849

Živoření, n., elendes Fristen des Le-
bens, das Scheinleben, Fortfretten. Dch. Vz
Živořiti. Život pleťský vlastně ž-ním toliko
slouti dostojen. Sš. II. 29.

Živoriak, a, živořivec, vce, m. = kdo
živoří ? Vz Živořiti. Jeho pekná duša oškli-
vila si tieto vzorce živoriakov. Slov. Phld.
III. 1. 8.

Živořiti, il, en, ení = živiti, ernähren.
Slov. Bern. — Ž. = nuzně žíti, das Dasein
nothdürftig fristen, ein klägliches Dasein
fristen, eine Scheinexistenz fristen, vegetiren.
Koll. Ž. = nuzně se živiti, sich küm-
merlich nähren. Plk. Já nežiju, já leda ži-
vořím. Us. Tč. Klášter jeptišský udržel se
živoře a beze všeho významu. Ddk. V. 329.
Živorí nežije, hovorí nemý je, vidí a temný
je, ten čo sa neučí, čo ničoho nevie, leda
telo tučí. Hdž. Šlb. 26. Nová doba svitla,
nový život hlása; jak nechceš živoriť: hor
slovenská chasa! Syt. táb. 12. — kdy kde.
Kde ještě posavad jejich rumy živoří. Koll.
III. 193. Vkus až do té doby v rodech lid-
stva jen chudě živořil. Vlč. Tužb. 66. Na
konci minulého století živořili už jen po
vesnických chatrčích zbytkové našeho ná-
roda. Vlč.

Živořivec, vce, m., vz Živoriak.

Živorník, u, m., barsamita (herba), zastr.
Rozk.

Živornosť, i, f. = živosť? Slov. Keby
slovenčina táto sä do moci českej, pružna-
tej ž-sti bola dostala. Hdž. Větín 94.

Živorodný = živý plod rodící, lebendige
Junge gebärend. Kom. J. 164.

Živorozenec, nce, m. = živý novoroze-
nec. Bdl.

Živorozený; -en, a, o = živě narozený.
Kaizl. 46.

Živosť, i, f. = život, das Belebtsein, Le-
bendigsein, das Leben. V ž-sti zůstati. Troj.
Z. a smrť jsou všem obecny. Tkad. Strom
ž. svou z kořene béře. Kom. Aby krále
Sigmunda za krále nikoli nepřijímali ani
měli, dokudž jich a jeho ž-sti nejdále sta-
vati bude. Pal. Děj. III. 2. 90., Výb. II.
387. 7. Všech věcí v bytu chováním a jim
ž-sti dodáváním; Všecko stvořil i všemu
ž. dává. BR. II. 298. Neb jsú (bohové) bez
smysla a bez živosti. Pass. 35. Co viece
žádáme nežli ž-sti, i zde i po smrti aby-
chom byli věčně v radosti; A tak ž. člo-
věka jest krátká, biedná a neustavičná;
Tenť živosti duchovnie v sobě nemá; Ne-
roďte býti pečliví živosti své, co by jedli;
Byla jest v člověku ž. bez umřenie; Úd,
kterýž jest tělesně mrtvý a od těla odře-
zaný, nepožívá živosti s jinými údy toho
těla, od nichž jest odřezán. Hus I. 146.,
293., 232., II. 50., 431., III. 296. Ž. těla
jest duše a živosť duše jest milosť božie.
Hus I. 335. — Ž. = čas žití, živobytí, die
Lebenszeit. Za něčí ž-sti. Skl. I. 113. Kšaf-
tující podá-li kšaftu svého do rady za ži-
vosti, ten vysvědčování nepotřebuje. Kol.
57. Za ž-sti toho kmeta dal se v nové dílo.
Bl. — Ž. = čerstvosť, ochotnosť, die Leb-
haftigkeit. Ješto měli býti jiným k dobrému

Kottův: Čeeko-něm. slovník. V.

příkladu v ž-sti a ochotnosti. Br. To všecko
s jakou ž-stí, snažností, péčí atd. V. V ž-sti
někoho udržovati; v stálé ž-sti trvati. Dch.
Ž. v obchodě. Nz. Ž. vypravování. Ž. oběma
listům společná jest Sš. II. 4. Ž. citu. Sš.
II. 160. Vyniká nám div ten v celé drama-
tické živosti svojí. Sš. J. 100. Ž. mluvy.
Dk. P. 110. Nie to zora budúcej slávy, keď
z nešťastia si blaženosť spraví umná ž. nášho
ľudu. Sldk. 26. Ž. v pohybech, barev. Us.
Tč., Koll. IV. 60. V něm z přirození žádné
ž-sti ani chtivosti k dobrému není. BR. II.
241. b.

