877

tron, z žul tvojich razom bohatieri vstanú.
Lipa 348. Bratří rozdrobených svazek pevný
jako ž. bouřím vzdorující. Ntr. VI. 48. —
Ž. = spodek, dno, půda dolu, díla dolového
(štoly, průchodu). Vys. Strany původu cf.
něm. Sohle, sřněm. Sol, lat. solea. Mz. 381.

Žulák, u, m., der Murlstein. Šm.

Žúlati = žvýkati. Mor. Vck.

Žulava, y, f., der Werder, hervorragendes
Land (dänisch: Fiord). Nz., Ssk.

Žulba, y, m. = lilupák. Ty žulbo! U N.
Bydž. Kšť.

Žulina, y, f., jm. feny. Mor. Brt.

Žuliti = šiditi. Us. Vrů.

Žulka, y, f., jm. feny. Škd.

Žulkatec, tce, m., brugmansia, rostl. Ž.
žávský, b. Zippelii. Vz Rstp. 1470., Ves. IV.
33.

Žulný = žulový. Plk.

Žulovastý = žulovitý. Ž. hory. Slov.
Hdž. Vět. 133.

Žulovatý, Granit-. Ž. srub. Sldk. 636.

Žuloviště, e, n., dir Granitstelle. Rk.
Vz Žulový.

Žulovitosť, í, f., Granitartigkeit. Phld.
I. 1. 20.

Žulovitý, granitartig. Starý dvorský vy-
pravuje, že vraj tam na žulovitom sokorci
(Bergspitze) Jánošík večerával. Phld. IV.
423.

Žulový, Granit-. Ž. skála. Us. Vz KP.
III. 18, 17. Ž. dláždění. Posp., obruba při
dlažbě (chodníku). Dch. Ž. vrch, jádro, Tatry
v lubochenském údolí, kopcovina. Krč. G.
319., 346, 350. Jižní čásť Malých Karpat
obsahuje staré žulové hory. Pokr. Pot. 13
Ž. pramen, žíla, der Granitgang. Sl. les. Ž.
balvan, der Granitblock, půda, der Granit-
boden, lom, der Granitbruch, horniště (žu-
loviště), das Granitgebirge. Sl. les.

Žulť, i, f. = žluč, die Galle. Na Mor. a
Slov. Té.

Žultaně, pl., druh hrušek. U Rožnova.
Sd.

Žultavý = přižloutlý, gelblich. Na Ostrav.
Tč.

Žultek, ltku, m. = žlútek, žloutek. U Rožn.
a ve Slez. Šd.

Žultiti, il, ěn, ění, gelb färben. — co
čím: stěnu hlinkou. Tč. — se. Obilí už se
žultí. Tč.

Žultko, a, n. = žloutek, der Eierdotter.
Na Ostrav. Tč.

Žultnouti = žloutnouti. — kdy. Na
podzim listí žultne. Na Ostrav. a Slov. Tč.,
Bern.

Žultobledý, blass gelb, gelblich. Ostrav.
Tč.

Žulťový = žlučový, gallig, Gallen-. Ž.
nemoc, zimnice. Na Ostrav. Tč.

Žultý = žlutý. Na Mor. a Slov. Tč. Hlásky
l a u se přesmykly. Ž. květ. Sš. P. 314.,
380. Také ve Slez. Šd.

Žuluta, y, f., trigon, ryba. Krok. I. d
105.

Žumara, y, f., chamaerops, rostl. Rstp.
2071.

Žumber. Héla! Héla! paní naše, žumber,
žumber dá; Héla, Héla! paní naše; žumber,
žumber, šveděr, šveděr, tarun, tandará! Er.
P. 64.

Žumberk, a, m., původně něm. Zinnberg,
městečko u Nasavrk. S. N. — Ž , Sonnen-
berg v Novohradsku. Vz S. N., Blk. Kfsk.
163., Sdl. Hrad. I. 259., III. 308.

Žumberka, y, f. = havířská ruční sekyra,
tesařská, mlynářská, eine Handaxt. Us.

Žumbor, a, m. = Sombor.

Žumen, u, m., cissus, die Klimme, druh
vinných keřů. S. N. XI. 320., II. 137. Ž.
širolistý, c. latifolia, sivý, c. glauca, násiný,
c. caesia, dužnatý, c. carnosa. Rstp. 247.,
S. N. (dod.). Ž. panenský. Dch.

Žumla, y, m. a f = kdo žumlá, der Kauer.
U Olom. Sd. — Ž., y, f., žolna = žluna,
der Grünspecht. Na Ostrav. a ve Slez. Tč.

Žumlati = žvýkati, kauen. Us. Sd., Kšá.

Žumpa, y, f., na Slov. žomp, u, m., z něm.
Sumpf, Mz. 381. Ž. = jáma, v níž se voda
shromažďuje, zvl. v báních, vlk, topidlo, tůně,
požeradlo, žumpník. Vys. Jakoby do ž-y
upadl. Ros. Po povodni jsou na lukách
hradišťských samé žumpy a vodonče. U Uh.
Hrad. Tč. — Ž. = díra v zemi, stará studně.
Us. — Ž. =jáma v zemi k zadělávání vápna,
na hlínu, die Kalkgrube, D. — Ž. = nástroj
k vyvážení vody ze sklepův, z lodí, z bání
atd., die Pumpe Vodu z lodí ž-ou vytaho-
vati. Kom. — Ž. = jamka (nebo kolečko
křídou naznačené, kam se při hře boby
šoupají). Us. Kšť., Srd. — Ž. na mláto, die
Träbergrube. Zpr. arch. VIII. 88. — Ž. na
výkaly, špínu, smetí, kaliště, lejniště, die
Senkgrube. Zpr. arch., Šp., Šd., Ktk., Dch.
-- Ž. = šupka, obecní vězení, šatlava, das
Gefängniss. Us. Kd. Sedí v žumpě. Vck.
Dáti někoho do žumpy (do chládku). Dch
Do žumpy s ním! Šm.

Žumpati = boby do žumpy házeti, šoupati.
Vz Žumpa. U N. Bydž. Kšť.

Žumpejz, e, m., das Ritzeisen, jímž se
skála šramuje, z něm., cf. Schabeisen. Mz.
381. Snad spíše z něm. Sumpfeisen.

Žumpizeň, vz Žumpizna.

Žumpizna, y, f., žumpizeň, zně, f. =
žumpa, ein grosser Sumpf. Plk. — Ž. =
drštka, žaludek, bachor, grosser Bauch,
Wanst. Puch.

Žumpník, u, m., der Sumpf in Berg-
werken. Vz Žumpa.

Žumporad, a, m., vz Žabí (jméno).

Žumpovati, pumpen. — co čím odkud:
vodu z lodí žumpou ž. (vytahovati, pumpo-
vati). Kom.

Žumpovník, a, m., der Pumper. Ros.

Žumpový, Gruben-. Ž. soustava na shro-
mažďování výkalů, das Grubensystem. Zpr.
arch. IX. 9. Ž. čerpadlo, die Senkgruben-
pumpe. Nz. lk.