Předchozí (854)  Strana:855  Další (856) |
|
|||
'855
|
|||
|
|||
Životozpytný, biologisch. Ž. zákon, Stč.
Zmp. 805., pravidlo. Ib. Zem. 805. Životstvo, a, n. = živoctvo. Sm.
Životvor, a, m. = živý tvor, lebendes
Wesen. Krok I. c. 25. Životvorný, lebenerzeugend. Ź. příroda,
slunce, Tč., prviny, Kv. 1872. 212., paprsky světla, Vrch., milosť boží. Sš. M. 67. Kybele považována zavelmocnou ž-nou bohyni země. Cimrh. Myth. 163. Živoucí od kmene živ v živu (žíti; zastr.
živúcí) = žijící. Ž. paměť. Troj. O ž. živote! V. Ž. řeč, Dch., céva, Osv. I. 484., tvor, Vrch. Myth. I. 183., jazyk, Mus. 1880. 479., země, pramen vod ž-cích. BO. Jsem tu mezi svými, třeba v památce jen ž-cími. Čch. L. k. 21. Theofil rodem pohan byl mimo Pa- laestinu ž.; Poznání pravdy není jiného leč ž-cím pochopením jejím; Mluví o křesťanech rozkošně, labužně a pochotně ž-cích. Sš. L. 4., J. 147., II. 179. Živoucnosť, i, f., die Lebendigkeit. Sm.
Živouček, čka, m., lépe: živůček. Vz
Živok. Živovlas, u, m., pilotypus. Cf. Živohlav
Rozk. Živsa, y, m., os. jm. Šd.
Živstvo, a, n., die Lebenswelt. Dch
Živstvování, n. = volání ,živiol. Zbr.
Hry 230. Živu, vz Žíti.
Živubytí, vz Živobytí, das Leben.
Živůček, čka, m., vz Živok.
Živůčko = maličko? V.
Živující = živý. Začal nám cěstu novú
a ž. skrze zástěru, viam novam et viventem per velamen. ZN. Živůtek, vz Život (na konci), Tílko.
Živútka, y, f. Zem nemá živůtky vláhy.
Na již. Mor. Šd. Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo,
skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere, lat. vivus. Schl., Mkl. aL. 271. — Ž. = ro- stoucí, cítící a samovolně se pohybující, le- bend, lebendig. Má pět dětí živých a šesté umřelo. Us. Živ zůstaneš ty i tvůj dům. Br. Živé i mrtvé, bylé i nebylé spraviti (pře- souditi, vz Kleveta). To je jak živo (pravda, toť se ví). Mor. Vck. Co len živé, chcete (= všecko). Mt. S. I. 113., Sb. sl. ps. I. 113. Ž. bytosť, vz Bytosť. Živý inventář (dobytek), lebendes Inventar. NA. IV. 111., Dch. Hm, už som živého tvora dávno neviděl. Er. Sl. čít. 50. Krev mi už hrôzy sedá: ja mám ležať v hrobe živa? Č. Čt. II. 92. Živu který = málokdo. Mor. Knrz. On posledný podal mu živému ruku. Phld. IV. 526. I budeme tajiti, jakoby byl živý, lidé se budú báti; Zajali ma, dobili ma, len leda živého nechali ma. Koll. Zp. I. 56., 325. A môžete radi byť, Je vás živých prepúšťame. Mt. S. I. 75. Řekl, živ nebo mrtev, abyste nám jej postavili. NB. Tč. 147. Má-li ten sirotek ještě živú matku. Ib. 200. Za živa se tam dostal. Kom. L. 84. Apoštol sebe mezi ty počítá, kteříž dne soudného živi dočkati |
mají. BR. II. 582. a. Ovšem i žádného ne-
