853

svým životem (persönlich anwesend). O. z D.
Sám svým vlastním životem do pole táhl.
Zlob. Vladislav proti Mediolánským s cí-
sařem s svým ž-em jel (osobně). Pulk. Jako
(když) Táboři u Třeboně byli, tu on sám
svým životem byl i (s) svými lidmi. Pč. 41.
Ojíř, Biancof. — Juridicky. Důchod na ž. =
na osobu do života, die Leibrente, der Un-
terhalt für die Person bis zu ihrem Able-
ben. Do dvou ž-ů (na ž. dvou osob). Město
zastavil za . . . kop grošů českých do dvou
ž-ů. V. Užívání zámků podržeti mohl do
tří životů. Zlob. Králová ovdovělá má ž.
(důchod na ž.) na tom zámku sobě daný.
Zlob. Než po dnešní den nemáme nic za-
stavovati, ani dědicky dávati, ani kterých
sum připisovati anebo ž-tů přidávati, Leib-
renten bestellen, verleihen. Zř. F. I. B. XVI.
Že nejsou proti tornu, aby král důchody
své dal komu ráčí, než že životy dávány
být nemají a ten (život) jest dán Voldři-
chovi. Rkp. 1535. Zkl. To má pán z Dubé
držeti do svého ž-ta beze všie překážky.
Dsky. Zastavil to do dvou ž-tů, auf zwei Le-
bensalter. Davše mi své právo k držení do
tří životů. 1447. Prodali do pěti ž-tů. 1459.
(Půh. brn.). ,Do ž-ta svědectví' = svědectví
o to, když kdo tvrdil, že mu užívání ně-
jaké věci do života t. j. pokud bude živ,
naleží. Kn. rož. čl. 209. Pakli jest do ž-ta
věno ukázáno, tehdy splaceno býti nemóž.
Tov. k. 140. Ješto neměli moci dále pro-
dati než do svých ž-tóv. Půh. Olom. 1405.
Užívání něčeho do ž-a (doživotní); výživa
do ž-a; výroční důchod do ž-a. J. tr. Ne-
máme my ani budúcí naši králové čeští
ž-tů přidávati (zástavy statků učiněné ně-
komu jen do jeho smrti neměli také na
jeho bratry, syny, vnuky atd. přenášeny
býti). Pal. Děj. V. 1. 420. Kladsko jemu
do života dal. Kn. Až právě do těch tří
životů svrchupsaných. List z r. 1467. Tč. —
Ž. = tělo, der Leib, Körper. Ten nebyl ži-
vota silného, umřel za věku mladého. Dal.
Dnou ve všech kloubích svého ž-a trápen
byl. Háj. Vešken ž. toho divného střelce
bieše srstí delší odien nežli kůň. Troj.
Nemá ani poškvrny na svém životě. Tvůj
ž. jest náramně proražen i všem na divy
obnažen. Výb. II. 35. Ten duchovní otec
jistý pokrsti její život čistý. Kat. 930. —
Ž = břicho, der Bauch, Magen, Unterleib.
Hryzení, svírání v ž-ě; bránice n. kožka
v ž-ě; lačného ž-a (kdo ještě nesnídal); ž.
vyprázdniti. V. Zření v ž-ě. Byl., Lk. Na
lačný ž. píti. Sych. Má ž. zacpaný, otevřený.
Ros. Ž-u svému polehčení učiniti. Háj. Vě-
trnosti v ž-ě. Čern. Ž-a počistiti, ž. obměk-
čiti, člověka v ž-ě měkka učiniti. Lk. Sám
dával na ž. obklady. Phld. IV. 527. Vejdi
do života a nestrkej do příkopa. Vejdi do
života a neškoď (říkají pijáci vyprázdnivše
sklenici jedním douškem). U Kr. Hrad. Kšť.
— Ž. matky = materník, der Leib, Mutter-
leib, die Bärmutter. Otlúčili jsú (alienati
sunt) hříšníci ot života (vulva). Ž. wit. 57. 4.
Žena těhotná v ž-ě plod nosí. Kom. V ži-
votě (plod) míti; s velikým, těžkým ž-tem
býti (těhotnou); hrubý ž. míti; plod ž-a;
nahý jako z ž-a matky; dítě ještě v ž-ě

