895

Ako = jak, jako. Na Slov. Ssk.

Akolava. Akolava, amolasa a ty milá,
dej sem prasa (při hře na prasátko, na zlatý
prsten). U Uher. Brodu. Čes. mor. ps. 51.

Akologie, e, f., nauka o druzích a účincích
léků. S. N.

Akolyta, y, m. = kdo při službách božích
posluhuje. Vz S. N., Tk. III. 29.—31. A-té
= nižší služebníci církevní, posud ti, kteří
dostali poslední nižší svěcení na kněžství
církve kat. Vz Enc. paed. I. 165., S. N.

Akolytat, u, m. = poslední nižší posvěcení
na kněžství. S. N.

Akolytovati = při službách božích po-
sluhovati.

Akolytství, n. = akolytat. S. N.

Akomačný. Hned si prisadol ke stolu a
všetko do akomačného maku s velkou chuťou
pojedol. Dbš. Sl. pov. I. 290. Vz Akomak.

Akomak, u, m. Všetko som vypočuvala
do akomaku. Chlpk. Dram. II. 49.

Akonellin, u, m., v lučbě. Čs. lk., II.
268., IV. 141.

Akonit, u, m. = voměj. Čs. lk. VIII. 275.,
X. 221., Rgl.

Akonitan, u, m., akonitsaures Salz. Nz.

Akonitin, u, m., v lučbe, aconitinum,
der Akonitin = alkaloid rostlin z rodu ornej e.
Nz., Nz. lk., vz Slov. zdrav. I. 3. Čs. lk.
III. 141., VIII. 405.

Akonitový. A. kyselina, die Akonitsäure.

Akože = jakže, zajisté. Slov. Slav.

Akra! eufemisticky m. sakra. Akra, to
je pěkné! Akra, šak mu dám! Na již. Mor.
Šd.

Akraga-s, nta, m., Agrigentum, mě. v Si-
cílii. — Akragantský, von Akragas.

Akroamatický, řec. A. nauky, kterým
učenci jen ústně žáky své vyučovali. Vz
S. N.

Akrobat, a, m., z řec. = tanečník na
provaze, der Seiltänzer. Cf. Vlšk. 262., 387.

Akrodynie, e, f., řec. = bolesti končetin.
Vz S. N.

Akrokeraunia dle: Slovo, tedy gt. A-raun.

Akrol, u, m., v lučbě, der Akrol, Akrolein.
Nz., Šfk. 489., Šfk. Poč. 502., Schd. I. 383.

Akrolein, u, m., vz Akrol.

Akromi-on, a, n. = výčnělek nadpažní.
Slov. zdrav. I. 3.

Akropol-is. Vz KP. I. 119., Vlšk. 9.,
10., 12., 20., 29., 34.

Akropolský = vyšehradský. A. zeď. Vlšk.

Akrostich-on, a, n. = báseň příležitá,
jejíž začáteční písmena činí jméno osoby
nebo nějakou propověď, Namengedicht, Na-
menverse, das Akrofichon. Cf. Enc. paed.
1. 166., S. N., Jg. Slnosť. 158.

Akroterie, e, f., z řec. = ozdoby z pá-
lené hlíny na nízkých podstavcích, Her-
vorragung, das Endglied, die Akroterie. Zpr.
arch. VII 54. A. = plastické ozdoby sklá-
dající se z palmových listů ve způsobě vě-
jíře seřaděných. NA. I. 15., S. N.

Akryl, u, m., v lučbě, der Akryl. Nz.

Aksamin, u, m. = axamit. Co pro mne
přijedě šestimi vranyma, oširovanyma, čer-
venym daminem, bilym aksaminem pospři-
kryvanyma. Sš. P. 360.

Aksamit. Přidej: Vz S. N., Mkl. Etym.
2. A. bavlněný, vlněný, hedvábný. Mtj. 67.
Hnědý a. jejích zraků. Šml. Měkký a. lučin.
Šml. Cf. Sdl. Hrd. II. 167., Kram. Slov. 9. —
A., holosericum, das Sammethaar. Sl. les.

Aksamítnatý, sammethaarig. Sl. les., Čl.
Kv. XVIII. A. chloupky. Kk. Br. 22.

Aksamítnice, e, f., die Sammetblume.
L., Šm. Vz Aksamítník.

Aksamítník, a, m., der Sammetmacher.
L, Šm. — A., chlaenius, der Sammetläufer,
brouk. A. přioděný, vestitus, Schrankův,
ch. Schrankii, černorohý, ch. nigricornis.
Kk. Br. 32., 33. — A., u, m., tagates erecta,
die Sammetblume, Studentennelke. Mllr. 103.,
Rstp. 888., Kk. 161., 166.

Aksamitově černý, sammetartig schwarz.
Stn. I. 16.

Akštejn, u, m., vz Agštejn. Byl. 15. stol.

Akštejnový olej, oleum succini, das Bern-
steinöl. Mllr. 73.

