kyselina. Chym. Ž. barvivo, der Gallenfarb-
stoff, vlásečnice, Gallenkapillare, kámen, der
Gallenstein; zánět měchuřinky žlučové, Cho-
lecystitis. Nz. lk.

Žluklosť, i, f., die Ranzigkeit. Ž. tuku,
die R. des Fettes. Šp. Vz Prožluklosť.
Žluklý, ranzig. Ž. tuk. Cf. Prožluklý.
Šp. Ž. smrad = hnusný. Rostl., Nz.

Žluknouti, knul a kl, utí; prožluknouti =
tuchnouti, plesnivěti, mauken, ranzig wer-
den. Reš. Vz Tuk. Nz., Mj.— proč. Jádro
pro mnoho oleje žlukne. Rostl.

Žluknutí, n., das Ranzigwerden atd., vz
Žluknouti, Tuk. Ž. vína. KP. V. 182.

Žluna, y, f. = druh datlů, picus, der
Specht. Cf. Žumla, Žuna. Ž. zelená, p. vi-
ridis, der Grünspecht, šedivá, p. canus, der
Grauspecht. Vz Frč. 360., Schd. II. 452.,
Žluva. Když se žluna pořád směje a ku-
kačka křičí: Pokropí, pokropí, tož prší.
Na mor. Val. Vck. Kedy žlna kričí, prška
následuje. Slov. Tč. Ej žlna, žlna, pekný
pták, nerob si hniezdo pri cestách. Koll.
II. 133. Slyší-li zamilovaní pod stromem
jsouce žlunu křičeti, dostanou se za sebe.
Us. — Ž. = neduh koňský, vodní otok
pouzdra koňského, die Wassergeschwulst.
Ja.

Žlunice, dle Budějovice, ves u N. Byd-
žova. Vz S. N., Tk. III. 664., V. 142., Blk.
Kfsk., 1464. Ze Žlunic Myška. Blk. Kfsk.

1370.

Žlunk, u, m. = jedno napití, doušek, der
Trunk, Schluck. Us.

Žlunkati = napiti se jedním douškem,
einen Schluck thun. Us.

Žluť, i, f. = žluč, die Galle. Na Mor. Tč.
Vz Žulť. Polívečka hovězí, šohajíčku nejez
jí; dala sem do ní žluti, že k tobě nemám
chuti. Sš. P. 476. — Ž. = žlutá barva,
gelbe Farbe. Ž. alžbětská, amberská, der
Satinober, anilinová, antimonová, attická
(Vlšk. 97.), barvíková, barytová, cinková,
čínská, císařská, dubová, chaluhová, che-
mická, chromová, indijská, jezabelová, kad-
micová, kaselská, kasslergelb, kolínská, krá-
lovská, květová, listová, mineralní či nero-
stová, mízová, das Schüttgelb, naftalinová,
neapolská, nerostová, nová, ochrová, olovná,
oranžová, orleánská, pařížská, patentová,
permanentní, pryskyřičná, rezová, rytová,
das Waugelb, světlá, temná, Turnerova, ura-
nová, veronská, zinková, železitá, železná.
Kh., Prm. III. č. 2., SP. IL 103., 104., Stč.
Al., Ktzr., Wld., Nz., Šp. Cf. Šfk. 313., 315.,
317., Šfk. Poč. 271., 315., 326., 317., 537.,
Kk. 138., 210., 234., Bř. N. 200., KP. IV.
129., 182., 683., 685., 692.—694., 704., 711.,
Schd. I. 348.

Žluťáček, čku, m., vz Žluták.

