Předchozí (847)  Strana:848  Další (849) |
|
|||
848
|
|||
|
|||
kýše, červy, hvězdýše, polypy, slizníky a
nálevníky). Pt. Cf. Schd. II. 315., Frč. Ži- vok, živočich žije, preto sa volá živočich, že čije, čuje život. Hdž. Čít. 219. Indovia nejedia mäso; tak i Slovania najviac živili sa kašou a rostlinami a živočuchy nerádi zabíjali, vyjmúc pri obetách. Medzi Slováky jesto i teraz dosť ľudí, ktorí by za svet ani len chrústa nezabili. Č. Čt. II. 381. Při- rozená bázeň jest každému živočichu t. j. živé věci jenž čije, jako: člověku, hovadu, psíku, myšce atd.; Člověk má rozum, jímž zná dobré i zlé a tiem jest přesáhl všecky živočichy t. j. všecky věci, jenž jsú živé a mají čich, jímž mohú číti. Hus I. 59., II. 129. Živočichnosť, i, f. = živočišnosť, zastr.
Ms. bib. Živočichný = živočišný, zastr. Ms. bib.
Živočichopisný, zoographisch. Nz.
Živočichosloví, n. = živočichozpyt. Osv.
I. 558. Živočichospis, u, m., zoografie, die Zoo-
graphie. Nz. Živočichotvar, u, m. = tvar živočicha
některého jevící se na hmotě nerostní, Zoo- pseudomorphose. Vz Bř. N. 53. Živočichozpyt, u, m. = zoologie, die
Zoologie. Cf. Živočišnictví. Nz. Živočichozpytný = zoologický, zoolo-
gisch. Nz. Živočistvo, živočišstvo, a, n. = živoči-
chové, das Thierreich, die Thiere. D. Živočíše, ete, n. = mladý živočich, zví-
řátko, animalculum. Kom. Did. Živočišeti, el, ení, ein Thier werden.
Sm. Živočiší, Thier-, thierisch. Ž. tělo. Rybay.
Živočišna, y, f. = prazvířena, die Ur-
thierwelt. Am. Živočišnictví, n. = živočichozpyt. Nz.
Živočišnosť, i, f., thierische Beschaffen-
heit. Rostl. I. 105. a., Frč. 15. Električnosť buzená ž-stí. Mj. 460. Živočišný = od živočicha, k živočichu
náležející, thierisch, Thier-. Ž. moc, teplo, neduh, Ja., Ssav., přirozenosť, Us., sliz, sý- rovina. Nz. Ž. električnosť, thierische Elek- tricität, uhel, die Thierkohle, bílkovina, das Thieralbumin, zásady, Thierbasen, mastnota, Thierfette, fibrin, Thierfibrin (vláknina živo- čišná), kameny, zoogene Gesteine. Nz. Ž. očkovaní, animalische Impfung, Dch., hno- jivo animalisches Düngungsmittel. Šp., pitva, die Zootomie, Nz. lk., břidlice (obsahující mnoho živočišných látek), Ktk., zahrada, Thiergarten, strava, animalische Kost. Osv. I. 197., 627. Živočíšstvo, vz Živočistvo.
Živočiti = živořiti. Na Mor. Bkř.
Živoční, -čný = od živoka, thierisch. Ž.
hmota. Rostl., Kv. 1870. 212. Ž. buňka. Kodym. Živodárnosť, i, f. Pán mluví o ž-sti
chleba. Sš. J. 103. |
Živodárný, Lebens-, belebend. Ž. moc
chleba, eucharistie, šťáva, jednota, svátost, milosť. Sš. J. 103.., 114., 234., 262., 292., II.129. Živoder, a, živodříč, e, m, = ras, der
Schinder. Šm., Rk. Živodříč, e, m., vz Živoder.
Živohlav, u, m,, pilotypus, zastr. Rkp.
vodň. Živohybice, dle Budějovice. Tk. III. 85.
Živoch, a, m. = živok, lebendes Wesen.
Dch., Hlv. 76. Každý ž. své pastvy hledá. Šd. Živochárna, y, f., zoologisches Kabinet.
Šm. Živochtivě, lebendig u. begierig. Kká.
Živok, a, živůček, čka, m. = živočich.
V Mat. verb. nepravá glossa. Pa., St. skl., Rostl. Ž. = tvor živoucí. Čl. Všeliký ž. rozeznává věci příjemné i odporné. Dk. Konečne vynde z pupy pekný, smižný letá- čik, lepka, motýl, pekný to živôček oproti hnusnej húsenici. Hdž. Čít. 188. Vidíme na zemi živočichy alebo živoky malé i veliké. Hdž. Šlb. 16. Mušky, červíčky, zeměplazy a jiné živoky vkládali živé do skleničky. Koll. IV. 277. — Ž. = tvor život mající buď rostlina, buď živočich, ein organisches, sich nährendes Wesen, Pflanze oder Thier. Rostl., S. N. Živokam, živokokam, u, m., der Biolith.
Krok., Šm. Živokohubný, lebende Wesen vernich-
tend. Šm. Živokokrevný, sanguinisch. Šm.
Živokopis, u, m. = živočichopis. Bkr.
Šd. Živokosloví, n. = živočichopis. Šm.
Živolice, e, f., der Orthit (miner.). Šm.
Živolika, das Genre. Vz Životolika. Slov.
Maloruské krajoliky a ž-ky. Koll. III. 436. Živolikářství, n., die Genremalerei. Na
Slov. Malír v ž. téměř světoznámý. Koll. III. 396. Živomila, y, f., Theresie. Dch.
Živonín, a, m., Žiwonín, ves u Mělníka.
Vz Blk. Kfsk. 199. — Ž. Malý, Klein-Žiwo- nín, samota tamtéž. PL. Živooký, sUno)\\j, bystrooký, mit lebhaf-
tem Auge, lebhaft. Lpř. Slov. Živopis, u, m., die Biographie; v rus.
die Malerei. Šm. Živopisec, sce, m., rus., der Maler. Mezi
slavjanskými ž-sci stojí Ondřej Schiavoni na největším stupni dokonalosti. Koll. III. 110. Živopisný, malerisch. Okolí záhřebské
ž-né. Koll. III. 44. Živopitva, y, f., die Vivisektion. Dch.
Živopitvec, tevce, m., der Vivisektor.
Dch. Živoplot, u, m. = živý plot, lebender
Zaun. Tyto zelenolesklé ž-ty blahovonným jasmínem ověnčené. Koll. III. 154. |
||
|
|||
Předchozí (847)  Strana:848  Další (849) |