Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |
|
|||
875
|
|||
|
|||
kousavý, štípavý, hryzavý, leptavý, ätzend,
beissend. Ž. kámen, prášek, voda, D., vřed. Kom. — Ž. = mořivý, verzehrend, fressend. Ž. mor. Hlas. III. 224. -žravý. Hmyzožravý, masožravý atd.
Žrď, i, f. = žerď. Vz Žerď. Pass., Alx.,
BO., Sldk., Phld. Žreb, u, m. = hřeb. Slov. Šd.
Žréba, ata, n = hříbě. Bern.
Žrebací = hříběcí. Slov. Bern.
Žrebánie, n. = losování, die Losung. Cf.
Hřeb. Žrebátko, a, n. = hříbátko. Slov.
Žrebček, ečka, m. = hřebeček. Slov.
Žrebec, bce, m. = hřebec. Na Slov. Vz
Hřebec. Žrebí, n. = hřebí. Vký.
Žrebica, e, f. = hřebice, das Mutterfällen.
Slov. Žrebiti sa = hřebiti se. Slov. Šd.
Žrebný = hřebný. Slov.
Žrebometač, e, m. = hřebometač, der
Loswerter. Vký. Žrec, e, m. = obětující kněz u starých
Slovanův, Der Opferpriester. Krok, Rk. Drevan, ž. Perúnov. Zbr. Hry 219. Pri chrámoch pohanských prebývali aj kňazia alebo žreci, čo tie žertvy prijímali a pálili, sviatky usporadovali, chorých liečili, veštili, aj sudili a rozepre pokonávali. Dbš. Pm. 7. Jej ozdobný rezbou metaným chrám spálili ohňom, krem toho aj zešlého vekom Česti- slava žerca (žrece). Hol. 245. Žření, n. = hryzení, na Mor. žrání =
bolesť, das Kneipen, Grimmen, Bauchgrimmen, die Kolik. Ž. jest útrpnosť křečná střev. Ja. Střevní ž.; ž. střev ho napadlo; žření v střevách. V. Ž. břicha. Cyr. Ošlejchová voda jest dobrá proti ž. v životě. Čern. Koprník ukrocuje ž. Byl. Nebudeš mať žrenie (říkají tomu, kdo ku př. na uhlíku v jedle sa uráža). Slov. Zátur. Víno nové koliku a ž. vzbuzuje. Jir. Ves. čt. 378. Ž. v žaludku. BN. Žrenivo, a, n. = žrádlo, das Futter. Slov.
Na bahnách ž. hľadajú. Hdž. Čít. 176. Pro živočichy domáce je krm, žír, žrádlo, žre- nivo. Hdž. Šlb. 86. Žreť = žráti. Slov. Lvica miesto mäsa
ovocie ž. chcela; Opica ovocie posiaľ sama žrela. Zátur. — Hrbň. Žretc = žrec. Kňazi a žretci; Tak povstaly
zvláštne sbory žretcov. Slov. č. Čt. II. 389. Žríbä (žriebä) = žréba. Slov. Pásla sa
tam dakde na doline pri jazere kobyla aj so žriebätorn. Dbš. Sl. pov. VIII. 14. Žríbätko, a, n. = hříbátko. Slov. Videli
ž. pásť sa po ohrádku. Zátur. Žříbě = hříbě, das Füllen. Slov. Koll. Čít. 33. Žřídlo (na Slov. žriedlo), a, n. = zřídlo,
pramen, die Quelle, der Brudel. Puch., Kram. Zo žriedel vrie voda bystrá. Slav. 34. Peknoty tvoje vzlietnu do svetov, kde žriedla sú |
blaženstva krás. Sldk. 301. Druhové ho hnaď
k žrídlu nesú. Hol. 21. — Ž. = šíje u sklepa, der Kellereingang; ústí žlabu, kde voda na kolo padá. Slov. Plk. Žrílo, a, n. = žřídlo. Slov. Ó, kto vy-
stihne jeho lásky žriela! Phld. III. 1. 42. Žriela sú podzemné žleby, voláme je aj žily, kadiaľ voda rulí; Kde sú žriela otvorené, tam voda vyviera. Hdž. Čít. 157. Žříti (žřieti), strb. žrêti, žru, žřeš, žře,
žra, žřěl, žřěv, žřěn, deglutire devorare, po- hltiti. Vz Listy filol. 1888. 139. Novotvar: požřiti, pozříti, pozhříti. Vz toto. Žrivý, fressend. Slov. Ssk.
Žrna, y, f. = žernov, větší mlýnek, jejž
mají na mor. Valašsku. Do koše nahoře připevněného sype se obilí, jež padá na kámen (žernov) a dosti jemná mouka sype se boční dřevěnou rourou do měchu (pytle). Do pohybu přivádí se žrna pakou, jež při- pevněna jest železným klikatým prutem dole pod kamenem. Páka má na konci dvě šla- padla dřevěná, na něž dva lidé našlapují a žrnu takto do pohybu přivádějí. Z ručního mlýnku mouka je hrubší. Vck. Vz Žrno. Žrno, a, n. = žrna. Na mor. Val. Vck.
Ženy, ješto v žrnech melí. BO. Žrnov, u, m. = žernov. Vz Žernov.
Žrnovný, molaris, Mühl-. Ž. kámen. ZN.
Žrnový = žernový. Vz toto.
Žrom, a, m., batrachopus, ryba. Krok I.
d. 106. Žrout (zastr. žrút), a, m. = žráč, der
Fresser, Vielfrass. V. Daremný chleba ž. Us. Ž. žráním a slopáním do sebe chlemce. Kom. Jestli pak se ten ž. jednou do syta nají? Sych. Smiluje se nad miskou ako kocúr nad myškou (o žroutu). Mt. S. Stran přísloví vz ještě: Břicho, Cvik, Čert, Dno, Hlad, Hltati, Jísti, Léto, Mlatec, Moucha, Oko, Pec, Pes, Snísti, Střevo, Vlčí, Vlk, Zub. — Nenasycený ž. peněz. Cyr. Žroutnosť, i, f. = žravosť, die Gefrässig-
keit. Nesmírné velikosti, tlustosti a ž-sti. Ms. (Č.) Vz Žrútnosť. Žroutný = žravý, gefrässig. Ž. dobytče.
Na Mor. Vz Žrútný. Žroutství, n. = lakota, die Gefrässigkeit.
V. Žrtva, vz Žertva.
Žrtviště, ě, n. = oltář na oběť, der Opfer-
altar. Ehr. 38. Žrút, a, m. = žrout. Slov. Bern., Šd. Ž.
pažravý (= žravý). Dbš. Obyč. 45. Žrútnosť, i, f. = žroutnosť. U Skuhrova.
Dhn. Žrútný = žroutný. Naše sviňka je žrútná.
Mor. Knrz., Ktk. Také u Humpolce. Krjk. Kráva jako válec, bujná, žrútná. Sk. Z naš. lid. 34. Žs. Bozký m. božský, prazký m. pražský,
jako český m. češský, řecký m. řečský. Ht. Zv. 103. Žš. Místo skupeniny žš slyšeti u lidu jen
š: dražší — draší. Kts. |
||
|
|||
Předchozí (874)  Strana:875  Další (876) |