Předchozí (846)  Strana:847  Další (848) |
|
|||
847
|
|||
|
|||
91., Sb. Sl. ps. I. 91., Dbš. Sl. pov. III. 25.
Ostatně vz Živý. — Ž. s predložkami a p.: na živě, na živu = živ, am Leben. Na živě býti. Ros., D., Sš. P. 598., Zlob. Dodati někoho na živě = živého. Není on nic na živě (umřel). Má rodiče na živě. Us. Dnes jsme na živě a zejtra kdež? Vz Smrť. Lb. Na živu někoho nechati. Dch. A pokud by možno bylo, na živě aby odsýláni byli. Žer. 333. Len ma nahaj na žive. Sb. sl. ps. II. 1. 95. — Za živa = živý, lebendig, bei le- bendigem Leibe. Za živa hrob si udělal, V., se tam dostal, Kom., byl pochován, D., byl upálen. Br. Za živa v Bystřici, po smrti v nebi (Mtc. S. I. 99., Koll. IV. 168.; slov. pořekadlo); Pitvání za živa (zvířat), die Vivisektion. Dch. Za živa hnije; byl za živa odřen. Us. Nie dám za živa z vás kožku párať. Dbš. Sl. pov. I. 551. Kto za živa planý bol, aj na pohrabe mu zlá slota bude. Mt. S. I. 90. Katariena, Katariena, akú si smrť zaslúžila ? Či na kusy posekati či za živa zahrabati? Radš' na kusy pose- kati, jak za živa zahrabati. Sb. sl. ps. II. 1. 101. Játra v sobě popálil a pohnojil, tak že ještě za živa od něho šly. Žer. 1591. Tebe červi roztočia za živa. Zbr. Hry 20. Někteří (světí) za živa dřieni, jiní za živa pohrabáni byli; Aby mezi chudé almužny za živa dával; Věrný milovník boží dává chudým za živa. Hus III. 288., I. 451., 452. Lépe jest nepřátelům po smrti nechati, nežli u přátel za živa hledati; Za živa čiň dobře, po smrti nebude možno (času nebude). Šd. exc. — Na živo někomu něco představiti (živě). Zlob., Kram. Stražiti na živo (je-li vnada na udici živá). NA. IV. 120. — Jak živo, co živo = vždy, sein Lebetag immer. To jak živo tak bývalo. Jak živo to tak bývalo. Zlob. To je jaktě živo, das ver- steht sich selbst; od jak živa, von jeher. Dch. Toť je jak živo ('svatá pravda, ano, v odpověděch). Vck., Brt., Šd. To jak živo nebude. Us. Šd. To už tak od jak živa bý- valo. Us. Šd. — To je do živa, das ist zu arg, zu sehr; pověděl mu do živa, hat ihm stark zugesetzt. Dch. — V živě někoho nésti (= živého). U Olom. Sd. Živobýl, e, m., rostl. americká, jejíž listy
se stahují a zavírají, dotkneš-li se jich, mi- mosa, die Sinnpflanze. D. Živobyt, u, m. = živobytí, Lebzeiten.
