'855

Životozpytný, biologisch. Ž. zákon, Stč.
Zmp. 805., pravidlo. Ib. Zem. 805.

Životstvo, a, n. = živoctvo. Sm.

Životvor, a, m. = živý tvor, lebendes
Wesen. Krok I. c. 25.

Životvorný, lebenerzeugend. Ź. příroda,
slunce, Tč., prviny, Kv. 1872. 212., paprsky
světla, Vrch., milosť boží. Sš. M. 67. Kybele
považována zavelmocnou ž-nou bohyni země.
Cimrh. Myth. 163.

Živoucí od kmene živ v živu (žíti; zastr.
živúcí) = žijící. Ž. paměť. Troj. O ž. živote!
V. Ž. řeč, Dch., céva, Osv. I. 484., tvor,
Vrch. Myth. I. 183., jazyk, Mus. 1880. 479.,
země, pramen vod ž-cích. BO. Jsem tu mezi
svými, třeba v památce jen ž-cími. Čch. L.
k. 21. Theofil rodem pohan byl mimo Pa-
laestinu ž.; Poznání pravdy není jiného leč
ž-cím pochopením jejím; Mluví o křesťanech
rozkošně, labužně a pochotně ž-cích. Sš. L.
4., J. 147., II. 179.

Živoucnosť, i, f., die Lebendigkeit. Sm.

Živouček, čka, m., lépe: živůček. Vz
Živok.

Živovlas, u, m., pilotypus. Cf. Živohlav
Rozk.

Živsa, y, m., os. jm. Šd.

Živstvo, a, n., die Lebenswelt. Dch

Živstvování, n. = volání ,živio^l. Zbr.
Hry 230.

Živu, vz Žíti.

Živubytí, vz Živobytí, das Leben.

Živůček, čka, m., vz Živok.

Živůčko = maličko? V.

Živující = živý. Začal nám cěstu novú
a ž. skrze zástěru, viam novam et viventem
per velamen. ZN.

Živůtek, vz Život (na konci), Tílko.

Živútka, y, f. Zem nemá živůtky vláhy.
Na již. Mor. Šd.

Živý; živ, a, o; kompar. živější. Živo,
skr. gív, ´gíva, lit. gívas, armen, keal vivere,
lat. vivus. Schl., Mkl. aL. 271. — Ž. = ro-
stoucí, cítící a samovolně se pohybující, le-
bend, lebendig. Má pět dětí živých a šesté
umřelo. Us. Živ zůstaneš ty i tvůj dům. Br.
Živé i mrtvé, bylé i nebylé spraviti (pře-
souditi, vz Kleveta). To je jak živo (pravda,
toť se ví). Mor. Vck. Co len živé, chcete
(= všecko). Mt. S. I. 113., Sb. sl. ps. I. 113.
Ž. bytosť, vz Bytosť. Živý inventář (dobytek),
lebendes Inventar. NA. IV. 111., Dch. Hm,
už som živého tvora dávno neviděl. Er. Sl.
čít. 50. Krev mi už hrôzy sedá: ja mám
ležať v hrobe živa? Č. Čt. II. 92. Živu který
= málokdo. Mor. Knrz. On posledný podal
mu živému ruku. Phld. IV. 526. I budeme
tajiti, jakoby byl živý, lidé se budú báti;
Zajali ma, dobili ma, len leda živého nechali
ma. Koll. Zp. I. 56., 325. A môžete radi
byť, Je vás živých prepúšťame. Mt. S. I.
75. Řekl, živ nebo mrtev, abyste nám jej
postavili. NB. Tč. 147. Má-li ten sirotek
ještě živú matku. Ib. 200. Za živa se tam
dostal. Kom. L. 84. Apoštol sebe mezi ty
počítá, kteříž dne soudného živi dočkati

