845

Živloměrství, n., die Aequivalentlehre,
Stöchiometrie. Presl., Loos. Chym. 10.

Živlověda, y, f. = nauka o živlech, die
Lehre von den Elementen. Dch., Kodym.

Živlový = živelní, Element-. Ž. voda. Krab.

Živlovzdorný = živlům vzdorující, den
Elementen trotzend. Havelka.

Živlozpyt, u, m. = fysika. Kodym.

Živňák, a, m., os. jm. Šd.

Živnatosť, i, f. = živná moc, die Lebens-
kraft.

Živně, betriebsam. Ž. se míti, si počí-
nati. Jg. — Ž., Lebensbedarf darbietend.
Ryba hledá, kde je hlouběji, a člověk, kde
mu živněji. Č. M. 228.

Živnosť, i, f. = život, lebendige Beschaf-
fenheit, das Leben. Přirození člověku krát-
kého času živnosti na světě dopřálo. V.
Člověk ze země ž. má. V. Duchkova žena
při živnosti zůstati jmá (am Leben). NB.
Tč. dod. 6. Znamenati nemohli, by v něm
jaká z. (Leben) byla. BN. Údom puojčena
jest ž. v mém těle. BN. Tejž vsi užívati
mohla až do života svého, dotud, pokudž
by jí pán Bůh živnosti na tomto světě po-
příti ráčil. 1536. Ž-sti do sebe neukázal.
Št. Kn. š. 163. — Žer., Ojíř., Ottersd. —
Ž. = čas života, živobytí, Lebzeiten. Císa-
řem za živnosti otce svého učiněn. V. Aby
žádný nesměl prositi za žádný úřad zemský
za ž-sti kteréžkoli osoby. Zř. F. I. A. XXXI.
Královny české toho věna do své živnosti
mají užívati, lb. A. XL. Za ž-sti ještě krále
Václava. Bld. 50. Ještě za ž-sti své man-
želky. Mus. 1880. 245. Statek, kterýžby mu
po ženě přišel na čemžkoli, může, komuž
se jemu líbiti bude, za ž-sti své dáti. Vc.
Str. d. pr. 24. Že jí bude vydávati 30 slepic
až do ž-sti její. Sdl. Hrd. I. 226. Za ž-sti
otce korunován jest; Myslil, aby byl pánem
země české za ž-sti ještě krále Vladislava.
Bart. On mnohokrát zde býval za živnosti
pana Bařického i po jeho smrti; Tu jemu
Varhaník sliboval za živnosti otce svého
plátce býti, na kterýžto jeho slib a řeč že
jest ten základ propustil. NB. Té. 50., 134.
Za ž-sti své. Kn. Dokud jsem v živnosti
(na živě) byl. BN. Purkrabí má ten zámek
do své ž-sti spravovati tak jako pán. Zř.
F. I. B. XXX. Syny k témuž vedu, aby se
k vám tak zachovali v mé živnosti a nad
to po mé smrti; Za ž-sti krále Václava
slavné paměti; A to za krále Václava živ-
nosti 9 neb 10 let; Dokud nás a jeho ž-sti
nejdále stávati bude; Ještě v svej ž-sti
přivolal nás k sobě; Dává plnou moc, aby
své všecko zboží mohl dáti i poručiti, ko-
muž chce, v živnosti nebo na smrti (bei
Lebzeiten). Arch. I. 74., 172., 180., 202.,
420., II. 447. — Háj., Plác, Mudr., Jel. —
Ž. = die Nahrhaftigkeit. D. — Ž. = to, co
živí; potrava, nápoj; co k zachování života
tělesného náleží, Nahrung, Speise u. Trank,
Lebensmittel, der Unterhalt, die Lebens-
bedürfnisse, das Brod. Krev plícím ž. dává.
Krab. Ž-stí hojně opatřený. V. Olbram maje
posýlati jemu ž., tomu dosti neučinil. Bls.
11. Dobývati si ž-sti rukama svýma. Kom.