necháš živa, ale ztepeš mečem. BO. Tu mi měl spraviti a od každého živého člověka odvaditi; Ale mám naň listy i živé lidi. Půh. I. 237., 438. Vyznáváme tímto listem obecně prede všemi i před každým živým člověkem. Arch. IV. 42. Jeden člověk živ neosta. Alx. V. 500. Posly kázachu živy zahřiesti. Alx. Anth. I. 3. vyd. 36. Od polu živý. Hus II. 429. Umrlé hľadá (zárobky), doma živé kape (mizne). Pořek. Vz Doma 270. b., 271. a. — Ž. = subst., žijící t. člověk, der Lebende. Slýchal-li jest to kto živý? LAp., Ze ž-ých vyňatu býti, vyjíti (= umříti). V. Živí se všeho dočkají a mrtví doleží. Š. a Ž., Bž., Tč. Dání mezi živými, die Schenkung unter Lebenden. J. tr. Není ho mezi živými (= zemřel). Us. Pdl. Odkud přijde soudit živých i mrtvých. Br. Který svatý nebyl tři dni mezi živými ani mezi mrtvými (Jonáš) ? Pck. Ps. 109. Matka Ofka té doby také ještě dlela mezi živými. Ddk. II. 422. Na živém se vše zahojí; Smrť otvírá, co živý zavírá. Bž. exc. — Živu býti = žíti, leben, im Leben sein. Živ buď král! D., BO. Kdož jest dlouho živ; všichni chtějí dlouho živi býti. V. Nežádaje živu (živ) býti, hna (hnal) do boje. Troj. Srdce nej- prv jest živo a naposledy mře. Kom. Ne- chce to nic dělat a chce být dobře živo; Ať nejsem živ! Dch. Až budeme-li živi. Us. Šd. Hej, dokial som tuná živý, za teba, vlasť, som horlivý. Slav. 48. Počímkoľvek živá budem, vždycky teba ľúbiť budem, ešte aj v tom tmavom hrobe, aj tam verná budem tobe. Sl. spv. IV. 143. Pokialkoľvek živa budem, čierne šaty nosiť budem. Sb. sl. ps. II. 14., 50. Pokud ešče živa budu, černó pantlu nosiť budu, pod šátkem v le- líku za tu lásku, můj obrázku velikó! Sš. P. 181. Jenž jsi živ a kraluješ na věky věkův. Mž. 16. Kým som živá bola, ako mŕtva, tak som nechodila; po smrti po ži- vom chodím a živých (živé) nosím (jedla na plť zrobená). Mt. S. I. 134. Kým som živá, živých chovám; ked som mrtvá, mrt- vých nosím a od živých nosena bývam (jedla na máry zrobená). Mt. S. I. 135. Kým je živé, ani vidieť ho Nechceme; keď je mrtvo, aj prsty si od neho lížeme (prase). Ib. I. 135. Ani ťa ja nezabudnem dokelkoľ- vek živa budem. Koll. Zp. 45., 50., 74. Pro mne ti buď živ, jak ti libo. Svěd. Viem, že dán byl do Němec, ale neviem, živ-li jest, či umřel; Dokudž ještě ty osoby živy jsú. Arch. I. 186., V. 505. Dokudž by živ byl. Doniž jsmy živi. Půh. I. 194., 374. Nedaj mi Bóh živu býti!; Živ jest Bóh a živa jest duše tvá; Aby se otázala, bude-li syn jeho živ a po něm kralovati. Hus I. 94., 446. Živ buď, jak buď, jen Boha nehněvej. Tč., Hkš. — komu. Kriste, tobě živ jsem. Ojíř, Mž. 11. Což tehda nám jest živu býti. BO. Živ buď vlasti, přátelům, vzdají česť tvým popelům. Šd. — jak. Začli pěkně spolu živi býti. Tč. exc. Spadl s koně a byl málo živý. Šd. Som v svete bez sveta, som živá bez žitia. Sl. ps. 126. — kde. A (Kristus) jest život věčný, v němž živi budú na věky v radosti všichni vyvolení |
||
|
|||
Předchozí (854)  Strana:855  Další (856) |