888

Absolutistický, absolutistisch. A. snahy.
Mus. 1880. 23.

Absolutní, unbedingt, unabänderlich, ab-
solut. Přidej: A. pevnosť, váha, hustota,
ticho, výška tonu, Mj. 16., 65., 66., 127.,
215., vlhkosť, výška, Les. slov., rovina,
hutnosť, pohyb, soustava měr, Gaussova
jednička, ZČ. 22., 83., 100., 275., 276., líh
(bez vody), Kk., přesnosť, stáří zemských
vrstev, Stč. Zemp. 359., 683., vlastnosti boží,
MH. 7., počet obyvatelstva, Kaizl 48., právo,
Us., dativ, genitiv, nominativ, ablativ, vz
tato slova a Rozplavati.

Absolutnosť, i, f., die Unbedingtheit
Vollkommenheit, Absolutheit. S. N. I. 19.

Absolutori-um, a, n., lat. = každé spro-
štění povinností, závazků, zodpovědnosti;
vysvědčení, které se dává studujícím uni-
versity (hl. právníkům) a technikům, které
stvrzuje, že studující svá studia plně a
platně absolvoval. Vz Enc. paed. I. 19.-20.,
S. N.

Absorbce, e, f., z lat. = pohlcování, vsání,
die Einsaugung, Verzehrung, Absorbtion
der Verbrauch. A. světla, plynů. ZČ. I. 505.
Cf. Šfk. 698., Šfk. Poč. 54., Schd. I. 34.,

S. N.

Absorbční, Einsaugungs-, Absorbtions-.
A. roura. ZČ. I. 510.

Absorbovati = pohlcovati, vsávati, ein-
saugen, verzehren, absorbiren. Kh. Světlo
se absorbuje. ZČ. III. 35.

Absorbtiometr, u, m., der Absorbtions-
meter. ZČ. I. 509.

Abstrakce. Přidej: Vz S. N.

Abstrakta. Na str. 10. b. ř. zd. 13. při-
dej za Alx.: ďábelstvo, poustevnictvo, po-
ručenstvo, Jg., hrabstvo, Us., hrdinstvo,
Dal., Troj., Pass. 958., šibalstvo, Dbš. Sl.
pov. IV. 51., panstvo, Us., lichevnictvo,
Slov., nebezpečenstvo, Let. Mt. S. IX. 2.
26., manželstvo, Bdž. 93., Dal. 8., 56., Kat.
576., Št. Uč. 56. a., Hrad. I. b., souložni-
ctvo, Háj., rnužobojstvo, tovařišstvo, bláz-
novstvo, chlapstvo, kněžstvo, Dal. Jir. 6.,
20., 22., 70., 75., 167., lakomstvo, opilstvo,
Hus I. 412., 432., pokrytstvo, Št. K 96. b.,
cizoložstvo, Čch. P. 16. a., otcovstvo, ib.
64. a., mučedlnictvo, ib. 156. a., zlosynstvo,
ib. 198. a. — Str. 11. b. ř. sh. 27. Přidej:
Vz Pdg. 1880. 396., 391., Po (s lokalem,

6, c, Pozn.), Brt. S. §. 437., Km. II. 688.,
-stvo,

Abstraktní, abstrakt. A. nauky.

Abstrusní, abstrus. Vz S. N. A. před-
mět mathematický. Mus. 1880. 166.

Absurdum. Přidej: Vz Důkaz v Enc.
paed. Cf. S. N.

Absynthin, u, m. = hmota hnědožlutá
prášku žlutého, chuti nesnesitelně hořké,
jest původ hořkosti pelyňku, artemisia ab-
synthium. Vz Šfk. 578.

Aby. Str. 12. a. ř. sh. 2. přidej za Lom.:
Nevidím, abych já nástrojem býti měl. Štr.
Ne proto, aby to dobré bylo. M. To vece
ne proto, aby bohactví zlé bylo. M. — Štr.
12. a. ř. sh. 22. Neuhodne, aby (i kdyby)
hádal; Mosí, aby nechtěl. Na Zlínsku. Brt.
v Mtc. 1878. 29. — Str. 12. a. ř. zd. 35.
Běžel, co by (aby) se dostal z lesa. Us. —

Oh dy se něbojíš žádného, boj se aby (aspoň)
Boha samého. Sš. P. 392. Ku konci článku
přidej : Vz také Brt. S. 3. vyd. 186.