mají. BR. II. 582. a. Ovšem i žádného ne-
necháš živa, ale ztepeš mečem. BO. Tu mi
měl spraviti a od každého živého člověka
odvaditi; Ale mám naň listy i živé lidi.
Půh. I. 237., 438. Vyznáváme tímto listem
obecně prede všemi i před každým živým
člověkem. Arch. IV. 42. Jeden člověk živ
neosta. Alx. V. 500. Posly kázachu živy
zahřiesti. Alx. Anth. I. 3. vyd. 36. Od polu
živý. Hus II. 429. Umrlé hľadá (zárobky),
doma živé kape (mizne). Pořek. Vz Doma
270. b., 271. a. — Ž. = subst., žijící t. člověk,
der Lebende. Slýchal-li jest to kto živý?
LAp., Ze ž-ých vyňatu býti, vyjíti (= umříti).
V. Živí se všeho dočkají a mrtví doleží.
Š. a Ž., Bž., Tč. Dání mezi živými, die
Schenkung unter Lebenden. J. tr. Není ho
mezi živými (= zemřel). Us. Pdl. Odkud
přijde soudit živých i mrtvých. Br. Který
svatý nebyl tři dni mezi živými ani mezi
mrtvými (Jonáš) ? Pck. Ps. 109. Matka Ofka
té doby také ještě dlela mezi živými. Ddk.
II. 422. Na živém se vše zahojí; Smrť otvírá,
co živý zavírá. Bž. exc. — Živu býti =
žíti, leben, im Leben sein. Živ buď král!
D., BO. Kdož jest dlouho živ; všichni chtějí
dlouho živi býti. V. Nežádaje živu (živ)
býti, hna (hnal) do boje. Troj. Srdce nej-
prv jest živo a naposledy mře. Kom. Ne-
chce to nic dělat a chce být dobře živo;
Ať nejsem živ! Dch. Až budeme-li živi.
Us. Šd. Hej, dokial som tuná živý, za teba,
vlasť, som horlivý. Slav. 48. Počímkoľvek
živá budem, vždycky teba ľúbiť budem,
ešte aj v tom tmavom hrobe, aj tam verná
budem tobe. Sl. spv. IV. 143. Pokialkoľvek
živa budem, čierne šaty nosiť budem. Sb.
sl. ps. II. 14., 50. Pokud ešče živa budu,
černó pantlu nosiť budu, pod šátkem v le-
líku za tu lásku, můj obrázku velikó! Sš.
P. 181. Jenž jsi živ a kraluješ na věky
věkův. Mž. 16. Kým som živá bola, ako
mŕtva, tak som nechodila; po smrti po ži-
vom chodím a živých (živé) nosím (jedla
na plť zrobená). Mt. S. I. 134. Kým som
živá, živých chovám; ked som mrtvá, mrt-
vých nosím a od živých nosena bývam
(jedla na máry zrobená). Mt. S. I. 135. Kým
je živé, ani vidieť ho Nechceme; keď je
mrtvo, aj prsty si od neho lížeme (prase).
Ib. I. 135. Ani ťa ja nezabudnem dokelkoľ-
vek živa budem. Koll. Zp. 45., 50., 74. Pro
mne ti buď živ, jak ti libo. Svěd. Viem, že
dán byl do Němec, ale neviem, živ-li jest,
či umřel; Dokudž ještě ty osoby živy jsú.
Arch. I. 186., V. 505. Dokudž by živ byl.
Doniž jsmy živi. Půh. I. 194., 374. Nedaj
mi Bóh živu býti!; Živ jest Bóh a živa
jest duše tvá; Aby se otázala, bude-li syn
jeho živ a po něm kralovati. Hus I. 94.,
446. Živ buď, jak buď, jen Boha nehněvej.
Tč., Hkš. — komu. Kriste, tobě živ jsem.
Ojíř, Mž. 11. Což tehda nám jest živu býti.
BO. Živ buď vlasti, přátelům, vzdají česť
tvým popelům. Šd. — jak. Začli pěkně
spolu živi býti. Tč. exc. Spadl s koně a
byl málo živý. Šd. Som v svete bez sveta,
som živá bez žitia. Sl. ps. 126. — kde.
A (Kristus) jest život věčný, v němž živi
budú na věky v radosti všichni vyvolení