Akta veřejná atd. Vz Sbn. 589., 648.,
875., 888., Enc. paed. I. 167., S. N.

Aktinism-us, u, m., z řec. = chemická
působnosť paprsků světelných. ZČ. III. 23.

Aktinolith, u, m., kámen paprskový, řec.
Vz Bř. N. 174., S. N.

Aktinolithová břidlice, der Aktinolith-
schiefer. Krč. G. 230.

Aktinometr, u, m. = paprskoměr, der
Strahlenmesser, Aktinometr. Šp., ZČ. III.
23., S. N.

Aktivita, y, f., z lat. = právo a povin-
nosť zastávati některý úřad a užívati za to
práv s tímto úřadem spojených. Vz Enc.
paed. I. 168.—169.

Aktivní. Přidej: A jistina, jmění, Us.,
Pdl., tlak, Pek. 173., stav jmění (aktiva),
Šp, dluhy (které jsou jiní kupci dlužni;
passivní, které je kupec sám dlužen). Kh.
Aktivní služba úředníkův. Vz Enc. paed.
I. 168.

Aktualní, aktuell. A. vědění. Hlv. 41.
A. energie. ZČ. I. 6., 254., II. 81., S. N.

Akumetr, u, m. = sluchoměr. S. N.

Akupressura, y, f., lat. = zastavení kr-
vácení tepny tlakem jehly. Vz Slov. zdrav.

I. 3.

Akupunktura, y, f., lat. = bodnutí jehly
do některé části těla. Vz Slov. zdrav. I. 3.

Akustický, akustisch. A. místnosť, síň,
sál, temperatura, Mj., skvrny, maculae acu-
sticae, Osv. I. 227., klam. Kos. Ol. I. 282.

Akustika. Přidej: A. = nauka o zvuku.
Die Wissenschaft von den Gesetzen des
Schalles und Gehöres, die Akustik. Vz KP.

II. 274., Enc. paed. I. 169.—179., S. N.
Akutní. Přidej: prudký. Vz S. N.
Akvamarin, odrůda beryllu. Osv. I. 668.

Vz Br. N. 187., KP. III. 190., Schd. I. 303.

Akvarium, vz Aquarium a přidej: Vz
Enc. paed. I. 179.—185.

Akvatinta, y, f. = rytí na způsob tušo-
vání, Malerei in Tuschmanier. Vz KP. I.
385.

Akvavit, u, m. = nápoj, das Lebens-
wasser, abgezogener Branntwein. Osv.

Akvirent, a, m. = vyzískatel, množitel,
der Erwerbende, Vermehrende. Kh.



