Předchozí (864)  Strana:865  Dalí (866) |
|
|||
865
|
|||
|
|||
lkavý = lutavý, gelblich. Slov. Budto
edej, buďto lkavej, buďto červeňastej barvy sú. Lipa III. 273. Zlknú = loutnouti. Na Slov.
lna, y, f. = luna. Slov. Čo je lna
nebo una? Hd. lb. 23. Vz luna. lob, gt. labu a laba, m. Do labu, ale:
ze laba. Na Ostrav. Tč. lonka, y, f., clitoria, die Klitorisblume.
. okázalá, c. ternatea, virginská, c. virgi- niana. Vz Rstp. 369. lotíř, e, m., os. jm, d.
loukovice, dle Budějovice, loukowitz,
ves u Nové Huti mezi Berounem a Křivo- klátem. Vz Blk. Kfsk. 367. loutečný = od loutku, Dotter-. .
barva. Jg. loutek (zastr. lútek), tku, m. = lutá,
vnitřní čás vejce; opak: bílek. V. . va- ječný, der Dotter, das Eiergelb. V. Vz Schd. I. 411. . tvořivý, der Bildungsdotter. Nz. lk. . bledý, tmavý, tvorčí, ivný. Ves. I. 71., 82. Dá-li se otelené krávě do pití ., stluče se od ní máslo luté; dá-li se jí do pití ., tlúček a hřeben, vemeno se jí ne- zvalí (nepodebere); Roztluče-li kdo na tědrý večer vejce a jsou-li v něm dva loutky, bude asten. Na Mor. Val. Vck. . = čás jádra, vitellus. Jádro skládá se z bílku děloh, z kle (klíčku) a loutku. Rostl. loutky = houby, fluctea. Rozk. 76. Sukně z mořských lútků udělané. Alx. Fab. c. 125. loutenice, e, f., loutenka, y, f. = lutá
nemoc, die Gelbsucht. V. ., icterus, nemoc povstalá nashromáděním luči v krvi. Vz více v S. N. Na Slov. také zlátěnica, ltě- nica, ltenka, ltačka. . černá (náčernice), die Schwarzsucht. . nic téměř netrápí. Kom. Krve ztráta působí závra a -ku. Us. Na -ci stonati, D., umříti. V. Kosatcový kořen vyčiuje -ci potem. Byl. Vz Pot. Kdo se dívá po tmě do zrcadla, dostane zlátěnicu. Na Mor. Brt. Kdo uzří ponejprv ito kve- toucí, utrhni tři květy ze tří rozličných klasů a pozři je; ten nedostane toho roku ani zimnici ani loutenku. Mus. 1883. 476. Kdo má loutenku, a si lehne do konírny, kdy se kydá hnůj a zbaví se jí. U Král. Hrad. K. Míeňská jablíčka zahánějí lou- tenku; Utírá-li si nemocný po tři dni ráno před východem slunce obličej skrojkem novopečeného chleba, pozbude loutenky. U N. Byd. K. Má-li kdo loutenku, po- můe se mu, plivne-li mu baba z nenadání do obličeje. Us. K. Vz Kv. 1855. 343. Proti loutenici prospívá prý dobře naříz- nouti nemocnému pičku nosu ale jen tak, co by se krev ukázala. Mus. 1955. 54. Kdo má -ku, dívej se do lutého skla nebo do kalichu a ztratí ji. Us. K. -ku léčívají věcmi lutými. Vz Sbtk. Výkl. 20. Jak se jetě mimo to léčí? Vz Zlatenka, Kámen (v těle), Mus. 1853. 478., Mtc. 1979. 38., Cs. lk. I. 89., 170., 195., II. 54., 72., IV. 330., V. 127., 313., VIII. 88., Tk. 81., 89., 97., 105., X. 269. |
louteničný, gelbsüchtig. Byl. 272.
louteník, a, m. = kdo má loutenici,
der Gelbsüchtige. Ja. ., u, m. = mo- krý střídavolistý, slezinník, chrysosplenium alternifolium, rostl. Vz Čl. Kv. 353. loutenka, vz loutenice.
loutenkový, ikterisch. Nz. lk.
loutenník = louteník. S. Bs. 198.
loutkoútrobný, vitellinointestinalis.
loutkovod, u, m. Ves. IV. 151.
loutkový = ze loutku, Dotter-. . olej,
das Eieröl. D., Jel. . hmota, die Dotter- masse, p., dutina, die Dotterhöhle, Nz. lk., koule, blanka, poblanka, zrna. Ves. I. 71., 82., 81. . = z bieda lutý, dotterfärbig, eiergelb. V. loutnouti, lutnouti, tnul a tl, utí =
lutosti nabývati, gelb werden. Na Slov. také: lknú, ltnú. D. Penice loutne. Jablka loutnou. Ros. Stromy lknú; Lísa tratí svieu zeleň, pomaličky u aj lkne. Zátur. Kdy háj zelená, úkrop nechutná, kdy háj lutne, úkrop chutne (v zimě i pat- njí strava dobra). Bčk. kde. V zahra- dách i v lesích stromy u loutnou. Us. Tam snety místami lknú uzíral. Hol. 332. čím. Kačenčina bílá ple lučí loutla jako podmásníček. Němc. V. 181. kdy čím : na zimu, v jeseni stromy zimou, mrazy atd. loutnou. Us. loutnutí, n., das Gelbwerden. p.
ltačka, y, f. = loutenice. Slov. Bern.,
Db. Obyč. 106. lták, u, m. = luták. Slov. Loos.
ltastě = lutavě, gelblich. Bern.
ltastý = lutavý, gelblich. Bern.
ltavě = lutavě, gelblich. Bern.
ltavý = lutavý, gelblich. Bern.
ltě = lutě, gelblich. Bern.
ltek, tku, m. = loutek. Slov. Bern.
ltění, n., das Gelbmachen, Gelbwerden.
Bern. ltenice, e, f. = loutenice. Slov. Bern.
ltenka, y, f. = loutenka. Slov. Bern.
ltěný; -ěn, a, o, gegelbt, gelb gemacht.
Bern. ltěti, ěl, ění = loutnouti, gelb werden.
Slov. abs. Hruky, jablka ltejú. Zátur. d. se kde. Príde pod jednu jabloň, na ktorej sa krásne jabžká ltely. Db. Sl. pov. I. 371. ltidlo, a, n. = lutidlo. Slov. Loos.
ltina, y, f. = lutina. Slov. Loos.
ltiti, il, ěn, ění = lutiti, gelben, gelb
machen. co čím: vejce barvou. Bern. ltkastý = přiloutlý, gelblich. Na Slov.
. ruka. HVaj. BD. II. 50. Iba tvár má opuchnutú, naliatu, ltkastú (korbel). Ur. Pg. 13.
ltkový = loutkový. Na Slov. Bern.
ltnouti = loutnouti. Na Slov. Bern.
ltok, tku, m. = loutek. Na Slov. Bern. d., Ssk. 344
|
||
|
|||
Předchozí (864)  Strana:865  Dalí (866) |