875

kousavý, štípavý, hryzavý, leptavý, ätzend,
beissend. Ž. kámen, prášek, voda, D., vřed.
Kom. — Ž. = mořivý, verzehrend, fressend.
Ž. mor. Hlas. III. 224.

-žravý. Hmyzožravý, masožravý atd.

Žrď, i, f. = žerď. Vz Žerď. Pass., Alx.,
BO., Sldk., Phld.

Žreb, u, m. = hřeb. Slov. Šd.

Žréba, ata, n = hříbě. Bern.

Žrebací = hříběcí. Slov. Bern.

Žrebánie, n. = losování, die Losung. Cf.
Hřeb.

Žrebátko, a, n. = hříbátko. Slov.

Žrebček, ečka, m. = hřebeček. Slov.

Žrebec, bce, m. = hřebec. Na Slov. Vz
Hřebec.

Žrebí, n. = hřebí. Vký.

Žrebica, e, f. = hřebice, das Mutterfällen.
Slov.

Žrebiti sa = hřebiti se. Slov. Šd.

Žrebný = hřebný. Slov.

Žrebometač, e, m. = hřebometač, der
Loswerter. Vký.

Žrec, e, m. = obětující kněz u starých
Slovanův, Der Opferpriester. Krok, Rk.
Drevan, ž. Perúnov. Zbr. Hry 219. Pri
chrámoch pohanských prebývali aj kňazia
alebo žreci, čo tie žertvy prijímali a pálili,
sviatky usporadovali, chorých liečili, veštili,
aj sudili a rozepre pokonávali. Dbš. Pm. 7.
Jej ozdobný rezbou metaným chrám spálili
ohňom, krem toho aj zešlého vekom Česti-
slava žerca (žrece). Hol. 245.

Žření, n. = hryzení, na Mor. žrání =
bolesť, das Kneipen, Grimmen, Bauchgrimmen,
die Kolik. Ž. jest útrpnosť křečná střev.
Ja. Střevní ž.; ž. střev ho napadlo; žření
v střevách. V. Ž. břicha. Cyr. Ošlejchová
voda jest dobrá proti ž. v životě. Čern.
Koprník ukrocuje ž. Byl. Nebudeš mať žrenie
(říkají tomu, kdo ku př. na uhlíku v jedle
sa uráža). Slov. Zátur. Víno nové koliku a
ž. vzbuzuje. Jir. Ves. čt. 378. Ž. v žaludku.
BN.

Žrenivo, a, n. = žrádlo, das Futter. Slov.
Na bahnách ž. hľadajú. Hdž. Čít. 176. Pro
živočichy domáce je krm, žír, žrádlo, žre-
nivo. Hdž. Šlb. 86.

Žreť = žráti. Slov. Lvica miesto mäsa
ovocie ž. chcela; Opica ovocie posiaľ sama
žrela. Zátur. — Hrbň.

Žretc = žrec. Kňazi a žretci; Tak povstaly
zvláštne sbory žretcov. Slov. č. Čt. II. 389.

Žríbä (žriebä) = žréba. Slov. Pásla sa
tam dakde na doline pri jazere kobyla aj
so žriebätorn. Dbš. Sl. pov. VIII. 14.

Žríbätko, a, n. = hříbátko. Slov. Videli
ž. pásť sa po ohrádku. Zátur.
Žříbě = hříbě, das Füllen. Slov. Koll.
Čít. 33.

Žřídlo (na Slov. žriedlo), a, n. = zřídlo,
pramen, die Quelle, der Brudel. Puch., Kram.
Zo žriedel vrie voda bystrá. Slav. 34. Peknoty
tvoje vzlietnu do svetov, kde žriedla sú

blaženstva krás. Sldk. 301. Druhové ho hnaď
k žrídlu nesú. Hol. 21. — Ž. = šíje u sklepa,
der Kellereingang; ústí žlabu, kde voda na
kolo padá. Slov. Plk.

Žrílo, a, n. = žřídlo. Slov. Ó, kto vy-
stihne jeho lásky žriela! Phld. III. 1. 42.
Žriela sú podzemné žleby, voláme je aj žily,
kadiaľ voda rulí; Kde sú žriela otvorené,
tam voda vyviera. Hdž. Čít. 157.

Žříti (žřieti), strb. žrêti, žru, žřeš, žře,
žra, žřěl, žřěv, žřěn, deglutire devorare, po-
hltiti. Vz Listy filol. 1888. 139. Novotvar:
požřiti, pozříti, pozhříti. Vz toto.

Žrivý, fressend. Slov. Ssk.

Žrna, y, f. = žernov, větší mlýnek, jejž
mají na mor. Valašsku. Do koše nahoře
připevněného sype se obilí, jež padá na
kámen (žernov) a dosti jemná mouka sype
se boční dřevěnou rourou do měchu (pytle).
Do pohybu přivádí se žrna pakou, jež při-
pevněna jest železným klikatým prutem dole
pod kamenem. Páka má na konci dvě šla-
padla dřevěná, na něž dva lidé našlapují a
žrnu takto do pohybu přivádějí. Z ručního
mlýnku mouka je hrubší. Vck. Vz Žrno.

Žrno, a, n. = žrna. Na mor. Val. Vck.
Ženy, ješto v žrnech melí. BO.

Žrnov, u, m. = žernov. Vz Žernov.

Žrnovný, molaris, Mühl-. Ž. kámen. ZN.

Žrnový = žernový. Vz toto.

Žrom, a, m., batrachopus, ryba. Krok I.
d. 106.

Žrout (zastr. žrút), a, m. = žráč, der
Fresser, Vielfrass. V. Daremný chleba ž. Us.
Ž. žráním a slopáním do sebe chlemce. Kom.
Jestli pak se ten ž. jednou do syta nají?
Sych. Smiluje se nad miskou ako kocúr nad
myškou (o žroutu). Mt. S. Stran přísloví
vz ještě: Břicho, Cvik, Čert, Dno, Hlad,
Hltati, Jísti, Léto, Mlatec, Moucha, Oko,
Pec, Pes, Snísti, Střevo, Vlčí, Vlk, Zub. —
Nenasycený ž. peněz. Cyr.

Žroutnosť, i, f. = žravosť, die Gefrässig-
keit. Nesmírné velikosti, tlustosti a ž-sti.
Ms. (Č.) Vz Žrútnosť.

Žroutný = žravý, gefrässig. Ž. dobytče.
Na Mor. Vz Žrútný.

Žroutství, n. = lakota, die Gefrässigkeit.
V.

Žrtva, vz Žertva.

Žrtviště, ě, n. = oltář na oběť, der Opfer-
altar. Ehr. 38.

Žrút, a, m. = žrout. Slov. Bern., Šd. Ž.
pažravý (= žravý). Dbš. Obyč. 45.

Žrútnosť, i, f. = žroutnosť. U Skuhrova.
Dhn.

Žrútný = žroutný. Naše sviňka je žrútná.
Mor. Knrz., Ktk. Také u Humpolce. Krjk.
Kráva jako válec, bujná, žrútná. Sk. Z naš.
lid. 34.

Žs. Bozký m. božský, prazký m. pražský,
jako český m. češský, řecký m. řečský. Ht.
Zv. 103.

Žš. Místo skupeniny žš slyšeti u lidu jen
š: dražší — draší. Kts.