Předchozí (822)  Strana:823  Další (824) |
|
|||
gase, Šim. 7., políbení, Mkr., rty, Čch. Bs.
142., zrak, Vrch., oči, Vrch., Hdk., Kká., slza, Vrch., Čch. Bs. 30., dech, Vrch., po- hled, Kká. K sl. j. 15., Hrts., Čch. Bs. 78., dým, Msn. Or. 124., skráň. Čch. Mch. 41. Ž. láska k rodné zemi, Mus. 1880. 363. V srdci žhavý hřích. Hdk. Bylo mu ulo- ženo, aby bosými nohami kráčel po žhavé radlici. Ddk. IV. 240. Ž. uhlí někomu na hlavu sypati (protivníka trestati). Us. Vck Stál jako na žhavém uhlí (netrpělivě). Us. Kfnk. Dostaneš žhavý uhel na jazyk (straší se dítě, lže-li). Us. Kšť. Ž. holka (bujná). — jak: do červena. Šp. — čím. Hlava bo- lestí žhavá. Nrd. Bld. 8. — do čeho. Je do toho, do práce ž. Us. Bda. — nač: na ženění. Jrsk. Ti byli na tu holku žhaví. U Rychn. Msk. Žheře, dle Budějovice. Tk. I. 410.
Žhery, dle Dolany, něm. Žher, ves u Č.
Brodu. PL. Tk. III. 55., 136., V. 131., Blk. Kfsk. 374. Žhnouti, žhnu, ul a žehl (žhl), žhla, o,
utí = hořeti, tlíti, glühen. — abs. Železo žhne. D. Uhel, dokud žhne (ohnivý jest), řeřavý uhel slove. Kom. — čím. Co ohněm žhne. Ráj. — Boč., Hlas. Žhoucí = co žže. Ž. potok lávy. Koll. St.
718. Žhúcí oběť, das Brandopfer. Br. Ž. vedro, paprslek sluneční. Us. Pal. Železo je žhúce, treba kovať; Teba, ktorý si celú Rossiu žhúcim uměl rozplameniť slovom, vidím tu stáť vo nemej pokore. Zbř. Lžd. 81., 248. Oheň žhúcí vezmi jich. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533. Ž. políbení, Kká., ústa. Kká. K sl. j. 193. Ž. oko, Cch. Bs. 56, zraky. Ib.97. Žhoucnosť, i, f. = žhavosť. Ž. sluneční,
meteoru. Osv. I. 112., V. 3. Žhoun, u, žhounek, nku, m. = řeřavý
úhel, žhavý oharek, glühende Kohle. Byl vítr (při ohm), že žhounky na čtvrť hodiny létaly. Exc. — V již. Čech. také padající hvězda, die Sternschuppe, vyslovuje však se žounek. Č. Také na Slov. Hdk. Ono množství žhounků. Hdk. C. 257. Žhounek, vz Žhoun.
Žhov, a, m., míst. jm. Tk. I. 78.
Žhráč, e. m., lépe: žráč = veliký jedlík,
ale také veliký pijan, ožrala, der Fresser, Säufer. Mor. Vck. Žhrádlo, a, n., lépe: žrádlo. Mor. Vck.
Žhrání, n. = žrání (lépe), das Fressen.
Mor. Vek., Tč. — Ž. = žření, hryzení, das Kneipen. Ž. míti. Na Hané. Bkl. Doztal ž. v žaludku. Na Ostrav. Tč. Žhráti, lépe: žráti, fressen. Mor. Šd.,
Vck. Zavřela jich do chlévka a dávala jim žhráť. Také ve Slez. Šd. — co. Když chce kůň tvůj trávu žhráti. Pís. slez. Šd. — Ž. také = velice píti, saufen. Mor. Vck. Žhravka, y, f. = žravka, die Fresserei.
Na Ostrav. Tč. — Ž. = žření, štípání, hry- zení v břiše, das Kneipen. Ib. Tč. — Brt. D. 303. Žhravosť, i, f. = žravosť, die Gefrässig-
keit. Na Mor. Tč. — Ž., die Bissigkeit, |
Gehässigkeit. Ž. proti někomu v sobě cho-
vati. Na Ostrav. Tč. Žhravý = žravý, gefrässig. Mor. Ž. prase.
Tč. — Ž., bissig. Ž. pes. Na Ostrav. Tč. — Ž., přenes., bissig. — proti komu. Na Ostrav. Tč. Žhroč, e, m. = žhráč, der Fresser, Säufer.
Na Ostrav. Tč. Žhrodlo, a, n. = žhrádlo. Na Ostrav.
Tč. Žhrout, a, m., lépe: žrout. Mor. Vck.
Žhrun, a, m. = žrout. Na Ostrav., u Frýdka.
Tč. Žhrút, a, m. = žrout. Mor. (hl. v jižní
Mor.). Šd. Žhrútný = žravý, gefrässig. Na Mor.
Žhu, vz Žéci.
Žiaber, bru, m., die Gaumengeschwulst
der Pferde. Loos. Žiabrik, u, m. = žabřík. Slov. Ssk.
Žiabry = žabry. Ssk.
Žiacky = žácky. Slov. S Ondřiškom sa
po ž. snášej. Koll. IV. 129. Žiačik, a, m. = žáčík, žáček. Slov.
Žiadaný = žádaný. Slov.
Žiadati = žádati. Slov.
Žiadavý = žádavý. Loos.
Žiadba = žadba. Slov.
Žiaden = žáden. Slov.
Žiadný = žádný. Slov.
Žiadosť = žádost. Slov.
Žiadostivý = žádostivý. Slov.
Žiadový, desiderativ. Slov. Ssk.
Žiadza, y, f. = žádosť. Slov. Čože nám
chybí, aká ešte ž.? Čjk. 98. Rytýr sa len tak triasol od veľkej žiadzy a že bol lačný, i že ešte takô ovocia nevidel; Odpadala ľudom všetka ž. na jedla. Dbš. Sl. pov. I. 303., III. 27. Žiak = žák. Slov.
Žial = žal. Slov.
Žialba = žalba. Slov.
Žialiť = želeti. Slov. Nežiaľ sa ty nič.
Dbš. Sl. pov. VI. 32. Žialka, vz Žalka.
Žiaľký, beklagenswerth. Slov. Ľud ľu-
toval, jako žiaľkého slepca. Syt. Táb. 126. Franská država upadla do žial'kej mdloby, Let. Mt. S. X. 1. 33. Žialne = žalně. Slov.
Žialno = žalno. Slov.
Žialný = žalný. Slov.
Žiar = žár. Slov.
Žiara = žára. Slov. S červánkami stotož-
ňuje sa i zora čili žiara, pri západe slnka večernia, pri východe ale jutornia. Phld. V. 310. Žiarec, rce, m., kopec na Slov. Let. Mt.
VI. 2. 17. Žiariti = žařiti. Slov.
Žiařivý = žářivý.
|
||
|
|||
Předchozí (822)  Strana:823  Další (824) |