matky (nedochůdče). V. Ženy s těžkým
ž-em chodí. Čern. Mějte vždycky život
slabý (neplodný), byste více nerodily. Dh.
100. Ešte ste mä, mamko, v ž-tě nosila,
už . . . Ht. Sl. ml. 185. Aby tak bol její ž.
zamknutý. Brt. L. N. II. 157. Sestry sobě
ruky podávaly, pacholátka v ž-tech plesaly.
Sš. P. 5. Ani v materinskom živote mu ne-
bolo lepšie (tak dobře se má). Zátur. Ještě
ste mne v ž-tě nosili, už sa mi vojenské
maníry páčily. Koll. Zp. I. 360. Ž-ta v těsném
ložicu, ventris obstruso positus cubili. Gloss.
13. stol. Mus. 1879. 533. Nositi dítě v ž-tě.
Žk. 173. Zanechal po sobě manželky s těž-
kým ž-tem. V. — Ž. = díl těla od hlavy
až do zadku, der Rumpf des Körpers. Jest
tlustého ž-a. Ros. Té modly ž. byl rybí,
ruce a hlava člověčí. Br. — Přeneseně. Ž.
na kabátě (dlouhý, krátký, široký, úzký,
vysoký, nízký), der Leibrock, das Leibel,
Leibchen, Kamisol, das Jäckchen, die Joppe,
Corsage. Ž., životek, živůtek = šat muž-
ský i ženský na život (tělo). Ž. = šat, který
leží na ž-ě (na těle). V. Životek, obyč. ži-
vůtek = ženský šat na ž., na Mor. kabátek.
Životek, živůtek = šněrovačka, das Mieder.
Noční živůtek, Nachtleibel, zdravotní ži-
vot, trikový, krepový, flanelový. Jdr., Lom.
Děvče má život (živůtek) zlatem vyšívaný.
Ml. Vz Tílko. Ž., kurzes, knapp anliegendes,
mit rothen Bändern garnirtes Leibel. Koll.
Zp. I. 442. Letnicu z konopného plátna na
husto nabíranou, k ní přišit jest živótek
bílý v zadu velmi pekně vyšitý. Živótek
zo zlatohlavu. Koll. Zp. I. 130. Kraj, tílko,
podpaždí, rozdělení, díl (přední, zadní), ná-
rameček, okrouhlosť krční, objem krku,
krční, šířka, rukávní otvor ž-tka; ž. vy-
dutý, rukáv dutý. Š. a Ž.

Života, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 128.

Životařiti = živořiti. Šm.

Životek, vz Život.

Životelný = život mající, života schopný,
lebendig. Neví, jakby život zdejší jmenoval,
životem-li smrtelným čili smrtí ž-nou. Št.

Životenstvo, a, n., die Lebewelt Dch.

Životí, n., der frische Lebenszustand. Dch.

Životice, dle Budějovice, něm. Schönstein,
ves u Opavy; něm. Seitendorf, vsi a) u Ful-
neka, b) u Nového Jičína na Mor., c) u Pe-
niče ve Slez.; něm. Žiwotitz, vsi a) u Ka-
sejovic, b) u Milína. PL. Cf. Tk. III. 37.,
46., V. 96

Životistý. Horalstvo je ž. živol člove-
čenstva. Hdž. Vět. 133.

Životiti = živořiti. Šm.

1. Životně = osobně, tělesně, sám svým
životem, körperlich, leiblich, persönlich, in
Person. Ž. se komu ukázati, k někomu při-
jíti, Ros., někam jeti, Háj., k boji vytáhnouti.
Br. Ferdinand bratru svému Karlovi ž. po-
máhal. Aug. 3. Pro kteréžto listy, sám ž.
pracovati nemoha, teď posla tohoto pro ně
vysýlá. Sl. let. V. 79. Jakoby Kristus sám
ž. je byl vyučil; Pavel ž. presvědčen byl,
že . . . Sš. I. 155., Sk. 277. A král ž. s ním
jel. Výb. II. 54. Byl jsem v jich službách
ž. Arch. I. 186.