	895

	Ako = jak, jako. Na Slov. Ssk. Akolava. Akolava, amolasa a ty milá, dej sem prasa (při hře na prasátko, na zlatý prsten). U Uher. Brodu. Čes. mor. ps. 51. Akologie, e, f., nauka o druzích a účincích léků. S. N. Akolyta, y, m. = kdo při službách božích posluhuje. Vz S. N., Tk. III. 29.—31. A-té = nižší služebníci církevní, posud ti, kteří dostali poslední nižší svěcení na kněžství církve kat. Vz Enc. paed. I. 165., S. N. Akolytat, u, m. = poslední nižší posvěcení na kněžství. S. N. Akolytovati = při službách božích po- sluhovati. Akolytství, n. = akolytat. S. N. Akomačný. Hned si prisadol ke stolu a všetko do akomačného maku s velkou chuťou pojedol. Dbš. Sl. pov. I. 290. Vz Akomak. Akomak, u, m. Všetko som vypočuvala do akomaku. Chlpk. Dram. II. 49. Akonellin, u, m., v lučbě. Čs. lk., II. 268., IV. 141. Akonit, u, m. = voměj. Čs. lk. VIII. 275., X. 221., Rgl. Akonitan, u, m., akonitsaures Salz. Nz. Akonitin, u, m., v lučbe, aconitinum, der Akonitin = alkaloid rostlin z rodu ornej e. Nz., Nz. lk., vz Slov. zdrav. I. 3. Čs. lk. III. 141., VIII. 405. Akonitový. A. kyselina, die Akonitsäure. Akože = jakže, zajisté. Slov. Slav. Akra! eufemisticky m. sakra. Akra, to je pěkné! Akra, šak mu dám! Na již. Mor. Šd. Akraga-s, nta, m., Agrigentum, mě. v Si- cílii. — Akragantský, von Akragas. Akroamatický, řec. A. nauky, kterým učenci jen ústně žáky své vyučovali. Vz S. N. Akrobat, a, m., z řec. = tanečník na provaze, der Seiltänzer. Cf. Vlšk. 262., 387. Akrodynie, e, f., řec. = bolesti končetin. Vz S. N. Akrokeraunia dle: Slovo, tedy gt. A-raun. Akrol, u, m., v lučbě, der Akrol, Akrolein. Nz., Šfk. 489., Šfk. Poč. 502., Schd. I. 383. Akrolein, u, m., vz Akrol. Akromi-on, a, n. = výčnělek nadpažní. Slov. zdrav. I. 3. Akropol-is. Vz KP. I. 119., Vlšk. 9., 10., 12., 20., 29., 34. Akropolský = vyšehradský. A. zeď. Vlšk. Akrostich-on, a, n. = báseň příležitá, jejíž začáteční písmena činí jméno osoby nebo nějakou propověď, Namengedicht, Na- menverse, das Akrofichon. Cf. Enc. paed. 1. 166., S. N., Jg. Slnosť. 158. Akroterie, e, f., z řec. = ozdoby z pá- lené hlíny na nízkých podstavcích, Her- vorragung, das Endglied, die Akroterie. Zpr. arch. VII 54. A. = plastické ozdoby sklá- dající se z palmových listů ve způsobě vě- jíře seřaděných. NA. I. 15., S. N. Akryl, u, m., v lučbě, der Akryl. Nz. Aksamin, u, m. = axamit. Co pro mne přijedě šestimi vranyma, oširovanyma, čer- venym daminem, bilym aksaminem pospři- kryvanyma. Sš. P. 360.	Aksamit. Přidej: Vz S. N., Mkl. Etym. 2. A. bavlněný, vlněný, hedvábný. Mtj. 67. Hnědý a. jejích zraků. Šml. Měkký a. lučin. Šml. Cf. Sdl. Hrd. II. 167., Kram. Slov. 9. — A., holosericum, das Sammethaar. Sl. les. Aksamítnatý, sammethaarig. Sl. les., Čl. Kv. XVIII. A. chloupky. Kk. Br. 22. Aksamítnice, e, f., die Sammetblume. L., Šm. Vz Aksamítník. Aksamítník, a, m., der Sammetmacher. L, Šm. — A., chlaenius, der Sammetläufer, brouk. A. přioděný, vestitus, Schrankův, ch. Schrankii, černorohý, ch. nigricornis. Kk. Br. 32., 33. — A., u, m., tagates erecta, die Sammetblume, Studentennelke. Mllr. 103., Rstp. 888., Kk. 161., 166. Aksamitově černý, sammetartig schwarz. Stn. I. 16. Akštejn, u, m., vz Agštejn. Byl. 15. stol. Akštejnový olej, oleum succini, das Bern- steinöl. Mllr. 73. Akta veřejná atd. Vz Sbn. 589., 648., 875., 888., Enc. paed. I. 167., S. N. Aktinism-us, u, m., z řec. = chemická působnosť paprsků světelných. ZČ. III. 23. Aktinolith, u, m., kámen paprskový, řec. Vz Bř. N. 174., S. N. Aktinolithová břidlice, der Aktinolith- schiefer. Krč. G. 230. Aktinometr, u, m. = paprskoměr, der Strahlenmesser, Aktinometr. Šp., ZČ. III. 23., S. N. Aktivita, y, f., z lat. = právo a povin- nosť zastávati některý úřad a užívati za to práv s tímto úřadem spojených. Vz Enc. paed. I. 168.—169. Aktivní. Přidej: A jistina, jmění, Us., Pdl., tlak, Pek. 173., stav jmění (aktiva), Šp, dluhy (které jsou jiní kupci dlužni; passivní, které je kupec sám dlužen). Kh. Aktivní služba úředníkův. Vz Enc. paed. I. 168. Aktualní, aktuell. A. vědění. Hlv. 41. A. energie. ZČ. I. 6., 254., II. 81., S. N. Akumetr, u, m. = sluchoměr. S. N. Akupressura, y, f., lat. = zastavení kr- vácení tepny tlakem jehly. Vz Slov. zdrav. I. 3. Akupunktura, y, f., lat. = bodnutí jehly do některé části těla. Vz Slov. zdrav. I. 3. Akustický, akustisch. A. místnosť, síň, sál, temperatura, Mj., skvrny, maculae acu- sticae, Osv. I. 227., klam. Kos. Ol. I. 282. Akustika. Přidej: A. = nauka o zvuku. Die Wissenschaft von den Gesetzen des Schalles und Gehöres, die Akustik. Vz KP. II. 274., Enc. paed. I. 169.—179., S. N. Akutní. Přidej: prudký. Vz S. N. Akvamarin, odrůda beryllu. Osv. I. 668. Vz Br. N. 187., KP. III. 190., Schd. I. 303. Akvarium, vz Aquarium a přidej: Vz Enc. paed. I. 179.—185. Akvatinta, y, f. = rytí na způsob tušo- vání, Malerei in Tuschmanier. Vz KP. I. 385. Akvavit, u, m. = nápoj, das Lebens- wasser, abgezogener Branntwein. Osv. Akvirent, a, m. = vyzískatel, množitel, der Erwerbende, Vermehrende. Kh.