894

ib. 132., polské, ib. 133., ruské, ib. 135.—149.,
srbská, ib. 149., ak. v jiných zemích, ib.
151.—157., S. N. A. vojenská pro pěchotu
a jízdu; a. dělostřelecká, genij ní, NA. III.
44., technická, Čsk., malířská atd. A. hu-
dební. Vz Enc. paed. I. 157.

Akademijský. Přidej: A. řeč, Mus. 1880.
16., vz Jg. Slnosť. 167., úřad, česť, povinnosť,
řád, studium, dům, malíř, sochař atd. Us.
Pdl. A. čtvrť, Enc. paed. I. 75., občan (řádný
posluchač vys. škol), senat, čtenářský spolek
v Praze, ib. I. 75., spolek vídeňský, Ib. 80.,
S. N. A, čtení, vz Jg. Slnosť. 92.

Akant. Přidej: Ves. IV. 37., Rstp. 1223.,
Mllr. 7., 74. — A. = lem, na němž byla
vyšita ozdoba z listův akantových. Exc. —
A. = květy na sloupech římských. Rgl.

Akauthido-Mit-is, a, m. A. Jak. 1612.
Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 6.

Akanthit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 212.

Akantovitý. A. rostliny, acanthaceae:
paznehtník. Vz Slb. 370.

Akara, y, f., tetracera, Tigaresrauch,
rostl. A. olšolistá, t. alnifolia, okrouhlolistá,
t. tigarea. Vz Rstp. 29.

Akardiak, a, m., z řec. = nestvůra bez-
srdečná, eine Missgeburt ohne Herz. Čs. Ik.
I. 278. Cf. Slov. zdrav. I. 2.

Akát, u, m., vz Akácie. — A., robinia,
trnovník. Rosc. 167.

Akatalepsie, e, f., řec. = nechápavosť.

Akatolický = nekatolický. A. kniha. Mus.
1880. 9. A. žáci. Vz Enc. paed. I. 159.

Akátový, vz Akaciový.

Akcedent, a, m. A-ti před r. 1849. žáci
hlavních a středních škol po praemiantech
nejlepší. Vz Enc. paed. I. 160.

Akcelerace, e, f., lat. = zrychlení. Vz
S. N.

Akcentovati, akcentuiren.

Akcentující, accentuirend, přízvučný. A.
rhythmus verše. KB. 2. vyd. 2. Jazykům
prosodií přízvučnou se spravujícím říkáme
akcentující. Dk.

Akcepteur, a, m , z fr. = příjemce směnky,
dokud ji ještě nepřijal; kupecky. Kh.

Akcessista. Přidej : der Accessist. A. po-
štovní, lesní. Šp.

Akcionář, e, m. = vkladník, vlastník
vkladní listiny, der Aktionär. Podíl a-ře ve
jmění společenském při společnosti akciové.
Šp., S. N.

Akcionářský, Akcionär-. A. cukrovar,
Šp., podnik. Pdl.

Akcíz. Vz S. N.

Akcizák, a, m., der Acciseeinnehmer.
Rk.

Akefal-os, a, m., řec. = bezhlavec. Vz

S. N.

Akidopeirastika, y, f., řec. = zkoušení
jehlou. Vz Slov. zdrav. I. 10.

Akinesa, y, f., řec. = bezvládí, nechyb-
nosť, nepochybnosť. Vz S. N.

Akiste = jak jisto, zajisté, gewiss, sicher-
lich. Pozriteže, pozrite, aké váš brat šaty
má, to a. budú zlaté. Dbš. Sl. pov. I. 259.

Akiurgie, vz Akurgie.

Akklamace, e, f., z lat. = přikřikování.
der Zurrf, Beifall, die Akklamation. Voliti

někoho a-cí = ne lístky, ani kuličkami,
nýbrž souhlasným pokřikem.
Akklimatisace. Přidej: Vz Slov. zdrav.