Žluťák, u, žlutáček, čku, m. = bylina,
blatouch bahní, máslenka, bukáč, boleočko,
žlutá tolita, měsíček, červilák, caltha palu-
stris, die Kuhblume, Dotterblume, Sumpf-
dotterblume, Butter-, Moosblume. Také na
mor. Val. Vck. Ž. má jasněžlutou barvu.
Us. Kál. Vz Mllr. 27., Rstp. 15., FB. 70.,

Čl. Kv. 280., Slb. 668., Čl. 10., Schd. II.
509., S. N. (dod.). — Ž., ž. proklatý = pry-
skyřičník, ranunculus sceleratus, die Butter-
blume. D. — Žluťák = žlutý peníz, dukát,
der Dukaten, Fuchs. Má ž-ky. Us. Nemáme
žluťáků, leda stříbrňáky. Us. Tč. — Ž., a,
m. = žlutý pták. Kos. v Km. 1884. 580.

Žlultaně, pl., f., druh planých hrušek na
Vsacku. Vz Žutaně. Vck., Brt

Žlutanka, y, f. = žlutá hruška, eine
gelbe Birn. Rk.

Žlutásek, ska, m., der gonopteryx, der
Citronenfalter. Ž. řešetlákový, g. rhamni. Stn.
I. 23. Ž., colias, der Gelbling. Ž. čilimní-
kový, c. edusa, úzkolemý, c. chrysotheme,
borůvkový, c. pallaeno, barvoměnný, c. myr-
midone, čičorečkový, c. hyale, Stn. I. 24.,
Brm. Živ. Zv. IV. 383., Kleopatřin, rhodo-
cera Cleopatra. Prm. IV. 383.

Žlutati se = žloutnouti, gelb werden.
St. skl. III. 73. Cf. Žútati. Žito bylo plné
zrna a jako zlato sě žlutalo. Kld. II. 116.

— kde. Tam na stromě žlutá se hruška.
Mor. Šd., Kmk.

Žlutava, y, f., Zutrau, ves u Napajedel
na Mor.
Žlutavě, gelblich. Žlutavě bílý. Kk. Br. 18.
Žlutavočervený, zwiebelroth. Pdl.

Žlutavosť, i, f. = žlutá barva, die Gelb-
lichkeit. Rostl. III. b. 69.

Žlutavý = nážlutý, bledě žlutý, gelblich.
Rst. 528. Žlutavá barva. Us. Vidění ž-vé
(do žluta), das Gelbsehen. Nz. lk. Ž. listí.
Us., Tč.

Žlutě, gelb. Ž. prosvítavý. Kk. Br. 20.

Žlutec, tce, m., crocodilus, anim., zastr.

Žlutečný, Gallen-. Aqu.

Žlútek, vz Žloutek.

Žlutenec, nce, m., Waldsteinia, rostl. Vz
Slb. 508.

Žlutenice, pl., f. = žluté koženky, kal-
hoty, žlutenky, gelbe Lederhosen. Na jiho-
záp. Mor. Brt.

Žlútěnice, e, f. = žloutenice. Na Mor. a
Slov. Bern., Tč.

Žluteník, u, m., chrysoplenium oppositi-
folium, das Milzkraut, die Steinkresse, sle-
zinník. Slb. 569., Mllr. 33. Vz Žlutník.

Žluteník, a, m. = žlouteník.

Žlúteníkovitý. Ž. rostliny, chrysosple-
niae. Rostl.

Žlútenka, y, f. = žloutenka. Slov. Bern.

Žlutenky, vz Žlutenice.

Žlutěšedivý, gelbgrau.

Žlutěti, ěl, ění = žloutnouti, gelb wer-
den. Ž-la se mohyla. Špaňh.

Žlutězelený, gelbgrün. Us.

1. Žlutice, e, f. = žlutá hlinka na pod-
rovnávku. Mor. To možete ž-cú nažlutiť. Šd.

— Ž. = ryba, raja pastinaca.

2. Žlutice, e (Bž. 93.), f., Luditz, mě.
v Chebsku. Vz Tk. IV. 747., V. 265., VI.
213., Tk. Ž. 228., Tf. Odp. 395., Sdl. Hrd.
I. 219., IV. 245., Blk. Kfsk. CL., 278., S. N.

344*