Předchozí (827)  Strana:828  Další (829) |
|
|||
828
|
|||
|
|||
Židovčina, y, f. = židovština, die Juden-
sprache. Šd. Zo ž-ny je písmo svatô pre- loženô do našej reči. Hdž. Čít. 227. — Ž., das Judenwesen. Židovec, vce, m. = židák, Puch., žid.
U N. Kdýně. Rgl. — Ž. = židovatel. Tři- kráte mění název a jméno ž-ců. Sš. II. 175. Židověrec, rce, m. = židokřestan. Sš.
Sk. 134. Židověti, ěl, ění, ein Jude, jüdisch wer-
den. Jg. Židovice, dle Budějovice, Jüdendorf, ves
u Jablonce, vz Blk. Kfsk. 84.; Schiedowitz, ves u Bilína; Seidowitz, ves u Mostu, vz Blk. Kfsk. 209., 614.; Židowitz, ves u Ko- pidlna, vz Blk. Kfsk. 783 — Cf. též Tk. III. 34. Židovina, z, f. = něco židovského ku př.
zvyk, jüdische Gebräuche. — Ž. = smrad židovský, der Judengestank. D. Ta škola smrdí ž-nou. Us. Tč. — Ž., das Judenpack, Judengesindel. Dch. — Ž. = židovství; das Judenthum, die Judenschaft. Ros. — Ž. = žid, der Jude. Já mám kabát zas jiný, jen že visí na hřebíku u ž-ny. Er. P. 364. a. — Ž. = židovka, die Jüdin. Us. na Plaště. Prk. Ta smraďutá ž. zas mě ošidila. Mor. Šd. Seděla tam jakási stará ž. Ib. Šd. — Ž. = kořalka, der Schnapps. Mor. Tč., Škd. — Ž. = svízel, nepořádek. Na Plzeňsku. Prk. Přísp. 28. 2. Židovina, y, f., židoviny = místa na
hlavě mezi čelem a ušima, kde hlava jest židká, měkká, skráně, die Schlafe, Dünnen. V., Jel., Ž. wit. 131. 5. Mezi židovinami a nosem jsou líce. Kom. A pokoj ž-nám mým, et requiem temporibus meis. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 533. Židovinka, y, f. = mladá židovka, eine
junge Jüdin, das Judenmädchen. Rk. Židovinník, u, m., myricaria, die Myri-
karie, rostl. Ž. tuhý, m. germanica. Vz Rstp. 564., Slb. 556., Kk. 229. Židoviny, pl., f., yz Židovina, 2. — Ž. =
židovské třešně. Vz Židovský. Židoviti, il, en, ení = židem činiti; se =
židem se stávati, jüdisch werden, verjuden. Dal. 112. Uh. Hradiště brzy celé sežidoví. Us. Tč. Židovizna, y, f. = židovčina. Slov. Bern.
Židovka, y, f., die Jüdin. Us., D. Stará
ž. rozsypala peří (= sněží). Us. Bkř. Je jak židovka (o křesťanské kupcové, která šidí). Us. Bkř. — Ž. = placatá čepice, eine flache Mütze. Hrts. — Ž. = ploštice ozdobná, slunečko brouk. Mor. Brt. — Ž. = samota u Nov. Města n. Met. Židovky = karlata, slívy, eine Pflaumen-
art. Us. Židovkyně, ě, f. = židovka. Ej nie som
ja ž., z židovského pokolenia, Sl. ps. Šf. I. 123. Židovna, y, f. = židovský dům, chrám,
škola, das Judenhaus, das Bethaus, die Juden- schule usw. Celý den sedí v ž-ně (v ž-vni. Us. na Mor. Šd.). Us. Kde pak jsi bejvával, |
kozle můj ? V židovni, im Judenbeisel, Sš.
P. 743. Přišel jak sviňa do ž-vny. Slez. Tč. — Ž., samota u Milevska. PL. Židovničí, judaisirend. Cf. Židovník. Svár-
livci ti byli stranníci ž. Sš. II. 158. Židovník, a, m. = židovatel. Sš. Sk. 184.
