892

Agarjané = Arabové, Muhamedané, po-
něvadž prababou Arabů byla Agar, matka
Ismaelova. jejž Arabové za svého praotce
mají. Proch. Ž. M. 22., 24.

Agát, u, m. = akacie. Us. — A. = achát.

Agata, y, f. = agát. Na Ostrav. Tč.

Agátoviště, ě, n. = trnovníkoviště, der
Akazienort. Sl. les.

Agátový = akaciový, Akazien-. A. dříví;
lusk či struk, die Akazienschote. Sl. les.
Vz Agát.

Agava, y, f., die Agave, rostl. Vz Ćl.
135., Schd. II. 271., Kk. 131., S. N., Kram.
Slov. 7., Rosc. 111.

Agavnice, e, f. = agava. Rk.

Agavník, u, m. = agava. Rk.

Agenda. — Lesní agenda, die Forstagenda.
Sl. les. Vz o a-dách v Enc. paed. I. 71.,
S N
Agent. Vz S. N.

Agentka, y, f., die Agentin. Politická a.
Enc.

Agentura, y, f., die Agentur. Vz S. N.

Agerat-um, a, n. A. modré (květina).
Dlj. 32.

Agglutinující = slučující, anleimend,
anklebend, verbindend, agglutinirend. A. ja-
zyky = polysynthetické, nedělící slova a
věty, celou myšlénku jednou slitinou slovní
vyjadřující (j. australské, malajské, jiho-
africké). Lpř. Děj. I. 12., Stč. Zem. 847.

Aggregace. Přidej: Vz Schd 1.29., 8. N.

Aggregační, Aggregations-. A. tvary
těles (skupenství). ZČ. I. 4., 203.

Aggregat. V math. = vyvinutý, složený
výraz, v němž i mocnosti přicházejí. A-gat
o jednom nebo o vice hořenech. Šim. 31.,
40., S. N.

Agio, a, n., vz Ažio.

Agiový, vz Ažiový.

Agitační, agitatorisch. A. činnosť. Us.

Agitator, a, m., z lat. = buditel; buřič.
Ssk.

Aglaja, e, f., oběžnice. Vz Schd. I. 248.

Aglava, y, f., 47. asteroid. S. N.

Aglossia, e, f., nedostatek jazyku. Vz
S. N.

Agnes, vz také Agneška.

Agneška, y, f., vz Agnes. Na sv. Agnešku
hus po ledě, na hromnice po blátě (chodí);
Sv. Agneška přinese škrobánka (skřivánka)
v rukavici. Slez. Šd.

Agneta, y, f., vz Agnes. Phld. V. 262.

Agnoskovati, z lat. = za pravé uznati,
anerkennen. — co: podpis na směnce etc.;
kupecky. Kh.

Agnusek, sku, m., agnustka, y,f., agnustko,
a, n., z lat. agnus Dei, beránek boží; me-
dalionek mosazný s obrázkem panny Marie,
který nosívala děvčata na krku; nyní nosí
křížky ze slonové kosti a i zlaté. Mor. Vck.,
Bkř., Škd., S. N.

Agnustek, stku, m. = měsíček, Calendula
offinalis, die Ringelblume. U Klobouk na
Mor. Bka.

Agnustka, agnustko, vz Agnusek.

Agona, y, f. = čára spojující místa, kde
magnetická odchylka měři 0°. Stč. Zem.
666.

Agonie, e, f. = zápas se smrtí, poslední
tažení, konec života, sotna, der Todeskampf,
die Todesangst, die letzten Züge. Vz Slov.
zdrav. I. 9., S. N.

Agraffa, y, f., z fr. agraffe = přezka,
spona, die Hakenspange z. B. am Halstuch;
ein Zierath an dem Schlusse eines Bogens,

Agrafie, e, f., řec. = mozková nemoc, ve
které člověk nedovede psáti. Vz Slov. zdrav.
I. 10.

Agrarní, z lat., Landbau-. A. reformy.
Mus. 1880. 526. A. zákony. Vz S. N.

Agrešla, y, f. = angrešt. Na Ostrav. Tč.

Agronom, a, m., z lat. = rolník, der
Landwirth.

Agronomický, landwirtschaftlich, agro-
nomisch. Mus. 1880. 377.

Agronomie, e, f. = věda o vlastnosti
dobré půdy aneb též o podmínkách zdárného
zrůstu hospodářských rostlin. Vz S. N.

Agrypnie, e, f., řec. = nespání. Vz S. N.

Agusta, y, f. = Augusta. Gl. 1.

Agust-us, a, m. = Augustus. Gl. 1.

Agustinář, e, m. = augustinář. Gl. 1.

Aguti, a, m. = hlodavec polopaznehtní,
dasyprocta. Vz Schd. II. 417.

Agvent, u, m. = advent. Na Hané. Bkř.,
Brt.

Aha = ano. Přidej : Vy jste vdovec ? Aha,
su. Na Zlínsku. Brt. D. Dé mně kósek! Aha,
chtěl bes (bys). V Bohuslavsku na Mor.
Neor. Poď sem! Aha, abys mne bíł! Brt.
D. 170.

Ahachov, a, m., zašlá ves v Plzeňsku.
Blk. Kfsk. 1202.

Ahasverus, vz Žid, Kram. Slov. 7.

Áhati = achati, vzdychati. Nemocný
hrozně áhá. U Kr. Hrad. Kšť.

Ahej = ano. Vz Aha. Ktorí ti povedia:
ahej. už hej (ano), no to hej a iné nic. Slov.
v Liptovsku. Zátur. Nápr. 24.

Áhežka, y, f. = čejka obecná, pták. V Bo-
huslavsku na Mor. Neor.

Ahm. Částice předcházejícím aha, ahej
podobná. Videľs jož Volomoc? Ahm. Slyšíš
však téměř jen mhm: „Aha, mhm, co to je?
Aha, mhm, trnka! Aha, mhm, kdes jo vzal?
Aha, mhm, z hrnka" zní dětské říkadlo.
V Bohuslavsku na Mor. Neor.

Ahně, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

Ahník, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.,
Tk. IV. 394.

Ahhnikov, a, m, ves v Žatecku. Blk.
Kfsk. 621., 1085.

Ach. Přidej : Ach českého nedomyšlení.
Dal. Jir. 138. Ach nešťastného daření. Kom.
D. IX. Ach muže hanebného, který v této
zemi plodí mnoho zlého. Háj. 14. Cf. Brt.
S. 3. vyd. 504.

-ach. — Na Plašte užívá se v lok. pl.
všech rodův u subst. s tvrdou n. širokou
koncovkou -ach: po stromach, na hruškach,
šveskach, jabkach. Prk. Toto je v článku
o koncovce -ách. -ach jest v lok. pl. pra-
vidlem na Frýdlandsku, Místecku, Frýdecku,
Štrambersku a na sever od Opavy. Brt. D.

-ách. Přidej: ách přípona lok. pl. ve
vzorci Kosť: v kosťách. Na Zlinsku. Brt.
Na Lašsku. Vz Brt. D. 113.