88G

Str. 8. a. ř. zd. 20. Za obšírně přidej: Ká-
zal jemu jazyk uřezati a na to jeho bratřie
hleděli. BO. — Str. 8. b. ř. sh. 17. Za Jg.
přidej: Učinil se žákem a nejsa kněžství
hoden. Půh. II. 128. Abych jaz počala a
porodila a jaz sem Bohu slíbila čistotu dr-
žeti. Hr. rk. 179. — Str. 8. b. ř. zd. 30.
Za Kat. 1102. přidej: Dobre káže (kněz) a
nekoná dle kázne. HVaj. BD. II. 179. Už
sem já tvej maměnce dobré slovo dal a tebe
sem, galanečko, předce nedostal. Sš. P. 320.
Ta věc malá a k oku pěkná jest. Zyg. Při-
jidechu starosty bezděčiec jej, aby vstal
s země a on narodil. Bj. Nechať se vrátí
do domu svého a mé tváři neobezří. BO.
Volám a ty mě neslyšíš; stojím a ty na
mě nepatříš. BO. Chudý mněl, by táhl mar-
šalka a hada vytáhl. GR. A vy nejste bez-
pečni trošky. Žk. 293. Přízeň mají na ve-
zření a srdce vždy zloby miení. Alx. Jižťo
se vzývají, by židé byli a nejsúc. Pč. Kdež
cožkoli žádá, tohoj jemu nelze míti a proto
vždy žádati nepřestává. Št. Kn. š. 265.
Utéci chce před svým stínem a stín vždy
s ním. Št. N. 266. Ti málo mluvie o po-
třebném a mnoho o marném. Št. N. 23.
Takú má péči o tělo a na duši netbá. Št.
Vyznávají, by znali Boha a skutky zapie-
rají. Hus II. 421. Milosrdenstvie chci a ne
oběti. ZN. — Str. 8. b. ř. zd. 19. Za Svěd.
polož: Která radosť mně jest a já ve tmách
sezi a světla s nebe nevizi? BO. Kterak
mohu milovati Boha a já ho nevizi? BO.
Kterak mohu milovati Boha a já ho nevizi,
aniž jsem kdy viděl? Hus I. 60. Kdoby
nebyl jemu vděčen z toho a vzem od něho
tak mnoho! Smil v. 296. Kak já tě tam
naleznu a já té tuto vizi ? Pass. mus. 393.
I všel jest a já na to hledím, ingressus est
in conspectu meo. BO. — Str. 9. a. ř. sh. 2.
Přidej: Abych slyšal a ty slova běžného
života kážeš. Hus III. 102. — Str. 9. a. ř.
sh. 5. Přidej: Šli tam tatíček a i maměnka.
Us. Brt. Vz uvedená slova. — Str. 9. a.
ř. sh. 8. Za Jg. polož: Neřek ani a ani b
(= nic). Us. Hnšk. — Ve slohu kupeckém.
A. f. = anno futuro, budoucího roku; a. a. =
ana, stejně mnoho z každého zboží; a. c. =
anno currente, tohoto (letošního) roku; a.p. =
anno praeterito, loňského roku; a. po. =
anno passato = minulého roku, v loni; a. —
argent, hotové peníze. Kh. — A. = ar. Vz
Ar. — Ř. 11. sh. Přidej: Vz Brt. S. 3. vyd.
186. — Str. 9. a. ř. sh. 15. Přidej: Kn. š. 4.
A čím by to lépe bylo i užitečnějie, že . .
Št. Kn. š. 2.

Aba, nesklonné, v řeči dětské = chléb,
Brod. Kšá. Také na Mor. Tč.

A ba, warum nicht gar! Slov. Ssk.

Abaka, y, f., avaka, manilské konopí.
S. N. I. 5.

Abakový, vz Abaka. A. provaz. S. N.
I. 5.

Abak-us, u, m. = čtyřhranná deska na
hlavici sloupu. Vz Vlšk. 4., 5., 137., 243.,
Prm. IV. 218., S. N.

