880

Žužla, y, m. = kdo špatně řeše, wer schlecht
schneidet. Cf. Pižla. U Klobouk na Mor.
Bka.

Žužlati = pižlati. — Ž. = špatně žvýkati.

— co. Kůrky ž. Semerd., Rgl.
Žužlavý = švítořivý. Ž-vým hlasem la-

štovky na střeše zpívají. U Uh. Hrad. Tč.

Žužlinka, y, f. = ženský stydký úd, das
weibliche Schamglied. U Třebonína. Olv.

Žúžol, a, m. = žúžel, 2., uhel, die Kohle.
Ž. uheľ je čierny. Hdž. Šlb. 50. To, čo
shorí, je žuh, žúžol, uheľ, hlaveň a celé
shorenô je popel. Hdž. Čít. 152. Spáliť něco
na žuh, na žúžol, verkohlen; Čierny ako ž.
Hdž. Čít. XIV. Žiža lebo žížava páli polená
a zožúžolí je, popáli je na žúžol. Hdž. Šlb.
8. Havrani čierni ako ž.; On si myslel, že
Janka slnce tam na žúžol spáli. Dbš. Sl.
pov. I. 151., VII. 30. Krása mojho čela mi
medzitým na ž. zhavranela; Noc. Tma jak
v rohu, sťaby žúžol, jako v bani, keď i po-
slednie zhasly v zmar kahany. Phld. III. 1.
28., IV. 436., Slivky zrelé, čierne ako žúžol.
Zátur. — Ž. = černý pták, krkavec, der
Rabe. Pryč! to nejsou brati, žúžol má je
kláti. Hdk. C. 110.

Žváč, e, m. = žvanec (žaludek). Vz Žvanec.
Der Schawanzen. Us. v Horním Slez. Tč. —
Ž. = kdo žve, kráva, vůl a p. Jede červený
žváč, má dva roháče (rohy), čtyři cupitáče
(nohy), sedmý ometáč (ohon). Pk. — Ž.,
žváček, čka, m. = který žve, tlachá, breptá,
tlampač, darmotlach, plískač, repetil, der
Schwätzer, Plauderer, Wäscher, Plapperer,
das Plappermaul. Ž.marný, daremný, oplzlý,
nemravný. V. Vz Žvachla, Žvachlač, Žva-
chala, Žvachta, Žvachtala, Žvachule, Žvanda,
Žvandula, Žvanil, Žvatla, Žvasta, Žvástal,
Žvástala, Žvýka, Žvýkoň, Žvýkula.

Žváček, vz Žváč. — Ž , osob. jm. Mor.
Šd.

Žvačka, y, f. = tlampačka atd., die
Schwätzerin, Wäscherin usw. Vz Žváč. —
Ž., das Geplausch. U Uh. Hrad. Tč.

Žvádoliti = žvatlati, lallen. Mor.

Žvaholiti = šveholiti. Ptákž-lí. Na Zlinsku.
Brt.

Žvach, u, m. = žvást, das Geschwätz.
To jsou samé žvachy. Mor. Šd. — Ž., a,
m., os. jm.

Žvachan, a, m. = Němec. Slov. Bern.

Žvachanec, nce, m. = kousek v ústech
užvýkaný, žvanec. V již Mor. Šd.

Žváchání, n. = žvýkání, žutí, das Kauen.
Statku (dobytku) zavazovali huby, aby ž-ním
svatosť toho dne neznesvěcoval. Brt. L. N.
II. 32.

Žváchaný; -án, a, o = žvýkaný, žutý,
gekaut. Bern.

Žvachanka, y, f. = Němkyně. Slov. Bern.

Žváchati = žvýkati (hlavně o lidech sta-
rých, kteří nemají zubů), kauen. Mor. —
co. Kdo kyselé hrozno žváchá, trpnú zuby
jeho. Tč. — jak. Plnou hubou žváchá. Šd.

— kde. Žváchá to v hubě. Šd. Sotva to
v hubě žváchám. Vck. — Ž. = tlachati,

schwätzen. Nežváchej pořád. Mor. Vck.,
Brt. D. 304.

Žvachel, chlu, m. = chundel. Udělal mi
z nití ž. U Kostel. n. Or. Ktk. Na Poličsku.
Kšá. Dostal som od konduktora ž. všelijakých
príhlasov, manifestov. Phld. IV. 106.

Žvachla, y, m. = kdo mnoho žvachle,
žváč, der Mauldrescher. Na Zlinsku. Brt.

Žvachlač, e, m. = žvachla, žváč, žvanil,
der Plauderer, Schwätzer. Na Mor. a Slov.
Šd.

Žvachlanice, e, f., der Geschwätz. Mor.
Šd.

Žvachlati = pleskati, klevetiti, plauschen.
Na Mor. Brt., Bkř. — abs. Jeníček (dítě)
už žvachle (žvatlá, mluví). Us Vck. — co.
Co tam zase žvachlá? Mor. Šd. — Ž. =
mačkati, žmoliti, zerdrücken. Na mor. Val.
Vck.

Žvachlice, e, f. = pekařské náčiní k vy-
bírání preclíků z kotlu, eine Art Schöpf-
löffel.

Žvachol, u, m. = žvanec (žvýkané jídlo).
U Olom. Sd.

Žvachola, y, m. = žváč.

Žvacholec, lce, m. = žvachol. U Olom.
Sd.

Žvacholiti, il, en, ení = švítořiti, štěbetati.

— co. Ten pták toho nažvacholí. Na Zlinsku.
Brt.

Žvachota, y, m.= žvanil. Mor. Šd.

Žvacht, u, m., das Geschwätz. Us. Dch.

Žvachta, y, m. = žváč. Mor. Šd.

Žvachták, a, m: = žváč. Mor. Šd.

Žvachtala, y, m. = žváč. Mor. Šd.
Žvachtanina, y, f., albernes Geplapper.
Šm.

Žvachtati = zváti, plaudern. Mšk. —
co. Pořád by něco žvachtal. Us. Šd. — Ž.,
herumplätschern, ausschwemmen. — co kde:
prádlo ve vodě. U Uh. Hrad. Tč. Ž. se
v blátě, sich herumschmieren. Mor. Té.

Žvachtavosť, i, f. = žvavosť, die Ge-
schwätzigkeit.

Žvachtavý = žvavý, geschwätzig.

Žvachula, y, m. = žváč, žvanil. Mor. Šd.

— Ž., y, f. = žvačka, die Schwätzerin. Mor.
Šd.

Žväk, u, m. Keď prúd sä od brehov od-
ráža a v prostred toku sä sráža, to volajú
naši pltníci žväk. Slov. Hdž. Čít. 157. Cf.
Žvákovati.

Žvaklati = žmoliti. U Jižné. Vrů.

Žvakovati = žvýkati, přežvykovati, kauen,
wiederkauen. Vôl, krava žväkuje. Slov. Zátur.

Žvaklík, u, m. = uzlík něčeho. V Krkon.
Kb.

Žvalek, lku, m. Krájíme-li teplý chléb
nožem tupým, dělají se žvalky. Na Hané.
Bkř.

Žvalík, u, m. = žvalek.
Žvalkovati se. Teplý chléb tupým nožem
krájený žvalkuje se. Vz Žvalek, Pižlati.