Živostný, Lebens-. Dvojí jest bázeň:
přirozená a ž-na. Hus I. 59., 363. — Ž., voll
Leben. Na druhé straně mladá ž. panna;
Město toto jak před tím slavué a ž-né, tak
nyní na vzdor svým palácům polopusté a
mrtvé jest. Koll. III. 137., IV. 44.

Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček,
živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a.
Život, skr. gívátu, lit. gívata, pr. giwats.
Vz Mkl. aL. 72. — Ž. = živosť, živobyt-
nosť, živojsoucnosť, das Leben, vita. Ž. =
souhrn výjevův a činností bytostí organi-
ckých (bylin a živočichů). Vz S. N. V němž
není života (umrlý); počátek života; od
samého prahu ž-a; do ž-a vjíti, začátek ž-a
míti (se naroditi); dlouhý, dlouhověký ž.;
dlouhý ž. míti; za mnoho let život pro-
dloužiti ; ž. protáhnouti; ž. komu navrátiti,
zachovati, vzíti, odjíti, odníti, vydříti; ně-
koho o ž. připraviti, ž-a zbaviti (St. Kn. š.
8.), v nebezpečenství ž-a se vydati; něco
s nebezpečenstvím hrdla a života svého opa-
trovati a obhajovati; ž. dokonati; ž. za smrť
n. s smrtí směniti; ze ž-a vyjíti; ž. složiti;
poslední den ž-a vyplniti; dobrovolnou smrtí
ž-a si ukrátiti; ž. věčný, nebeský (nebe);
dědic věčného ž-a; věčný ž. s Kristem;
vezdejším ž-tem pohrdati. V. Trvání a ko-
nec ž-ta. Ž. náš ne dlouho trvá; jde, běží

o ž.; ž-tem svým něco zaplatiti. D. Více
sobě váží svých životů nežli vás. Aug. 12.

Idá j'mu živótka zbýti. Hr. rk. 283. Komu
zdravie, komu drah živótek, tomu v Tate-
rech milosti ždáti. Rkk. 52. Při ž-tu koho
zachovati; ž. svůj skonati. Br. Ź. svůj na-
saditi; života se opovážiti. D. Ž. míjí jako
sen. Jg. Dobrý díl ž-a mu minul. Kom. Po
všechen ž. svůj (něco činiti). Kram. Vážiti,
nevážiti si ž-ta. Jg. Ž. komu darovati. Us.
Ledva s životem ušel. Dal. Někomu o ž.
státi, na ž. jíti; ž. komu ukrátiti. Us. Ž-tem
svým vlasti sloužiti. V. Na mále jest ž-a
jeho; ž-ta mého nebude na dlouze; za ně-
koho ž. klásti. Sych. Všichni o ž-tech svých
pochybovali. Pref. Ž-ta zbýti. Dal. Svoj ž.
složiti (umříti), St. skl., Háj, Prot. 215., Alx.,
skončiti. Dal. 15. Raději smrť nežli ž. vo-
liti. Flav. Moc ž-a i smrti nad někým míti.
Kom. Ž. tělesný, duševní, časný, pozemský,
lidský, smrtelný, opak: věčný, Ev., Št. Kn.
š. 13., onen ž. Jg. Dej mu pán Bůh ž. věčný.
Us. Ž-em (duší) koho nadati. Nz. Věk, ko-
nec, nebezpečenství, čas ž-a; rána s nebez-
pečenstvím ž-a spojená. J. tr. Nemohli ho
přivésti k ž-tu (kratčeji: nemohli ho vzkří-
siti). Km. Ž. si vzíti, šp. prý m.: odníti
si ž., zbaviti se ž-a, usmrtiti se, ale i ona

343