Abandon, u, m., fr. = odřeknutí, vzdání
se, vzdávka, kupecky, das Aufgeben, der
Widerruf, die Abtretung, Uibertragung, Ver-
zichtleistung. Kh.

Abandonovati, fr. = odříci se, vzdáti
se, postoupiti, absagen, aufgeben, widerrufen,
kupecky. Kh.

Abassamento, it. = snížení, v hud., das
Sinkenlassen der Hand beim Taktschlagen.
U kupců = snížení ceny, der Nachlass. Kh.

Abbatyše, e, f. Přidej: Jak se a. pohá-
něla. Vz Zř. zem. Jir. D. 22. — 2. = stará
klepna, eine alte Klatscherin. Na Zlínsku.
Brt.

Abbé, e, m , podlé Muž = světský kněz;
v Italii a Francii = opat bez praebendy,
bez obročí, jenž se jako opat šatí; také
titul kněžských vychovatelů v domech pan-
ských, der Abbé, Abbate. Vz S. N.

Abbreviatura, y, f., lat. = skratek písma,
Abkürzung im Schreiben, die Abbreviatur.
Vz S. N. I. 8.

Abdera. Vz S. N.

Abderiťan, a, m., lépe: Abdeřan. Vz
Abdera.

Abdikace, e, f., lat., zřeknutí se zvláště
trůnu nebo koruny, die Abdankung, Ent-
sagung, Abdikation. Vz S. N. I. 10.

Abdikovati = zříci se čeho, vzdáti něco,
abdanken, entsagen, abdiciren. Us.

Abdominalní = břišní, Unterleib-. A.
tyfus. Vz S. N. I. 10.

Abdon, a, m. Zatneš li na den sv. Ab-
dona (30/7.) sekyru do stromu, do roka strom
uschne. Kld. II, 305. — A. Martin, spisov.
† 1561. Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 1.

Abeceda. Přidej: A. Husova, latinská,
řecká, semitská, vizigotická. Vz KP. I. 298.,
304., 299., 305. Cf. Gb. Hl. 9., Enc. paed.
I. 1.—13., S. N., Kram. Slov. 5. A. hudební.

Abecedář. Přidej : Vz Enc. paed. I. 13-16.
Nepotřebuje již abecedáře, kdo se filosofii
oddal. Sš. II. 62.

Abecedářka, y, f. . = žákyně učící se
abecedě, die Abcschülerin. Bern. Ssk.

Abecedárník, a, m., lépe: abecedář. Šm.

Abecedně, alphabetisch. A. něco srov-
nati. Mus. 1880. 578.

Abecední, alphabetisch. Přidej: A. se-
znam, rejstřík. Us.

Abecednička, y, f. = abecedářka. Bern.

Abecedník. — 2. A., u, m., abecedaria
n. spilanthes acmella, rostl. č.

Abecedovati = učiti se abecedě; cvičiti
se ve zpívání stupnic (solmisare). Mlt.

Abel Tom. Vz Blk. Kfsk. 119.

Abelmoš, e, m., hibiscus ab lmoschus,
fr. ambrette, die Bisamblume. Semeno její
páchne pížmem. Světz.

Aberrace, e, f., z lat. aberratio, das Ab-
weichen, die Abirrung, Aberration. Nz. A. —
zdánlivá, ale docela pravidelná a každoročně
se vracející proměna místa, které každá
hvězda na nebi podléhá. S. N. I. 13. Ve
fysice = uchýlení paprskův od pravé ma-
thematické dráhy své. Ib. 14. A. světla
roční. Vz Stč. Zm. 95., 100., ZČ. III. 27.
Sfaerická a. zrcadel; a. příčná či transver-
salná. ZČ. III., 61., 63., 68.

Aberrační, Abweichungs-, Aberrations-,
odchylkový. A. konstanta, úhel, ellipsa. Vz
S. N. I. 13., Stě. Zem. 96., 100.

Aberspašské skalné město. Vz KP. III.
21.