Předchozí (868)  Strana:869  Dalí (870) |
|
|||
lutonačervenalý, gelbröthlich. luto-
načervenalé dřevo. lutonohý, gelbfüssig. Ty mrcho -há!
Us. lutonoska, y, f. a m. = pták se lutým
zobákem a) orel bělohlávek, aquila pygargus, der Weisskopf; b) ispida rostro luteo, der Gelbschnabel. D., Klein. lutonoka, y, f., glareola, der Gelb-
fuss, das Gelbbein, pták. D. lutoprsý, gelbbrüstig. . pták. Dch.
lutopůdý, gelbgrundig. Dch.
lutopusík, a, m., achelus, plaz pahad.
Krok I. c. 128. lutořitek, tka, m., lutořitka, y, f.,
luscinia uropygio luteo, der Gelbsteiss. D. lutořitka, y, f., vz lutořitek.
lutosok, u, m., gummi gutta. Rostl.
III. b. 186. lutosoukenný, aus gelbem Tuch. luto-
soukenými literami vyita vinna kadého zločince. Koll. IV. 46. lutos, i, f. = lutá barva, die Gelb-
heit, das Gelbe. . těla. Byl. 415. lutostraký, gelbscheckig. . kráva. Vik.
lutoedý, gelbgrau. p.
lutoav, u, m., xanthochymus, der
Gummiguttbaum. . kopinatý, x. pictorius, sladký, x. dulcis, vaječnolistý, x. ovalifolius. Vz Rstp. 200., Schd. II. 313., Jhl. Rostl., násl. lutoávník, u, m. = lutoav. Rostl.
I. 219. a.
lutoávnatý, lutoávný, gelben Saft
habend. . zeliny. Rostl. III. 54. lutotemenný, gelbscheitelig. . pták.
Dch. luoučký, luounký, zart, stark, hübsch
gelb. Ten kanárek je jako loutek, jako vosk. Us. Tč., Km. luounký, vz lutoučký.
lutovidnos, i, f., xanthopsia. Nz. lk.
lutovlas, u, m., das Gelbhaar. Janičku
lutovlas, co nechodzí do nás? Sb. sl. ps. II. 1. 38.
lutovlasec, sce, m., xantholinus, brouk.
. tečkovaný, x. punctatus, trojbarevný, x. tricolor, čárkovitý, x. linearis. Kk. Br. 89., 90. lutovlásek, ska, m. = díté lutých vlasů,
der Blondhaarige. U Kr. Hrad. K. lutovláska, y, f., die Blondine. Db.
Sl. pov. 63. lutovlasý, gelbhaarig. Jg.
lutovlhkos, i, f. = lutá vlhkos, die
gelbe Schleimigkeit. Byl. 442. lutovlník, u, m., ochroma, die Bleich-
wolle, rostl. . jehlatečný, o. lagopus. Rstp. 146. lutovočec, čce, m. = kdo má luté oči.
Aqu. lutozelenavý, grünlich gelb. Osv. 1.
669. |
lutozelený, gelbgrün. Rostl. I. b. 99.,
Osv. I. 656. lutozobák, u, m., der Gelbschnabel.
Sm. lutozobec, bce, m. = lutozobák. Rk.
lutozobý, gelbschnabelig. Rk.
lutozub, u, m., hippophaë rhamnoides,
der Seekreuzdorn, letně zelený celokeř. Um. les. I. 137., S. N. XI. 318, III. 795., Kk. 203. lutoloutkový, dottergelb. . pták.
Dch. luucha, y, f., rostlina, thalictrun, die
Wiesenraute. . mení, t. minus, luná, t. flavum. Vz Rstp. 5., 113., 68., Čl. Kv. 273., Slb. 680., Jg. Slov., Mllr. 104. . orlíčko- listá, t. aquilegifolium, die Feldakelei. Sl. les. lutý; lut, a, o, gelb. l-bi», flavus ze
elčb, elb. Mkl. aL. 269. . hlína, Kom., barva. Byl. Vz S. N. . slíva (podlouhlá, větí ne pendlík); Květná neděle, modrý pondělek, lutý úterek, kulhavá středa (sazo- rnetná, černá), zelený čtvrtek, veliký pátek, bílá sobota v paiový týden. Dch. . tváře, Us. Pdl., koenky (lederne Hosen), d., dřevo (pryzila, brezalka lutá, das Gelb- holz), jablečná kae lutá, gelber Apfelkoch, p., kae (prosná, jáhalná), Hd. lb. 85., víno (vz Víno), Us., plémě (mongolské), Stč. Zmp. 841., hlinka (melinit), Bř. N. 166., kotel (varní, čás varostroje), KP. V. 109., skvrna či důl ústřední uprostřed sítnice. Dk. P. 21. Výtah z pryzily luté, der Gelb- holzextrakt. Us. p. lč je ltá, nemá do- brej chuti, keď sa pohne z místa svého, silně k němu nutí. Na Slov. Tč. Jemu po- čarovanému synovi poslal jakejsi -ltej vody. Phld. III. 3. 296. Klince, klince, lté klince, netreba ste mi na vence. Sl. spv. I. 29. Klince, muoete u ltým kvitnú, u musím od vás odvyknú. Sl. ps. Poslal mi hrebének lté vlasy česa. Sl. spv. 116., Sl ps. f. II. 114. Poznám si já, poznám, moji frajerečku, nosí za záhrení ltú fijalečku. Sb. Sl. ps. II. 1. 54. Čo kropí tými slzami moje lté vlasy? Č. Čt. I. 241., Sldk. 445. Pekná Ka- tarínka v okenečku stála, svoje lté vlasy hrebenom česala. Č. Čt. I. 128. lté je to, měkké je to a jí se to (maslo). Mor. Tč. Balt je uhaj krásny, belasé ma oči, kol hlavenky pieskov ltý vlas sa točí. Vaj. Tat. a mor. 11. Mala lté vlasy, po nich tulipány. Koll. Zp. I. 71. Tá prvá má lté vlasy, tá druhá má zlaté pásy, tretia oči počerné, len e sa jej falené; Keby dali, čo sa dlni, kúpil by si lté čimy. Koll. Zp. I. 71., 328. Podajte mi praporce lu- tého, ta barva jest stálos kadého le- chetného. Výb. II. 45. pinavá . barva jest barva hanby, odporu, neladu. Barva lutozelená znamená závis, lutá růe ne- věrnos; V národních písních zřejmě vy- stupuje na jevo odpornos luté barvy. Vz Sbtk. Rost. 47. Sila jsem zelenou (rozma- rinku), lutá mně vychází. Pís. . moře = severových. čás moře čínského mezi Čínou, Mandzarskem a Koreou. Vz S. N. Pět set lutých (= dukátů) v sázku. Čch. Mch. 20. |
||
|
|||
Předchozí (868)  Strana:869  Dalí (870) |