I. 10., S. N.

Akklimatisační, Akklimatisations-. A.
zahrada. Sl. les.

Akklimatisování, n., die Akklimatisi-
rung. A. rostlin, zvířat. Vz KP. III. 280.,
298.

Akkolada, y, f. = spona, sponka, svorka,
jíž se spojuje několik not, vět, die (Um-
armung), Akkolade, Klammer zur Verbindung
einzelner Noten, Sätze. Kh.

Akkommodace, e, f. = přispůsobení,
die Anpassung, Bequemung, Akkomodation.
Nz. lk., KP., Schd. I. 129., Slov. zdrav. I.
10., S. N.

Akkompagnement (akotipanjeman), u,
m. = doprovázení, die Begleitung, Beglei-
tungsstimmen.A. zpěvu hudbou.

Akkord. Ř. 12. zd. za Hd. přidej: A.
durový a mollový, KP. II. 286., alterovaný,
Nár. list. 1884. č. 105., dvou-, tří-, čtyř-,
pěti-, šesti-, sedmizvuký, konsonující, disso-
nující, enharmonický, terekvartový, sekundo-
kvartový, septimononový, průtažný, vodivý.
Zv. Př. kn. II. 6., 9., 13., 14., 20. (8.). Cf.
Schd. II. 96., S. N.

Akkordi-on, a, n. = přenosná harmonika
s klavesy a měchem. Mlt.

Akkordovaný, akkordirt, akkordmässig
ausgemacht. A. peníze. Mus. 1880. 37.

Akkordový, Akkord-. A. chod, krok
(v hudbě). Mus. 1850. — A. práce, dělník.
NA. IV. 111. Vz Akkord.

Akkumulace, e, f., z lat. = nahromadění,
die Anhäufung, Accumulation. S. N. X. 12.

Akkumulator, u, m. = náčiní k působení
stálého tlaku, der Akkumulator. KP. II 116.

Akkurat = akkorat.

Akkuratessa y, f., z fr. = přesnosť, die
Genauigkeit, Richtigkeit, Pünktlichkeit, der
Fleiss, die Akkuratesse.

Akkusace, e, f., lat. = obžaloba, obvinění.

Akkusativ. Str. 17. b. ř. zd. 14. Za 1638.
přidej: Je-li u jména přívlastek? Vz Neděle.
Cf. Jir. Nkr. 72. — Str. 18. a. ř. sh. 25.
Přidej: Vz Záporný. — Str. 19. a. ř. sh.

11. Za Nic přidej: Vz Záporný. Tamtéž ř.
sh. 32. Přidej : Vz Bž. 161. a příklady v KB.
234. — Str. 19. b. ř. sh. 16. Po Zk. přidej:
Vz Mkl. II. 112. — Str. 20. a. ř. sh. 24.
smaž čárku za pl. (před náte). A ř. 27. ib.
Přidej po 383. ještě: Na, 4. — Str. 20. a.
ř. zd. 8. Přidej: Znal-liby sobe hříchem tím
zmazaného býti. BR. II. 127. b. A moc apo-
štolskou praví se míti. Chč. P. 176. Kterak
král volený podává se držeti artikule sobě
podané od královstvie. Let. 107. Až císař
přezvěděl to býti v městě Ravenně. Háj.
Staří pohané růži skrze Venuši pošlou býti
pravili. Vrat. Onen se prodává na penězích
mši zpievati, onen kázati. Hus. I. 401. Ač
sou mi na tom sněmě dluhy mé spravedlivé
býti vysvědčili. Pal. Děj. V. 2. 326. Vz Brt.
S. 3. vyd. 186., Š. a Ž. 1878. 54. a obšírný
článek o akk. v Enc. paed. I. 160.—165.,
Brt. D. 178.—179. (O akk. na Mor.).

Akme, y, f., řec, = vrchol; vrchol ne-
moci Vz Slov. zdrav. I. 3.