Předchozí (893)  Strana:894  Další (895) |
|
|||
894
|
|||
|
|||
ib. 132., polské, ib. 133., ruské, ib. 135.—149.,
srbská, ib. 149., ak. v jiných zemích, ib. 151.—157., S. N. A. vojenská pro pěchotu a jízdu; a. dělostřelecká, genij ní, NA. III. 44., technická, Čsk., malířská atd. A. hu- dební. Vz Enc. paed. I. 157. Akademijský. Přidej: A. řeč, Mus. 1880.
16., vz Jg. Slnosť. 167., úřad, česť, povinnosť, řád, studium, dům, malíř, sochař atd. Us. Pdl. A. čtvrť, Enc. paed. I. 75., občan (řádný posluchač vys. škol), senat, čtenářský spolek v Praze, ib. I. 75., spolek vídeňský, Ib. 80., S. N. A, čtení, vz Jg. Slnosť. 92. Akant. Přidej: Ves. IV. 37., Rstp. 1223.,
Mllr. 7., 74. — A. = lem, na němž byla vyšita ozdoba z listův akantových. Exc. — A. = květy na sloupech římských. Rgl. Akauthido-Mit-is, a, m. A. Jak. 1612.
Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 6. Akanthit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 212.
Akantovitý. A. rostliny, acanthaceae:
paznehtník. Vz Slb. 370. Akara, y, f., tetracera, Tigaresrauch,
rostl. A. olšolistá, t. alnifolia, okrouhlolistá, t. tigarea. Vz Rstp. 29. Akardiak, a, m., z řec. = nestvůra bez-
srdečná, eine Missgeburt ohne Herz. Čs. Ik. I. 278. Cf. Slov. zdrav. I. 2. Akát, u, m., vz Akácie. — A., robinia,
trnovník. Rosc. 167. Akatalepsie, e, f., řec. = nechápavosť.
Akatolický = nekatolický. A. kniha. Mus.
1880. 9. A. žáci. Vz Enc. paed. I. 159. Akátový, vz Akaciový.
Akcedent, a, m. A-ti před r. 1849. žáci
hlavních a středních škol po praemiantech nejlepší. Vz Enc. paed. I. 160. Akcelerace, e, f., lat. = zrychlení. Vz
S. N. Akcentovati, akcentuiren.
Akcentující, accentuirend, přízvučný. A.
rhythmus verše. KB. 2. vyd. 2. Jazykům prosodií přízvučnou se spravujícím říkáme akcentující. Dk. Akcepteur, a, m , z fr. = příjemce směnky,
dokud ji ještě nepřijal; kupecky. Kh. Akcessista. Přidej : der Accessist. A. po-
štovní, lesní. Šp. Akcionář, e, m. = vkladník, vlastník
vkladní listiny, der Aktionär. Podíl a-ře ve jmění společenském při společnosti akciové. Šp., S. N. Akcionářský, Akcionär-. A. cukrovar,
Šp., podnik. Pdl. Akcíz. Vz S. N.
Akcizák, a, m., der Acciseeinnehmer.
Rk. Akefal-os, a, m., řec. = bezhlavec. Vz
S. N.
Akidopeirastika, y, f., řec. = zkoušení
jehlou. Vz Slov. zdrav. I. 10. Akinesa, y, f., řec. = bezvládí, nechyb-
nosť, nepochybnosť. Vz S. N. Akiste = jak jisto, zajisté, gewiss, sicher-
lich. Pozriteže, pozrite, aké váš brat šaty má, to a. budú zlaté. Dbš. Sl. pov. I. 259. Akiurgie, vz Akurgie.
Akklamace, e, f., z lat. = přikřikování.
der Zurrf, Beifall, die Akklamation. Voliti |
někoho a-cí = ne lístky, ani kuličkami,
nýbrž souhlasným pokřikem. Akklimatisace. Přidej: Vz Slov. zdrav. I. 10., S. N.
