Žlutonačervenalý, gelbröthlich. Žluto-
načervenalé dřevo.

Žlutonohý, gelbfüssig. Ty mrcho ž-há!
Us.

Žlutonoska, y, f. a m. = pták se žlutým
zobákem a) orel bělohlávek, aquila pygargus,
der Weisskopf; b) ispida rostro luteo, der
Gelbschnabel. D., Klein.

Žlutonožka, y, f., glareola, der Gelb-
fuss, das Gelbbein, pták. D.

Žlutoprsý, gelbbrüstig. Ž. pták. Dch.

Žlutopůdý, gelbgrundig. Dch.

Žlutopusík, a, m., achelus, plaz pahad.
Krok I. c. 128.

Žlutořitek, tka, m., žlutořitka, y, f.,
luscinia uropygio luteo, der Gelbsteiss. D.

Žlutořitka, y, f., vz Žlutořitek.

Žlutosok, u, m., gummi gutta. Rostl.
III. b. 186.

Žlutosoukenný, aus gelbem Tuch. Žluto-
soukenými literami vyšita vinna každého
zločince. Koll. IV. 46.

Žlutosť, i, f. = žlutá barva, die Gelb-
heit, das Gelbe. Ź. těla. Byl. 415.

Žlutostraký, gelbscheckig. Ž. kráva. Vik.

Žlutošedý, gelbgrau. Šp.

Žlutošťav, u, m., xanthochymus, der
Gummiguttbaum. Ž. kopinatý, x. pictorius,
sladký, x. dulcis, vaječnolistý, x. ovalifolius.
Vz Rstp. 200., Schd. II. 313., Jhl. Rostl.,
násl.

Žlutošťávník, u, m. = žlutošťav. Rostl.

I. 219. a.

Žlutošťávnatý, žlutošťávný, gelben Saft
habend. Ź. zeliny. Rostl. III. 54.

Žlutotemenný, gelbscheitelig. Ž. pták.
Dch.

Žluťoučký, žluťounký, zart, stark, hübsch
gelb. Ten kanárek je ž jako žloutek, jako
vosk. Us. Tč., Km.

Žluťounký, vz Žlutoučký.

Žlutovidnosť, i, f., xanthopsia. Nz. lk.

Žlutovlas, u, m., das Gelbhaar. Janičku
žlutovlas, co nechodzíš do nás? Sb. sl. ps.

II. 1. 38.

Žlutovlasec, sce, m., xantholinus, brouk.
Ž. tečkovaný, x. punctatus, trojbarevný, x.
tricolor, čárkovitý, x. linearis. Kk. Br. 89.,
90.

Žlutovlásek, ska, m. = díté žlutých vlasů,
der Blondhaarige. U Kr. Hrad. Kšť.

Žlutovláska, y, f., die Blondine. Dbš.
Sl. pov. 63.

Žlutovlasý, gelbhaarig. Jg.

Žlutovlhkosť, i, f. = žlutá vlhkosť, die
gelbe Schleimigkeit. Byl. 442.

Žlutovlník, u, m., ochroma, die Bleich-
wolle, rostl. Ž. jehlatečný, o. lagopus. Rstp.
146.

Žlutovočec, čce, m. = kdo má žluté oči.
Aqu.

Žlutozelenavý, grünlich gelb. Osv. 1.
669.

Žlutozelený, gelbgrün. Rostl. I. b. 99.,
Osv. I. 656.

Žlutozobák, u, m., der Gelbschnabel.
Sm.

Žlutozobec, bce, m. = žlutozobák. Rk.

Žlutozobý, gelbschnabelig. Rk.

Žlutozub, u, m., hippophaë rhamnoides,
der Seekreuzdorn, letně zelený celokeř. Um.
les. I. 137., S. N. XI. 318, III. 795., Kk.
203.

Žlutožloutkový, dottergelb. Ž. pták.
Dch.

Žluťucha, y, f., rostlina, thalictrun, die
Wiesenraute. Ž. menší, t. minus, lužná, t.
flavum. Vz Rstp. 5., 113., 68., Čl. Kv. 273.,
Slb. 680., Jg. Slov., Mllr. 104. Ž. orlíčko-
listá, t. aquilegifolium, die Feldakelei. Sl. les.

Žlutý; žlut, a, o, gelb. Žl-bťi», flavus ze
želčb, želťb. Mkl. aL. 269. Ž. hlína, Kom.,
barva. Byl. Vz S. N. Ž. slíva (podlouhlá,
větší než špendlík); Květná neděle, modrý
pondělek, žlutý úterek, kulhavá středa (sazo-
rnetná, černá), zelený čtvrtek, veliký pátek,
bílá sobota — v pašiový týden. Dch. Ž.
tváře, Us. Pdl., koženky (lederne Hosen),
Šd., dřevo (pryzila, brezalka žlutá, das Gelb-
holz), jablečná kaše žlutá, gelber Apfelkoch,
Šp., kaše (prosná, jáhalná), Hdž. Šlb. 85.,
víno (vz Víno), Us., plémě (mongolské),
Stč. Zmp. 841., hlinka (melinit), Bř. N. 166.,
kotel (varní, čásť varostroje), KP. V. 109.,
skvrna či důl ústřední uprostřed sítnice.
Dk. P. 21. Výtah z pryzily žluté, der Gelb-
holzextrakt. Us. Šp. Žlč je žltá, nemá do-
brej chuti, keď sa pohne z místa svého,
silně k němu nutí. Na Slov. Tč. Jemu po-
čarovanému synovi poslal jakejsi ž-ltej vody.
Phld. III. 3. 296. Klince, klince, žlté klince,
netreba ste mi na vence. Sl. spv. I. 29.
Klince, muožete už žltým kvitnúť, už musím
od vás odvyknúť. Sl. ps. Poslal mi hrebének
žlté vlasy česať. Sl. spv. 116., Sl ps. Šf. II.
114. Poznám si já, poznám, moji frajerečku,
nosí za záhrení žltú fijalečku. Sb. Sl. ps.
II. 1. 54. Čo kropíš tými slzami moje žlté
vlasy? Č. Čt. I. 241., Sldk. 445. Pekná Ka-
tarínka v okenečku stála, svoje žlté vlasy
hrebenom česala. Č. Čt. I. 128. Žlté je to,
měkké je to a jí se to (maslo). Mor. Tč.
Balt je šuhaj krásny, belasé ma oči, kol
hlavenky pieskov žltý vlas sa točí. Vaj.
Tat. a mor. 11. Mala žlté vlasy, po nich
tulipány. Koll. Zp. I. 71. Tá prvá má žlté
vlasy, tá druhá má zlaté pásy, tretia oči
počerné, len že sa jej falešné; Keby dali,
čo sa dlžni, kúpil by si žlté čižmy. Koll.
Zp. I. 71., 328. Podajte mi praporce žlu-
tého, tať barva jest stálosť každého šle-
chetného. Výb. II. 45. Špinavá ž. barva
jest barva hanby, odporu, neladu. Barva
žlutozelená znamená závisť, žlutá růže ne-
věrnosť; V národních písních zřejmě vy-
stupuje na jevo odpornosť žluté barvy. Vz
Sbtk. Rost. 47. Sila jsem zelenou (rozma-
rinku), žlutá mně vychází. Pís. Ž. moře =
severových. čásť moře čínského mezi Čínou,
Mandzarskem a Koreou. Vz S. N. Pět set
žlutých (= dukátů) v sázku. Čch. Mch. 20.