846

sonalgewerbe, městská, städtisches Gewerbe,
povolena, koncessionirtes G.; opovědění
ž. doprovozovací, das Transportgewerbe;
provozování ž-sti, der Gewerbbetrieb, dů-
chod, výdělek ze ž-sti, das Erwerbseinkom-
men; ž. zanedbati, propachtovati, vzdáti,
zaraziti, zavříti. Šp. Aby si hleděl ž-sti.
Us. Šd. Ktorou komu osud ž. uložil, na té
maje dosti tou se obchod netáhna se výše.
Brt. S. 150. Nie je to zora budúcej slávy,
keď z neštěstia si blaženosť spraví umná
ž. nášho ľudu? On v púšti stojí a v nebi
žije! Ntr. V. 22. Poznali, že by jim s ve-
likou prací a meškáním při živnostech jejich
bylo, kdyby pro takové peníze k vrchnosti
choditi museli; Aby toho břemena sproštěni
býti mohli, jelikož se tím v živnostech svých
obmeškávají; Aby daleji tou příčinou na
živnostech nehynuli. Pam. Vel. Meziř. 92.,
105., 192 V nějakou ž. se dáti. Reš. Ž. ně-
komu zastaviti, vésti, Bart., Nz., složiti.
Bart. Když by který let došel a ž. pro-
voditi chtěl; Chtiece tomu, aby se lidé do
téhož městečka Kostelce s lepší chtivostí
a ochotností osazovali a živností svých tím
pilnější byli. 1595. Exc. Šd. Již míní své
ž-sti hleděti, kdež by sě jemu zdálo, buďto
v miestě, v miestečku neboli ve vsi. NB.
Tč. 288. Kteříž majíce v nadepsaném městě
mezi námi živnost a byt svůj počestně jsú
se živili. 1515 Mus. 1880. 490. Člověk za-
hálčivý a živnosti své nepilný. V. Živnosti
máme svobodné. Dh. Vz Hospodářství; stran
přísloví Myš a víc o ž-stech v S. N. Písně
o ž-stech vz v Čes. mor. ps. 238. a násl.,
v Er. P. 384.—408. — Ž. = místo, grunt,
statek, na kterém se z. provozuje, das Gut,
Haus und Hof, der Grund. Statek aneb ž.
Ojíř. Místem v krajích mají velké živnosti.
Kos. Sedlská ž. Us. Na Zlínsku — domek
s polem. Brt., dle Bkř. i jinde na Mor. Ž.
je statek 80—90 korců polí. U Kr. Městce.
Psik. Ž. = selské hospodářství asi 100
měr = celolán; 3/₄ živnosti = 75 měr, '/₂živnosti = 50 měr, '/₄ živnosti = 25 měr;
Oženil se na pěknou ž.; Prodal svou ž. Us.
u Veselí n. Luž. až k Týnu n. Vlt. Jdr.
My živnosti nemáme, jenom naše dobrý
meno. Er. P. 259. b. Žeby jistý plat dá-
vati musil, ješto jináče dosti v tvrdém a
neúrodnem kútě na malej živnosti sedí. Sl.
let. V. 329. Na lékaře vynaložili všecku ž.
(statek). BR II. 231. b. Ž. bez louky —
pytel bez mouky. Ehr.

Živnostenský, živnostnický = co se živ-
nosti týká nebo k ní se vztahuje, Gewerbs-,
Gewerbe-, gewerblich. Ž. řád, společenstvo.
Vz S. N. Ž. banka pro Čechy a Moravu,
daň, Gewerbesteuer, dozorce, der Gewerbs-
inspektor, knihovna, kommisse, komora, Ge-
werbekammer, list, Gewerbeschein, museum,
oddělení, patent, pokuta, policie, pomocník,
právo, řád, rada, rejstřík, sjezd, Gewerbe-
tag, soud, stanovy, stav, svoboda, škola,
úřad, úředník, volnost, výbor, výrobek, vý-
stava, vzdělanosť, die Gewerbskultur, zá-
kon, závod. Po živnostensku, gewerbsmäs-
sig. Us. Dch., Šp.

Živnostenství, n., das Gewerbewesen.
Šp. Vz Živnostnictví.

