Předchozí (880)  Strana:881  Dalí (882) |
|
|||
881
|
|||
|
|||
vama, y, f. =huba, tlama, der Rachen.
Plk. Tlamy, vamy, tlampy, vampy = klevety, vanice, tlachanice. V., Kom. Tlampy vampy, zač babo tvaroh (kdy kdo něco protlampati neumí). Prov. Ros. van, u, m. = kousek, kruec. . soli.
Slov. Sl. let. VI. 157. Cf. vanec (konec). vancovati = výkati, jako dobytek,
kauen (vom Vieh). D. Cf. vanec. vančiti, il, en, ení = hrýzti, ráti, nagen,
fressen. co. Jenom sem odela a u kočky to maso -ly. Mor. d. vanda, y, f. = vání, das Geplauder.
Us. . = vanda, ein Streich. Us. u Turn. ., y, m. = váč, der Plauderer. Us.
vandati = tlachati, plauschen, plaudern vandula, y, m. a f. = váč, vačka. Dej pokoj s tím -lou. Us. u N. Byd. K.
vandrati = vaniti. Mor. Brt. D. 304.
vanec, nce, vaneček, čku, vánek, nku,
m. = výkané jídlo, das Gekaute. Ler., Ktk., Sd., Knrz. Tabákový . Tč. Petr přikryl ústa dlaní, . do ní vyplivl. Němc. VI. 303. Matka dítěti -ce dávala. Us. . = druhý aludek převykujících zvířat. Puch. Vz a- ludek. Der zweite Magen der Wiederkäuer. . = cumel. výká dítě na -ci, der
Schlotzer, Schnoller. Us. . = něco měk- kého a pomačkaného. Ros. Ta nepořádná, má ve své truhle samý vanec (atstvo zcu- chané). Us. Dch. . = kousek, sousto, ein Stück, Bisschen, Mundbissen. vanec chleba. Mor. a Slez. Lpř., Pk. Druhý vánek na nů bere, u svú hlavičku skloňuje. S. P. 169. Kouká mu do úst, div mu vanek neuřkne (dívá-li se uhrančivý člověk někomu na sousto, uřkne je). U Král. Hrad. Kf. Cf. van. vaneček, vz vanec.
vánek, vz vanec.
vanel, u, m., osteocolla, der Bruchstein.
vání, n. = výkání, ruminatio, das Kauen.
BO. . = tlachání, das Geschwätz, die Plauderei, Wäscherei. Kom. Daremné . BR. II. 26. vanice, e, f. = vání, vachtání, das
Geplauder, Geschwätz. V., Kom. . a klevety. Kram. To není pravda, to jsou samé -ce. Us. Tč. vanil, a, m. = kdo vaní, der Kauer.
. = váč, der Schwätzer usw. Dr. vanil.
Vz váč. vanilka, y, f., die Schwätzerin. Vz
vačka. vanina, y, f., das Gekaute. Us. Tč.
. = vanice, blivanina, das Plaudergewäsch, Geplausch, Getratsch. Bojujte i dále zmuile za svůj národ a jazyk nedbajíce na -ny Augsburských novin. Koll. IV. 13. vaniti, il, ěn, ění; vanívati = váti,
výkati, kauen. co: potravu. Us. . = moliti, mačkati, walkern, zusammendrücken, manschen. co: aty, papír. Us. . = váti, daremné věci mluviti, schwätzen, plau- dern. abs. Nevaň. Us. co. Co to zase vaní? Jg., Tč., Kál. Kottův: Česko-něm. slovník. V.
|
vaňkati = mlaskati jako svině při rádle,
schmatzend essen, fressen. Us. vanovice, dle Budějovice, místo ve
Vratislavsku. Pal. Děj. V. 1. 103. vantati = vatlati, lallen. Mor. vany, pl., f., das Gewäsche, die Klat-
scherei. Rk. vást, u, m., das Geschwätz. To je samý
. Us. Ji s tím vástem umlkněte. Kká. Td. 354. vásta, y, m. a f. = váč, der Schwätzer,
die Schwätzerin. Us. Bf., Tč. vástal, a, m. = vásta, váč. Tč., Ktk.
. mluví mnoho a daremně. Sb. uč. vástala, y, m. = vásta. Na Ostrav. Tč.
vástání, n., das Schwätzen, Plauschen.
Němc., Tč. vástati = vatlati, tlachati, klábositi,
lallen, schwätzen, plaudern; prahlen. Cf. rc. 208. o čem jak. On umí bez konce . o ničem. Shakesp. Tč. vástavec, vce, m. = vásta.
vástavos, i, f. = vavos, die Plauder-
haftigkeit; Prahlerei. vástavý = kdo vástá, plauderhaft,
schwatzhaft; prahlerisch. Us. . jazyk, sou- sedka. Tč. vastořeký = vástavý. . Thersites.
váti, vu, vi, al, án, ání; vávati =
výkati, hrýzti, kousati, kauen; tlampati, breptati, klepati, schwatzen, plaudern, klat- schen, waschen, plappern. Vz Listy filolog. 1884.100., Mkl. aL. 271. abs. Láti, váti; jenom na konečky pamatovati. Č. M. 67. co. Mohl by raději váti (výkati) mýdlo. Hr. rk. 379. . krmi (výkati). Sal. Mnoho . (tlachati). V., Kom. jak. ve, a mu zuby vypadají. Ctib. Cim. Hád. . = moliti, mačkati, drücken, quetschen. Stroj neřee, jenom ve. Na Mor. Vck., Brt. D. 304. vatla, y, vatlač, e, vatlák, a, m. =
váč. vatlač, e, m., vz vatla.
vatlák, a, m., vz vatla.
vatlal, a, m. = vatla. Us. Rk.
vatlání, n., das Lallen, Schwatzen. Vz
vatlati. Dětské . Čch. Bs. 81. vatlanice, e, f., das Geplapper, Ge-
schwätz. Lpř. vatlanina, y, f., das Geschwätz. Ssk.
vatlati, vatlám a vatli = těbetati,
počíti mluviti, lallen. Dítě u vatlá. Kom. . o dospělých = váti, tlachati, plaudern, plappern, schwätzen. Ros. jak. Vecko vůkol nás vatlalo francouzsky; Tři cizo- zemci ustavičně vlaskou řečí vatlají. Koll. III. 11., IV. 233.
vatlavos, i, f. = vavos, die Plauder-
haftigkeit. enská . Tč. Lehkos a . fran- couzské řeči hodí se lépe do salonu. Koll. IV. 24.
vatlavý = vavý, plauderhaft. Us. Sloh.
rozmarný a . H. Sl. 172. 345
|
||
|
|||
Předchozí (880)  Strana:881  Dalí (882) |