Akklimatisační, Akklimatisations-. A.
zahrada. Sl. les. Akklimatisování, n., die Akklimatisi-
rung. A. rostlin, zvířat. Vz KP. III. 280., 298. Akkolada, y, f. = spona, sponka, svorka,
jíž se spojuje několik not, vět, die (Um- armung), Akkolade, Klammer zur Verbindung einzelner Noten, Sätze. Kh. Akkommodace, e, f. = přispůsobení,
die Anpassung, Bequemung, Akkomodation. Nz. lk., KP., Schd. I. 129., Slov. zdrav. I. 10., S. N. Akkompagnement (akotipanjeman), u,
m. = doprovázení, die Begleitung, Beglei- tungsstimmen.A. zpěvu hudbou. Akkord. Ř. 12. zd. za Hd. přidej: A.
durový a mollový, KP. II. 286., alterovaný, Nár. list. 1884. č. 105., dvou-, tří-, čtyř-, pěti-, šesti-, sedmizvuký, konsonující, disso- nující, enharmonický, terekvartový, sekundo- kvartový, septimononový, průtažný, vodivý. Zv. Př. kn. II. 6., 9., 13., 14., 20. (8.). Cf. Schd. II. 96., S. N. Akkordi-on, a, n. = přenosná harmonika
s klavesy a měchem. Mlt. Akkordovaný, akkordirt, akkordmässig
ausgemacht. A. peníze. Mus. 1880. 37. Akkordový, Akkord-. A. chod, krok
(v hudbě). Mus. 1850. — A. práce, dělník. NA. IV. 111. Vz Akkord. Akkumulace, e, f., z lat. = nahromadění,
die Anhäufung, Accumulation. S. N. X. 12. Akkumulator, u, m. = náčiní k působení
stálého tlaku, der Akkumulator. KP. II 116. Akkurat = akkorat.
Akkuratessa y, f., z fr. = přesnosť, die
Genauigkeit, Richtigkeit, Pünktlichkeit, der Fleiss, die Akkuratesse. Akkusace, e, f., lat. = obžaloba, obvinění.
Akkusativ. Str. 17. b. ř. zd. 14. Za 1638.
přidej: Je-li u jména přívlastek? Vz Neděle. Cf. Jir. Nkr. 72. — Str. 18. a. ř. sh. 25. Přidej: Vz Záporný. — Str. 19. a. ř. sh. 11. Za Nic přidej: Vz Záporný. Tamtéž ř.
sh. 32. Přidej : Vz Bž. 161. a příklady v KB. 234. — Str. 19. b. ř. sh. 16. Po Zk. přidej: Vz Mkl. II. 112. — Str. 20. a. ř. sh. 24. smaž čárku za pl. (před náte). A ř. 27. ib. Přidej po 383. ještě: Na, 4. — Str. 20. a. ř. zd. 8. Přidej: Znal-liby sobe hříchem tím zmazaného býti. BR. II. 127. b. A moc apo- štolskou praví se míti. Chč. P. 176. Kterak král volený podává se držeti artikule sobě podané od královstvie. Let. 107. Až císař přezvěděl to býti v městě Ravenně. Háj. Staří pohané růži skrze Venuši pošlou býti pravili. Vrat. Onen se prodává na penězích mši zpievati, onen kázati. Hus. I. 401. Ač sou mi na tom sněmě dluhy mé spravedlivé býti vysvědčili. Pal. Děj. V. 2. 326. Vz Brt. S. 3. vyd. 186., Š. a Ž. 1878. 54. a obšírný článek o akk. v Enc. paed. I. 160.—165., Brt. D. 178.—179. (O akk. na Mor.). Akme, y, f., řec, = vrchol; vrchol ne-
moci Vz Slov. zdrav. I. 3. |
||
|
|||
Předchozí (893)  Strana:894  Další (895) |