Řemesla, která živnosti a oděvu dobývají.
Kom. Zahálčivostí ž-sti nedobudeš. Sych.
Hynouti na ž-sti. D. Péče o ž. (o obživení).
Ž-sti nemíti (chudým býti). V. Dostatečnou
ž-stí koho opatřiti. D. Mohu přirovnati. . .
lásku k té vlhkosti, jížto kořen i kmen,
majíc svú živnosť, roste. Št. Ž. sobě vyhle-
dávati. Us. Chodil sem tam, hledal nějakú ž.,
ale nikdy nenašel. Slez. Šd. Hledám chleba,
své živnosti, pomůž mně, Bože, s vysosti.
Sš. P. 14. Tak nashromáždili, co bylo k živ-
nosti. Tč. exc. Ovociny našiel ku svojej
ž-sti, ale je sám a sám vo veľkej úzkosti.
Zátur. Má svoju roličku, ktorú dľa vôle
môže obrábäť a nepotrebuje sa do cudzého
kraja za ž-sťou tulať. Zátur. Priat. II. 33.
Poněvadž ž. braly krajiny jeho od něho.
Sš. Sk. 146. Pro ochranu lidí, kteříž v uher-
ské zemi po ž-stech svých často bývají. Sl.
let. V. 74. Ž., výživu si nadobývať, sich
erwerben. Hdž. Šlb. 87. Bylať nouze mezi
lidmi a drahota obilí a jiné ž-sti; Pro chu-
dobu v noci nádeničiti a mletím mouky
sobě ž. a peníze na knihy hledati musel.
Koll. IV. 106., 178. Bojovný duch národu
počal opět zvykati hrůznému řemeslu vá-
lečnému a hledati v něm až i ž. vezdejší.
Pal. Děj. II. 1. 5. Aby chudí lidé ž. jmieti
mohli na věčné časy. NB. Tč. 206. Což
jsem měl na živnosť (na výživu) tobě dáti?;
Kdyžby mu času od dobývání ž-sti zbý-
valo. BR. II. 67. a., 729. b. Pilná ruka
všude ž-sti dobude. Sb. uč. — Ž. = pro-
středky k dosažení toho, čeho k zachování
života tělesného potřebí jest: řemeslo, obchod
atd., die Nahrung, das Gewerbe, der Nah-
rungszweig. Jg. Z. ve smyslu nejširším —
každá činnosť k výdělku směřující, mlu-
víme tedy o ž. rolníka, horníka, lékaře atd.
V užším smyslu vylučuje se z pojmu ž. vý-
roba prvotní: rolnictví, chov dobytka, do-
lování atd., jakož i vědecká činnosť úřed-
níka, advokata a působení umělce. V nej-
užším smyslu staví se ž. naproti obchodu
a zahrnuje tedy řemeslo, tovarnictví a ko-
nání mechanických služeb a prací. Vz více
v S. N. K dobré ž-sti přijíti; ž. spraviti;
o všecku ž. přijíti. V. Dobrou ž. míti. D.
Pěknou, skrovnou ž. míti. Sych. Na ž-stech
hynouti. Zlob. Z. obchodní, Us., městská.
Václ. III. Oni sami pavující kverkové v živ-
nostech jich odtud, by znamenitého vzrůstu
a obohacení nadáti se mohli. Nar. o h. a k.
Velkou ž. vésti (kupeckou). V. Špatné jsou
nyní ž-sti. On má mnoho tisíc v ž-sti. Ros.
Plat ze ž-sti. D. Otec svým dětem ž. pouští.
Us. Ž. stravovnická. Er. Ž. vsazená, řemeslo
vsazené (živnosť s nemovitostí nějakou spo-
jená, radicirt). J. tr. Z. neprospívá, jde na
zkázu, jde zpět; ž. provozovati, zákon o živ-
nostech ; uvázati se v ž.; poměr, ztráta,
znalec, stav ž-sti; úrok ze ž-sti. J. tr. Ž.
svobodná; právo k ž-sti. Šp. Ž. stavebné.
Vz KP. I. 185. Majitel ž-sti (živnostník);
řízení ve příčině ž-stí; přípravy k vedení
živnosti; živnosti svobodnické, freisässliche
Nahrungen; ž. kommercialní, Kommercial-
gewerbe. J. tr. Ž. hostinská, Gastwirth-
schaft. Dch. Místo živnosti, das Geschäfts-
lokale. Nz. Ž. kupecká, osobní ž., das Per-