Žetva, y, f. = žatva. Slov. Sl. let. 1. 233.

Žeušice, dle Budějovice. Prodal Václa-
vovi z Nestajova a z Žeušic. Arch. V. 538.

Ževěna, y, f., Ceres. Ros.

Žéz, i, f., zastr. = žízeň. Žiezí uvadlo.
Výb. I. 340. Aj toť žězí umru; Zhynem
v žézi; Bude naše skončenie ot meče lépe,
než by se dlilo zpraženú žězí, finis noster
brevis in ore gladii, qui longior efficitur in
ariditate sitis. BO.

Žezák, a, m., pták. V Poduží na Mor.
Brt.

Žezelní, -ný = od žezla, Scepter-. Ž. hrot,
Krok, strom, sloup (žezlo, Segelbaum). D.

Žezelnice, žezlenice, e, f., barabeium, der
Zepterbaum. Krok I. 235. a.

Žezesť, i, f. = žízeň, der Durst, zastr.
13. stol. Hom. opat. Cf. Mus. 1880. 123.

Žezhulka, vz Žežhule.

Žeziv, žezliv, zastr. = žíznivý. M., BO.