Za živobytu jeho. Sněm. Apol. Za ž-tu mu- žova. Sš. I. 75. — Šf. Str. II. 90., Mus. 1876. 64. — Ž. = život, das Leben, der Lebenslauf. Ž. v slabosti stráviti. MM. V ži- vobytu zůstávají. Skl. I. 132. Principalka sama ještě v živobytu zůstává. Praž. list z r. 1638. O ž-tu něčím se pronésti. Skl. V. 196. V blahý tento ž. musel jsem se vydobyt. Sš. Bs. 14. Živobytí, živobytíčko, a, n. U starých
kromě instr. někdy obě slova se skloňovala : za svého živabytí, Hugo; k živubytí, Smrž.; v takovém živubytí. Ms. — Ž. = život, das Leben. Dlouhé ž. V. Ž. živočišné, rostlinné. Rostl. Starý i ž. syt; tuhé ž. D. Ž. své v nebezpečenství vydávati. Sych. Ž. těžce uhájiti při malém výdělku. Dch. Jen když |
na tom ž. hájím. Us. Vk. S tvojím ž-tím
smrť za rovno chodí. Na Slov. Tč. Ale toľko je isté, jednoduchá spokojnosť s je- dlom a ž-tím že dává rokov hojnosť. Zátur. Ti lidé jen ten to ž. vytloukají (bídně žijí). Us. Kšť. Za mého mladého živobytíčka. Km. 1884. Abelovi shasla ž. svíce. Tč. exc. Jednotvárnost mladého mého živobytíčka. Kos. Nezapomenu toho do konce ž. (obyč.: do nejdelší smrti. Brt.). Us. Buď vždy střídmý v jídle, v pití, prodloužíš své ž. Sb. uč., Hkš. Kvapné jedení a pití ukracuje živobytí. Sb. uč. — Ž. = způsob života, das Leben, die Lebensart. Ten by tu mohl míti hedbávné ž. Us. Šd. Sedací ž, D., strastné, psí ž. vésti. Vz S. N. — Ž. = čas života, der Lebenslauf, die Lebenszeit, Lebezeit. Do ž. něčeho užívati. Arch. rychm. Ještě za ž. otce svého. V. Po celé ž. se bědoval. Jg. Do ž. Har. — Ž. = živnosť, die Nahrung, der Erwerb. Na tom statku jest zlé ž. Jg. Jde na své ž. (krást). Us. On má v tom domě po celý rok své ž. (obživu), Lebens- erwerb; Není díla, není ž.; Buď pracovita, to bude tvoje ž., Existenz; Takové daně a žádné ž. Dch. Honiti ž. (živnosť vyhledá- vati). U Olom. Sd. To je člověk do ž. Us. Msk. Chceš, Aničko, mojú býti? Ja ti kú- pím ž. Sš. P. 158. — Ž. = strava, die Kost, Nahrung. V Želivsku. Sř. Jídla moučná a mléčná a zemáky jsou hlavním ž-tím našeho lidu. Na Zlinsku. Brt. Dokonce nechci, aby si tatínek za své peníze kupoval ž.; Já mu nosím každý den ž.; Mám tři krejcary na ž. Us. u Rychn. a j. Živobytíčko, a, n., vz Živobytí. Ehr.
Živobytně = jsoucně, lebend. Ros.
Živobytník, a, m., der Lebende. Ros.
Živobytnosť, i, f. = jsoucnosť, život, das
Leben. Ros. Za jeho ž-sti (živobytí). Wtr. Kteréž vinice za ž-sti své užívala. List z r. 1667. Tč. Živobytný = živý, lebendig, Ros.; čilý,
lebhaft, lebenskräftig, ßiwöifioc. Zlob., Lpř. Slov. Živocký, ého, m., os. jm. Mor. Šd., Vck.
Živoček, čka, m. = malý živok. Vz Ži-
vok. Živočerstvý, lebensfrisch. Usmívavé ž.
Italie. Koll. III. 276. Živočí = od živoka. Thier-. Rostl. I.
158. b. Živočich, a, m (zastr. životčich; na Slov.
také živočuch); pl. -chové; živočišek, ška, m. D. Živočich lépe než životčich. Jg. Ž. = živý tvor, animal, das Thier, lebendiges Ge- schöpf. Ž. = každý tvor, který žije a čije totiž čidly svými vtisky vnějšího světa při- jímá a proti nim působí (reaguje). S. N. Cokoli životem a citem a hnutím obdařeno jest, ž-ch jest. Kom. Ž. čtvernohý, dvénohý, létavý, povětrný (ptactvo), plovající, vodní, zeměplaz, pitomý (skrocený), zemský, V., štípavý. Ž-ové skrocení či domácí, divocí. Tl. Ž-chové dělí se na 1. obratlovce (Rück- grat- u. Wirbelthiere: ssavci, ptáci, oboj- živelníci, ryby); 2. členovce (Glieder-: hmyzy, pavouky, korejše); 3. slimejše (Schleim-: měk- |
||
|
|||
Předchozí (846)  Strana:847  Další (848) |