Apoštol před ž-ky vystříhá. Sš. II. 150. Pavel neobřezání Tita tam (v soukromých schůzích) proti ž-kům šťastně provedl. Sš. Sk. 186. Židovný, judaisirend. Ž-ní bludaři; Proč
by nepokojitelé ž-ní odřezáni býti měli; Ta chtivosť slávy u bludařů těch ž-ných ovšem zjevna byla. Sš. II. 59., 69. Židovsko, a, n., das Judenland. Bel.
Rkp. 2. Židovskoněmecký, jüdischdeutsch. Stra-
na ž. pracuje zimničním úsilím. Tč. exc. Židovsky, jüdisch. Vzieti jmáte knihy
Mojžíšovy, jimžto i rodale ž. říkají. NB. Tč. 204. Křesťan pohanky n. židovky nemá pojieti jedné ač by sě prve krstila. Hus I. 198. Židovský = židům náležitý, příslušný,
Juden-, jüdisch. Ž. oděv, klobouk, písmo, země, Ros., národ, škola (také = škola, ve které je hlučno. Us. Ž. škola a had v ní. Dal. Jir. 113.), víra, D., jazyk. Klat., ná- boženství, Flav., pověry, Kom., svátek, Zlob., literatura, mince, němčina, vz S. N. Ž. stavby. Vz KP. I.115. Ž. koblúk, erb potomků pana Všeslava. Dal. Jir. 146. Ž. zahrada v Praze, synagoga. Tk. I. 238., 21., II. 216., 229., 304., V. 265. Ž. lázeň v Praze, Tk. II. 197., ž. rychtář, ib. 303., starší, ib. 304., ž, ulice, ib. 214., škola, ib. 211., 217., město. Tk. IV. 74. Ž. historie. Vz Sbn. 911. Ž. historie. Vz Sbn. 911. Ž. smůla (asfalt), der Asphalt, das Judenpech. Šp., Mllr. 18. Ž. kámen, der Judenstein. Mllr. 59. Židovským oštípem se živiti (lichvou, obchodem). Ros. Ž. daň (za pobyt, za zdržování-se v městě), J. tr., kotce, Jundentandelmarkt, m. Dch. Ž. nadívaný knedlík (šerimsl, der Cherimsel). Šp. Ječmen jako židovské vousy (špatný). V Doudl. Hsp. Ž. úroky (lichvářské), Šd., zázrak (kořalka), u Rychn. Hsp. Ž. chléb (macesy). Us. Kšť. Panny dozrávají spíše než ž. lichva. Mtc 1. 1880. Věc nejtvrdší spíš dá se změkčiť než srdce ž-ské. Shakesp. Tč. Jmá nevinnosť svú vedlé řádu a běhu svého ž-ho přísahú ž-skú dovésti; Kterými slovy a na desaterom-li božiem přikázánie, totižto na rodalích ž-ských, čili na čem jiném jmá židovka ta tu přísahu ž-skú učiniti a provésti. NB. Tč. 224.. 284. Vyvadil jsem ž. list; Dvě stě hř. ž-ho práva. Půh. I.233., 345. Ižadný o něm nemluvieše pro hrózu ž-sku. ZN. Vrah (nepřítel) židovský. BO. Ž. cierkev jako (gleichsam) pohrziena bieše dřieve než jest přišel Kristus. Hus III. 93. Je prolhaný jako ž. kůže = veliký lhář. Us. Kšť. Spustila naň židovskou (dobře mu vycin- kala. Vz Váda). Č. Kněžský peníz a židov- ská duše, vše do pekla kluše. Prov. Pro strach židovský! (Vz Výkřik). Č. Tetka ži- dovská (svině, ježto jí židé nezabíjejí, ne- jedí a tudy v uctivosti mají). Č. M. 671. |
||
|
|||
Předchozí (827)  Strana:828  Další (829) |