gase, Šim. 7., políbení, Mkr., rty, Čch. Bs.
142., zrak, Vrch., oči, Vrch., Hdk., Kká.,
slza, Vrch., Čch. Bs. 30., dech, Vrch., po-
hled, Kká. K sl. j. 15., Hrts., Čch. Bs. 78.,
dým, Msn. Or. 124., skráň. Čch. Mch. 41.
Ž. láska k rodné zemi, Mus. 1880. 363.
V srdci žhavý hřích. Hdk. Bylo mu ulo-
ženo, aby bosými nohami kráčel po žhavé
radlici. Ddk. IV. 240. Ž. uhlí někomu na
hlavu sypati (protivníka trestati). Us. Vck
Stál jako na žhavém uhlí (netrpělivě). Us.
Kfnk. Dostaneš žhavý uhel na jazyk (straší
se dítě, lže-li). Us. Kšť. Ž. holka (bujná). —
jak: do červena. Šp. — čím. Hlava bo-
lestí žhavá. Nrd. Bld. 8. — do čeho. Je
do toho, do práce ž. Us. Bda. — nač: na
ženění. Jrsk. Ti byli na tu holku žhaví.
U Rychn. Msk.

Žheře, dle Budějovice. Tk. I. 410.

Žhery, dle Dolany, něm. Žher, ves u Č.
Brodu. PL. Tk. III. 55., 136., V. 131., Blk.
Kfsk. 374.

Žhnouti, žhnu, ul a žehl (žhl), žhla, o,
utí = hořeti, tlíti, glühen. — abs. Železo
žhne. D. Uhel, dokud žhne (ohnivý jest),
řeřavý uhel slove. Kom. — čím. Co ohněm
žhne. Ráj. — Boč., Hlas.

Žhoucí = co žže. Ž. potok lávy. Koll. St.
718. Žhúcí oběť, das Brandopfer. Br. Ž. vedro,
paprslek sluneční. Us. Pal. Železo je žhúce,
treba kovať; Teba, ktorý si celú Rossiu
žhúcim uměl rozplameniť slovom, vidím tu
stáť vo nemej pokore. Zbř. Lžd. 81., 248.
Oheň žhúcí vezmi jich. Gloss. 13. stol. Mus.
1879. 533. Ž. políbení, Kká., ústa. Kká.
K sl. j. 193. Ž. oko, Cch. Bs. 56, zraky.
Ib.97.

Žhoucnosť, i, f. = žhavosť. Ž. sluneční,
meteoru. Osv. I. 112., V. 3.

Žhoun, u, žhounek, nku, m. = řeřavý
úhel, žhavý oharek, glühende Kohle. Byl
vítr (při ohm), že žhounky na čtvrť hodiny
létaly. Exc. — V již. Čech. také padající
hvězda, die Sternschuppe, vyslovuje však
se žounek. Č. Také na Slov. Hdk. Ono
množství žhounků. Hdk. C. 257.

Žhounek, vz Žhoun.

Žhov, a, m., míst. jm. Tk. I. 78.

Žhráč, e. m., lépe: žráč = veliký jedlík,
ale také veliký pijan, ožrala, der Fresser,
Säufer. Mor. Vck.

Žhrádlo, a, n., lépe: žrádlo. Mor. Vck.

Žhrání, n. = žrání (lépe), das Fressen.
Mor. Vek., Tč. — Ž. = žření, hryzení, das
Kneipen. Ž. míti. Na Hané. Bkl. Doztal ž.
v žaludku. Na Ostrav. Tč.

Žhráti, lépe: žráti, fressen. Mor. Šd.,
Vck. Zavřela jich do chlévka a dávala jim
žhráť. Také ve Slez. Šd. — co. Když chce
kůň tvůj trávu žhráti. Pís. slez. Šd. — Ž.
také = velice píti, saufen. Mor. Vck.

Žhravka, y, f. = žravka, die Fresserei.
Na Ostrav. Tč. — Ž. = žření, štípání, hry-
zení v břiše, das Kneipen. Ib. Tč. — Brt.
D. 303.

Žhravosť, i, f. = žravosť, die Gefrässig-
keit. Na Mor. Tč. — Ž., die Bissigkeit,

Gehässigkeit. Ž. proti někomu v sobě cho-
vati. Na Ostrav. Tč.

Žhravý = žravý, gefrässig. Mor. Ž. prase.
Tč. — Ž., bissig. Ž. pes. Na Ostrav. Tč.
— Ž., přenes., bissig. — proti komu. Na
Ostrav. Tč.

Žhroč, e, m. = žhráč, der Fresser, Säufer.
Na Ostrav. Tč.

Žhrodlo, a, n. = žhrádlo. Na Ostrav.
Tč.

Žhrout, a, m., lépe: žrout. Mor. Vck.

Žhrun, a, m. = žrout. Na Ostrav., u Frýdka.
Tč.

Žhrút, a, m. = žrout. Mor. (hl. v jižní
Mor.). Šd.

Žhrútný = žravý, gefrässig. Na Mor.

Žhu, vz Žéci.

Žiaber, bru, m., die Gaumengeschwulst
der Pferde. Loos.

Žiabrik, u, m. = žabřík. Slov. Ssk.

Žiabry = žabry. Ssk.

Žiacky = žácky. Slov. S Ondřiškom sa
po ž. snášej. Koll. IV. 129.

Žiačik, a, m. = žáčík, žáček. Slov.

Žiadaný = žádaný. Slov.

Žiadati = žádati. Slov.

Žiadavý = žádavý. Loos.

Žiadba = žadba. Slov.

Žiaden = žáden. Slov.

Žiadný = žádný. Slov.

Žiadosť = žádost. Slov.

Žiadostivý = žádostivý. Slov.

Žiadový, desiderativ. Slov. Ssk.

Žiadza, y, f. = žádosť. Slov. Čože nám
chybí, aká ešte ž.? Čjk. 98. Rytýr sa len
tak triasol od veľkej žiadzy a že bol lačný,
i že ešte takô ovocia nevidel; Odpadala
ľudom všetka ž. na jedla. Dbš. Sl. pov. I.
303., III. 27.

Žiak = žák. Slov.

Žial = žal. Slov.

Žialba = žalba. Slov.

Žialiť = želeti. Slov. Nežiaľ sa ty nič.
Dbš. Sl. pov. VI. 32.

Žialka, vz Žalka.

Žiaľký, beklagenswerth. Slov. Ľud ľu-
toval, jako žiaľkého slepca. Syt. Táb. 126.
Franská država upadla do žial'kej mdloby,
Let. Mt. S. X. 1. 33.

Žialne = žalně. Slov.

Žialno = žalno. Slov.

Žialný = žalný. Slov.

Žiar = žár. Slov.

Žiara = žára. Slov. S červánkami stotož-
ňuje sa i zora čili žiara, pri západe slnka
večernia, pri východe ale jutornia. Phld. V.
310.

Žiarec, rce, m., kopec na Slov. Let. Mt.
VI. 2. 17.

Žiariti = žařiti. Slov.

Žiařivý = žářivý.