854

2. Životně, ě, f., alchita (languor), zastr.
Rozk.

Životní, -ný = k životu náležející, Lebens-.
Ž. moc, Br., duchové, D., BO., Sych., žíla
(pulsovní), Us., balsam, N. S., cesty (vitae).
Z. wit. 15. 11. Ž. podstata, Lebensnerv,
otázka, postavení, Lebensstellung, úkol, heslo,
potřeby, zájmy, Dch., kořen, Kos. Ol. I.
299., správa, Osv. I. 635., děje, Ves., pocit,
mysl, Dk. P. 23., 24., pud, Šp., zkušenosť,
nezkušenosť, Šml. I. 58., úkon, Mj., činnosť,
dráha, Tč., blaho, Šml., látky, Kod., záhada,
Stč. Zem. 479., pochody, Osv. I. 140., vní-
mavosť, Nz. lk., uzel, hádanka, Mus. 1880.
183., 263., pravidlo, Mus. 1880. 378., úkol,
Šmb. S. II. 277., síla, D., Všk., Dch., Lpř.
Děj. I. 28., Sš. J. 15., Čch. Bs. 73., výkon,
Kk., Mj. 150. zásada. Mus. 1880. 148. Smrť
přervala ž. niť jeho. Dch. Šel se učiť do
školy ž. moudrosti. Šml. Náš úkol zemský
ž. Čch. Bs. 89. Z útrob země krev rozhání
ž-tnou moc po těle. Štulc I. 126. Ž. s ním
(s synem božím) spojení. Sš. I. 162. Ž-ná
tu povstala otázka v lůně církve. Sš. I. 4.
(Sk. 61.). A tré tobě Sudic přestříhá nitku
ž-tnou. Ovid. Truhlář. Rostliny majíce svoju
vlastnú životnú sílu. Phld. III. 2. 185. Národ
český padol mrtvý a ježivý! Samá divná
moc ho skriesila, aby činil životné nám divy,
ale smrtné tebe (tobě), vrahu živý. Hdž.
Rkp. — Ž. = život dávající, lebenspendend.
Pravý chléb z. Sš. J. 106. Jáť jsem ten
chléb životný (i. e. který světu život dává).
BR. II. 323. a. — Ž. = živý, lebendig. Ž.
víra, Pís. br., sloh. Gníd. Ž., vivens. Ž. wit.
68. 29. — Ž. slova = znamenající něco ži-
votného (kuře, laň), neživotná znamenající
něco neživotného (kámen, pepř). Životnými
označujeme duchy, lidi a zvířata. Bž. 67.
Vz Zk. Skl. 33. Rozdíl mezí životnými a
neživotnými ustálil se ve skloňování teprv
v 15. stol., stará čeština ho nezná majíc:
kroci, mraci (kroky, mraky). Ti všickni
divi jsú byli velicí. Pass. Jir. Rozdíl ten
činěn nejdříve na Slov., odtamtud se roz-
šířil na Moravu a konečně v Čechách. Vz
o tom více v Zk. Skl. 33. — Ž. = na čas
trvající, lebenslänglich. Ž. plat. Knih. tov.
82. Ž. obdarování. Arch. IV. 62. — Ž. =
tělesní, osobní, körperlich, leiblich, persön-
lich, Leib-. Ž. lékař, V., skl. II. 81., 180.,
sídlo, Sš. Sk. 208., strážný, základ, V., pří-
saha, Ros., stráž, Vrat., myslivec, věno. D.
Obraz ž-tné velikosti. Dch., Šm. — Ž., tlustý,
korpulent, beleibt. Ten jest více ž. než suchý.
Krab. — Ž. = ze života pocházející, leiblich.
Z. bratří (z jedné matky). V. Bratr ž. také
bratr z nepravého lože. Ms. pr. kut. Pýcha
a pošetilosť ž-tné sestry jsou. Sš. J. 135.
Bratří pankharští aneb sebranci (spurii,
quaesiti), kteříž toliko životní bratří jsou
(uterini) a jeden druhému náměstkuje umí-
ráním bez kšaftu. Bdž. 89.

Životník, u, m. = životní kaftan, kamizola,
zvl. šat z losí n. jelení kůže, jaký pod brně-
ním nosívali, der Leibrock. Ž. mu prostřelil.
Válk. Alx. — Ž., a, m. = živok, lebendes
Wesen, animal. Ros.

Životnosť, i, f. = životobytnosť, die le-

bende Beschaffenheit; tělesnosť, osobnosť, die
Persönlichkeit. Jg.

Životobytnosť, i, f. = živojsoucnosť. Vz
životnosť.

Životodar, u, m., die Spendung des
Lebens. Svrchovaná moc božl jevi se v ž-ru.
Sš. J. 88.

Životodárce, e, m., der Spender des
Lebens. Sš. J. 227.

Životodárný = život darující, lebenspen-
dend. Šml. Ž. chléb. Sš. J. 11. Z. síla, Km.
1885. 63., Bílý, slunce. Ntr. VI. 282. Jaro
s úplnou ž-nou svou krásou zavítalo po
dlouhé trapné zimě. Ntr. VI. 278.

Životodějný, lebenspendend. Kristus jest
síla ž-ná. Sš. J. 15.

Životokres, u, m., das Genre (Zeichnung).
Šm.

Životokus, u, m. = životolika, das Genre-
bild (scena ze života). Malíř ž-sů. Koll. III.
405.

Životolika, y, f. = živolika, životokus,
das Genre. Koll. III. 350.

Životomalba, y, f., die Genremalerei.
Šm.

Životoobraz, u, m., die Genremalerei.
Šm.

Životopis, u, m. = vypsání něčího života,
die Lebensbeschreibung, Biographie. S. N.
Líčí-li vypravování život jednotlivých osob,
ukazuje jich rod, vychování, stav a dále
jejich povahu, smýšlení a jednání, jmenuje
se dějepis osobní čili ž. Bb. — Pozn. Slovo
toto měl Jg. r. 1823. za zvláštnosť. Vz Bčk.
Pís. I. 333.

Životopisec, sce, m., der Biograph. Nz.,
Koll. III. 405. Ž. biskupa Altmana. Ddk. II.
296. I ž. obě stránky svého života, i bílou
i černou, i světlo i stín, i cnosti i výstupy
svědomitě líčiti musí. Koll. IV. 251.

Životopisný, biographisch. Mus. 1880.
727. Ž. nástin. Pal.

Životopravý, lebenswahr. Šm.

Životoskum, u, m. = životosloví. Šm.

Životoskumec, mce, m. = životoslovec.
Šm.

Životoskumný, physiologisch. Krok I.
a. 14.

Životoslovec, vce, m. = fysiolog, der
Physiolog, Forscher der thierischen Natur.
Rostl. I. b. 19.

Životosloví, n., die Physiologie. Rostl.
I. b. 19. Ž. zvířat. J. Beránek. Ž. rostlin,
die Pflanzenfysiologie. Nz.

Životoslovní = životoskumný. Šm.

Životospráva, y, f., die Diät. Sl. les.,
Osv. I. 556., 559., Krok I. a. 9.

Životosprávný, diätetisch, Diät-,
Životosvěží, lebensfrisch.
Živototravný, lebenverzehrend. Ž-ná
rozkoš. Dk.
Životověda, y, f., die Biologie. Dch.
Životozpyt, u, m., die Biologie.