878

Žumrati = škemrati. U Něm. Brodu.
Holk.

Žuna, žunečka, y, f. = žluna. Na Mor.
a Slov. Brt., Tč., Hdž. Šlb. 23., 175. V su-
sedovem potoce tam cosi lupoce, červena
žunečka na buce. Sš. P. 370.

Žunda, y, f., die Gosche, garstiges Maul.
Šm.

Žundálek, lka, m. Ž. Mat. Blk. Kfsk.
1093.

Žundr, u, m. = prístreší pro hasičské
nástroje: háky, řebříky atd. U Sulkovce na
Mor. Ktk. Cf. Žúdr, Žundříček.

Žundrati = plačtivě prositi, žebrati, bitten,
betteln. Na mor. Val. Vck. Nežundři pořád.
Brt. D. 304.

Žundříček, čku, m. Cf. Žúdr, Žundr.
Svítil mi měsíček pod ten náš ž. Brt. P.
103.

Žunečka, vz Žuna.

Žungolka, y, f. Na mor. Slovácku. Hrb.
Co znamená?

Žunkati; žunknouti, knul a kl, ut, utí =
mnoho píti, trinken, viel trinken. — co:
Žába vodu žunká. Us. — komu nač: na
zdraví. MM.

Žunkov, a, m. Žunkow, ves u Sedlce na
Mor. PL.

1. Župa, y, f., žastr. = dům, budova a v ní
lid obývající, čeleď. Vz S. N. — Ž. = osada
n. okrslek jisté země, střlat. zupa, jupa, der
Gau, Kreis, Distrikt, die Gespannschaft, das
Komitat. Ž., /«f?«, regio, Gemeindekongress,
kroat. ž. = familia, unenträthselt. Mkl. aL.
249. Celá země česká od nejstarších časů
rozdělena byla na kraje, kteréž v politickém
ohledu jmenováno župy, v ohledu pak soud-
ním popravy. Pal. Samé Uhry také na zupy
dělily se, v jichžto čele stáli a stojí po dnes
župani. Pal. Všechny vesnice či dědiny pa-
třící k jednomu hradu jmenovaly se ve-
spolek župou. Němci jmenovali takový sbor
dědin sibia či sippia, z čehož pozůstalo ny-
nější Sippe, Sippschaft, spolek spřízněnců.
Hš. Čtení. V Brně 1867. V. 87. Cf. Župan, 1.
Vz více v S. N. a Gl. 392.-394. — Ž. =
úřad župana. Vz Gl. 393. — Ž. = župní
jednota slove nyní spolek několika hasič-
ských sborů za příčinou zvelebení hasičství.
Jdr.

2. Župa, y, f., v Polsku = hory solné,
důl solný, das Salzbergwerk. L., Vys. —
Tamtéž: voda slaná i země takovou vodu
obsahující, das Salzwasser, die Salzerde. Jg.
— Ž. = ženská halina, der Weiberüberrock.
Cf. Župice. Na Bečvě. Tč. — Ž. = zaniklá
ves polohy neznámé. Tk. III. 54. — Ž. =
oklep, abgedroschene Garbe. Slov. Bern. Na
to sa starý ohlásil: Posadajte teraz na ne!
A keď vysadli, podal jim po župe slámy a
pri tom povedal. Dbš. Sl. pov. I. 565.

Župaj. Hopaj župaj do Parízu, vypni
díru, já tě líznu (švihnu, udeřím. Tak kluci
poskakujíce zpívají). U Něm. Brodu. Holk.
Hopaj župaj do Parízu, vem si Kaču nebo
Lízu; Káča se mi nelíbí, ať mi pr ... políbí.
Ib. Holk.

1. Župan, a, m. = správce župy, stare-
la, der Gau-, Kreis-, Distrikts-, Gespann-
schaftvorsteher, Gespan. V každé župě byl
jeden hlavní hrad knížecí, na kterémž župan
sídlel a vedlé něho úřady té župy. Mus.
Župané spravovali župy na základě samo-
správy svolávajíce sněmíky župní. Rk. Ž. =
politický i válečný náčelník okresu svého.

V lat. starých listinách sluje obyčejně comes,
praefectus, castellanus a od posledních let
krále Otokara I. nejvíce jménem německým
burgrabius. Pal. Děj. I. 2. 259. Ž. = nej-
vyšší náčelník župy vůbec a zvláště ředitel
vojenství a moci výkonné. Župana tohoto
jakožto úředníka pouhého dobře rozezná-
vati dlužno od župana neboli lecha neboli
knížete dědičného, vládnoucího jakž takž
samostatně nad kmenem neboli župou. Šmb.
S. II. 138. Vz více v S. N. a Gl. 392.—394.
Ž. nádvorní, comes palatinus, der Pfalzgraf,
stával v čele veškerého dvořanstva v Če-
chách ještě za věku Kosmasova. Je to týž
nejvyšší úředník, který pod tímto jménem
udržel se v Uhřích až do naší paměti. Pal.
Děj. I. 2.237. Župan = maď. išpan. Mkl.
aL. 249. Ž. nádvorní, z čehož povstalo maď.:
nádor išpan. S. N. XI. 320. Leč ubývalo
těch ž-nů či vladařů. Sš. II. 3. Zdirad, ž.
dvorský. Ddk. II. 326.

2. Župan, u, m. = šat, rus. županB, župunB,
srb. zubun, kroat. župa, lit. župonas, rum.
zBbun, lat. (ve středověku) guippa, giubba,
franc. jupe, jupon, střněm. jope, juppe, gippe.
Mkl. — Ž. = kabát dlouhý až přes kolena,
ein langer Rock. Posud v již. Čech. Kts.

V Turnovsku = sedlský kabát (dlouhý). Mark.
U Domažl. = selský šerkový kabát. Šb. D.
18. Dle Jrsk. u Domažl. = kabát něco přes
kolena dlouhý. Ve Slez. = šátky pro malé
děti, Kindskleid. Šd. — Ž. noční = svrchní
oděv široký, jenž se nosí po domácku, der
Schlafrock. Rk., Dch., Tč., Šp.

Župánek, nku, m., vz Župan, Župice.

Županka, y, f. = choť županova. Let.
Mt. S. VI. 2. 51.

Županovice, dle Budějovice, Županowitz,
ves u Dobříše. PL., Tk. I. 157., 435.

Županství, n. = župa, stolice, die Ge-
spannschaft. Nz. — Ž. = hodnosť županská.

Županstvo, a, n. = županství. Osobovali
si právo na ž. Let. Mt. S. I. 10.

Župař, e, m., zuparius, zastr. 1258.

Župel = síra, sulphur, der Schwefel. Ž.
v ohni přepaluj. Koll. St. 440.

Župelič, e, m. = žúžel. Slov. Let. Mt. S.
VI. 2. 75.

Župice, e, župička, y, f., župánek, nku,
m. = spodní šat, sukně, der Unterwams,
Unterrock. V. Senatorové mívali na sobě
suknici aneb župici obšírnou a obdloužní.
V. Pol. 17. — Ž. = svrchní šat (halena)
valašský sahající až po kolena; na Vsacku
z bílé nebo hnědé húně, na Rožnovsku ze
zelené. Vck. Ž. = svrchní šat až po kolena.
Na Mor. zvl. na mor. Val. Brt. v Mtc.
1878. 133., 1880. 15., Brt. P. 28., Bdl., Hk.,
Dch. Ž. = starý kabát valašský z mlynářsko-
modrého sukna s velikými šosy, s vysokými