848

kýše, červy, hvězdýše, polypy, slizníky a
nálevníky). Pt. Cf. Schd. II. 315., Frč. Ži-
vok, živočich žije, preto sa volá živočich,
že čije, čuje život. Hdž. Čít. 219. Indovia
nejedia mäso; tak i Slovania najviac živili
sa kašou a rostlinami a živočuchy nerádi
zabíjali, vyjmúc pri obetách. Medzi Slováky
jesto i teraz dosť ľudí, ktorí by za svet
ani len chrústa nezabili. Č. Čt. II. 381. Při-
rozená bázeň jest každému živočichu t. j.
živé věci jenž čije, jako: člověku, hovadu,
psíku, myšce atd.; Člověk má rozum, jímž
zná dobré i zlé a tiem jest přesáhl všecky
živočichy t. j. všecky věci, jenž jsú živé a
mají čich, jímž mohú číti. Hus I. 59., II.
129.

Živočichnosť, i, f. = živočišnosť, zastr.
Ms. bib.

Živočichný = živočišný, zastr. Ms. bib.

Živočichopisný, zoographisch. Nz.

Živočichosloví, n. = živočichozpyt. Osv.
I. 558.

Živočichospis, u, m., zoografie, die Zoo-
graphie. Nz.

Živočichotvar, u, m. = tvar živočicha
některého jevící se na hmotě nerostní, Zoo-
pseudomorphose. Vz Bř. N. 53.

Živočichozpyt, u, m. = zoologie, die
Zoologie. Cf. Živočišnictví. Nz.

Živočichozpytný = zoologický, zoolo-
gisch. Nz.

Živočistvo, živočišstvo, a, n. = živoči-
chové, das Thierreich, die Thiere. D.

Živočíše, ete, n. = mladý živočich, zví-
řátko, animalculum. Kom. Did.

Živočišeti, el, ení, ein Thier werden.
Sm.

Živočiší, Thier-, thierisch. Ž. tělo. Rybay.

Živočišna, y, f. = prazvířena, die Ur-
thierwelt. Am.

Živočišnictví, n. = živočichozpyt. Nz.

Živočišnosť, i, f., thierische Beschaffen-
heit. Rostl. I. 105. a., Frč. 15. Električnosť
buzená ž-stí. Mj. 460.

Živočišný = od živočicha, k živočichu
náležející, thierisch, Thier-. Ž. moc, teplo,
neduh, Ja., Ssav., přirozenosť, Us., sliz, sý-
rovina. Nz. Ž. električnosť, thierische Elek-
tricität, uhel, die Thierkohle, bílkovina, das
Thieralbumin, zásady, Thierbasen, mastnota,
Thierfette, fibrin, Thierfibrin (vláknina živo-
čišná), kameny, zoogene Gesteine. Nz. Ž.
očkovaní, animalische Impfung, Dch., hno-
jivo animalisches Düngungsmittel. Šp., pitva,
die Zootomie, Nz. lk., břidlice (obsahující
mnoho živočišných látek), Ktk., zahrada,
Thiergarten, strava, animalische Kost. Osv.
I. 197., 627.

Živočíšstvo, vz Živočistvo.

Živočiti = živořiti. Na Mor. Bkř.

Živoční, -čný = od živoka, thierisch. Ž.
hmota. Rostl., Kv. 1870. 212. Ž. buňka.
Kodym.

Živodárnosť, i, f. Pán mluví o ž-sti
chleba. Sš. J. 103.

Živodárný, Lebens-, belebend. Ž. moc
chleba, eucharistie, šťáva, jednota, svátost,
milosť. Sš. J. 103.., 114., 234., 262., 292.,
II.129.

Živoder, a, živodříč, e, m, = ras, der
Schinder. Šm., Rk.

Živodříč, e, m., vz Živoder.

Živohlav, u, m,, pilotypus, zastr. Rkp.
vodň.

Živohybice, dle Budějovice. Tk. III. 85.

Živoch, a, m. = živok, lebendes Wesen.
Dch., Hlv. 76. Každý ž. své pastvy hledá.
Šd.

Živochárna, y, f., zoologisches Kabinet.
Šm.

Živochtivě, lebendig u. begierig. Kká.

Živok, a, živůček, čka, m. = živočich.
V Mat. verb. nepravá glossa. Pa., St. skl.,
Rostl. Ž. = tvor živoucí. Čl. Všeliký ž.
rozeznává věci příjemné i odporné. Dk.
Konečne vynde z pupy pekný, smižný letá-
čik, lepka, motýl, pekný to živôček oproti
hnusnej húsenici. Hdž. Čít. 188. Vidíme na
zemi živočichy alebo živoky malé i veliké.
Hdž. Šlb. 16. Mušky, červíčky, zeměplazy
a jiné živoky vkládali živé do skleničky.
Koll. IV. 277. — Ž. = tvor život mající
buď rostlina, buď živočich, ein organisches,
sich nährendes Wesen, Pflanze oder Thier.
Rostl., S. N.

Živokam, živokokam, u, m., der Biolith.
Krok., Šm.

Živokohubný, lebende Wesen vernich-
tend. Šm.

Živokokrevný, sanguinisch. Šm.

Živokopis, u, m. = živočichopis. Bkr.
Šd.

Živokosloví, n. = živočichopis. Šm.

Živolice, e, f., der Orthit (miner.). Šm.

Živolika, das Genre. Vz Životolika. Slov.
Maloruské krajoliky a ž-ky. Koll. III. 436.

Živolikářství, n., die Genremalerei. Na
Slov. Malír v ž. téměř světoznámý. Koll.
III. 396.

Živomila, y, f., Theresie. Dch.

Živonín, a, m., Žiwonín, ves u Mělníka.
Vz Blk. Kfsk. 199. — Ž. Malý, Klein-Žiwo-
nín, samota tamtéž. PL.

Živooký, sUno)\\j, bystrooký, mit lebhaf-
tem Auge, lebhaft. Lpř. Slov.

Živopis, u, m., die Biographie; v rus.
die Malerei. Šm.

Živopisec, sce, m., rus., der Maler. Mezi
slavjanskými ž-sci stojí Ondřej Schiavoni
na největším stupni dokonalosti. Koll. III.
110.

Živopisný, malerisch. Okolí záhřebské
ž-né. Koll. III. 44.

Živopitva, y, f., die Vivisektion. Dch.

Živopitvec, tevce, m., der Vivisektor.
Dch.

Živoplot, u, m. = živý plot, lebender
Zaun. Tyto zelenolesklé ž-ty blahovonným
jasmínem ověnčené. Koll. III. 154.