Živnostní = živnosti přináležející, ge-
werblich, Gewerbs-, Gewerbe-, Erwerb-. Ž.
příprava, podnikatelství, Trest. zák., studie,
věda. Šm. Ž. daň, die Erwerbsteuer, Dch.,
právo, die Gewerbsberechtigung, Šp., zá-
visť, der Brodneid. Dch.

Živnostnický, Gewerbe-. Ž. soud, řád.
J. tr. Ž. výrobek, das Gewerbeprodukt,
kurs či běh, der Gewerbekursus, Šp., právo,
die Gewerbsberechtigung. Vz Živnostenský.

Živnostnictví, das Gewerbswesen. Cf.
Živnostenský. Zpr. arch. VIII. 25.

Živnostník, a, m. = kdo nějakou živ-
nost provozuje, der Gewerbemann, Erwerbs-
mann, Gewerbetreibende. Mus. Ž-ci: l. do-
byvatelé plodin: horníci, lesnici, zahradníci,
rolníci, vinaři, chmelaři, včelaři, lovci, ry-
báři atd.; 2. vyrabitelé výrobkův: a) řeme-
slníci: mlynáři, pekaři, soukeníci, krejčí,
ševci, jircháři, kováři atd. (řemeslo jejich
činí malý průmysl); b) továrníci (velký
průmysl); 3. obchodníci (malo- a velkoob-
chodníci) Tl. Cf. Živnosť.

Živnostnina, y, f.= potravina. Let. Mt.
S. IX. 1. 58.

Živnouti, vnul a vl, utí; oživnutí = po-
čínám živ býti, anfangen zu leben. Ros.

Živnůstka, y, f. = malá živnosť, obži-
vení, stateček, das Gewerbchen, kleine Na-
hrung, die Wirthschaft. Skrovná a chudá
ž. V. Ž-ku svou opustiti. Br. — Ž. = čeho
k životu potřebí jest, der Lebensunterhalt.
Krvavou prací ž-ky dobývati. Sych.— Ž.,
y, m. = břichopásek, fatkář, der Parasit,
Schmarotzer. V. U Místka na Mor. Škd. —
Ž. Jan. Vz Blk. Kfsk. 965., 988., 1036.

Živný = život mající, živý, oživený, be-
lebt, lebend, lebendig. L. Duše živná. BO. —
Ž. = životní, oživující, zum Leben gehörig,
Lebens-, belebend. Ž. moc, Plk., síla, Hlv.,
proud, Dch., paprsek, Čch. L. k. 59., krev,
Kos. Ol., duch, dech. Vrch. Ž. síla vábí
ondy k činům novým. Bs. ml. Pravý pokrm
a pravý nápoj tělu člověka sílu živnou
dává. Sš. J. 114. — Ž. = živící, krmící,
nährend, Nahrung gebend, nahrhaft. Ž. moc,
Ros., pokrm. Plk. Ž. ovoce, Dch., mléko,
součástky pokrmu, šťáva, Us., Bdl., mouka,
Dch., věci, Nz., obilí, přírodniny, látky,
Osv. I. 525., 626., žloutek. Ves. I. 82. Věci
živné aneb potrava. Ler. Živnou všemu po-
travu dávaš. Hol. Živná moc pokrmu pře-
stává časem a se ztrácí. Sš. J. 103. — Ž. =
k zachování života náležející, Nahrungs-,
zum Lebeusunterhalt gehörig. V živných
věcech žena muže svého pomocnicí jest.
V. Ž. stav. D. Aby všemi živnými věcmi
náležitě opatřen byl. Břez. 236. Živnými
věcmi se nezanášeti. BR. II. 238. — Ž. =
snadnou živnost poskytující, Unterhalt ver-
schaffend, nahrhaft. To město jest velmi ž.
Us. Ž. nivy, půda, Dch., Osv. V. 637., řeka,
Kls., krajiny. Šf. Rozpr. 1865. 378. — Ž. =
kdo se pilně, rád živí, betriebsam. Obyvatelé
živní, možní jsou. V. Ž. ruka. Němc.

Živo = živě. Živo a hlučno bývalo při
těchto kvasech. Ddk. IV. 251. Má, co by
si len duša ž. zažiadala v ňom. Mt. S. 1.