Accelerando (ačel.. .), it., vždy rychleji.
Mlt.

Accompagnement, u, m. (akonpaňma,
fr.), průvod. Mlt.

Accompagnovati = provázeti.

Acerescendo, přirůstavě.

Acetal, u, m., der Acetal, Sauerstoff-
aether. Nz. Vz Šfk. Poč. 479.

Acetaldehyd, u, m. = aldehyd octový.
C₂ H₄ O t. j. CH₃. CHO. Vz Šfk. Poč. 442.

Acetamid, u, m. C₂ H₂ O. NH₂. Vz Šfk.
Poč. 448.

Acetat, u, m. = octan. Vz Šfk. Poč. 446.

Aceton, u, m., der Aceton, v lučbě =
organická sloučenina, která suchou destil-
lací octanu vápenatého, barytu nebo olova,
ale i dřeva a jiných organických hmot
vzniká: C₃H₆O. Slov. zdrav. I. 2., Nz , Čas.
čes. lék. III. 13., 21., Šfk. 432., 424., Šfk.
Poč. 451.

Acetyl, u, m., der Acetyl, das Radikal
der Essigsäure, v lučbě. Nz.

Acetylen, u, m., plyn uhlovodíkový,
C₂H₂, acetylsaures Salz, v lučbě. Nz. Vz
Šfk. Poč. 506., Slov. zdrav. I. 3.

Acetylnatý, Acetyl-. A. kysličník, das
Acetyloxyd. Nz.

Acetylový, Acetyl-. A. kyselina, die
Acetylsäure. Nz.

-aci, koncovka přechodníku přítomného
času pro všecky tři rody a obě čísla místy
na Mor.: vezaci, stojaci, kupujaci. Vz Brt.
L. a N. 223., Brt. D. 83.

Acia, e, f., die Acia. Vz Aciový. Šp.

Acidimetrie, e, f. = zkoumání kyselin,
die Acidimetrie, v lučbě. Nz., KP. IV. 446.

Acid-um, a, n., kyselina. Vz Šfk. Poč.
599., Schd. I. V., Slov. zdrav. I. 3.

Aciový. Aciová okurka, die Aciagurke,
omáčka. Šp.

Aciurgie, e, f. = náuka o nástrojích chi-
rurgických. Slov. zdrav. I. 3.

Ackermann von Behem, vz Tkadléček.

Acta sanctorum. Vz Sbn. 106., 494. Acta.
Vz S. N.

-ač, přípona jmen podst., vlastně jest jí
jenom é (vz č): sběra-č, trkač, loupač. Na
Mor. tvoři kollektiva (dle Daň): bidač, že-
brač, pytlač, chrobač. Brt. D. 146.

-áč. Přidej: Vz Bž. 234., Listy filolog.
VI. 226. Na Mor. připínávají -ál místo -áč.
Vz -ál, Brt. D. 146.

Ač (a-če, Bž. 219.). Ř. sh. 33. Přidej:
Coť pomóž, ač by ves svět uzdravil a duši
svú do pekla poslal? Št. Kn. š. 9. Časem
svým to vše nahradíš, ač jim lhůty přeješ.
Kom. Aby odpovídali žalobníkóm, ačby
kteří byli. Bart. Neroďte se diviti, ač vás
svět nenávidí; Toto tobě dám, ač padna
budeš mi se modliti; Přijdu skoro k vám,
ač bude Bóh chtieti. ZN. Tři pravdy musím
povedieti, až chci smrti ujieti. GR. Co pak
učiníš, ač bude jich nalezeno třidceti?; Po-
věz, ač jsem kdy co takého učinila tobě ?;
Nespatříte mého obličeje, ač nepřivedete
bratra vašeho; Prosimy, ač jsme nalezli
milosť; Buď Hospodin svědek, ač ne tak