896

Akvírovati = získati, zjednati, erwerben,
aquiriren; kupecky. Kh.

Akvit, u, m. = potvrzení přijaté věci,
die Empfangsbescheinigung; kupecky. Kh.

Akvitovati = listem potvrditi, beschei-
nigen; kupecky. Kh.

Aký = jaký. Slov. Ssk.

Akýsi =jakýsi. Slov. Ale tam čert podhodil
akúsi starú babu. Dbš. Sl. pov. I. 412.

-ał tvoří na Mor. obyč. převzdívky: fňu-
kal, trčal. Vz Brt. D. 141.

-ál (m.: -áč, -atý). Přidej: hlavál, hubál,
okál, zubál, ňuhňál, chromál, všivál. Na
Zlínsku. Brt. D. 141.

-ala tvoří na Moravě obyč. převzdívky:
brňala, bunčala, círala, mazala, ožrala. Vz
Brt. D. 141.

Alabandin, u, m. = sirník manganatý,
nerost. Vz S. N. V. 88., Šfk. Poč. 333., Bř.
N. 229.

Alabastr. Přidej: Vz KP. III. 25., 199.,
IV. 380., S. N., Kram. Slov. 9., Schd. II.
36., I. 333., Bř. N. 137., Šfk. 188., Šf. Poč.
257.

Alabastřec, sterce, alabastrovec, vce,
m. = paúběl, der Alabastrit. Šm., Rk.

Alabastrovec, vz Alabastřec.

Alalie, e, f., řec. = nemožnosť vyslovo-
vati článkované zvuky. Vz Slov. zdrav. I.10.

Alanin, u, m., v lučbě. Šfk. 662., Šfk.
Poč. 484.

Alant, u, m. = oman.

Alantový kořen (omankový), die Alant-
wurzel. Sl. les. Vz Slov. zdrav. I. 10.

Alapatryta, y, f., jídlo, zastr. Jir.

Alaš, e, m., druh slivovice. Us.

Alaun. Přidej: z něm. Vz Šfk. 297.

Alaunovatý, bohatý na alaun, oprav,
bohatý na kamenec.

Alba, — 3. = přítok Divoké Orlice. Krč.

Albanie, vz S. N.

Albatros, a, m., pták brodivý. A. obrov-
ský, diomedea exulans. Vz Frč. 345.

Alběnice, ves. Tk. V. 198.

Albeř, e, f., něm. Albern, ves u Nové
Bystřice. Sdl. IV. 157.

Albera, y, m., os. jm. Arch. I. 183., Pal.
Rdh. I. 117.

Albeřice, dle Budějovice, Albersdorf, ve
Slezsku. Tk. III. 118.

Alberov, a, m. Sdl. Hrad. IV. 203.

Albert, a, m. A. Ed., Dr. a prof. ve
Vídni, nar. v Žamberce ²⁰/1 1841. Vz Tf.
H. 1. 3. vyd. 196. — A. Mik. z Kaménka
f 1617. Vz Jg. H. 1. 577., Jir. Ruk. I. 7.,
Šb. H. 1. 227., Enc. paed. I. 186.

Albertana, spis z 15. stol. Vz Jir. Ruk.
I. 8.

Albertotypie, e, f. = Husníkův obraz
Albertem zdokonalený. Vz KP. IV. 540.

Albík, a, m., os. jm. Tk. II. 531., III.
407., IV. 721., V. 234., S. N., Sbn. 292.,
327., 444., 663.

Albin, u, m., nerost. Bř. N. 145.

Albinism-us, u, m., lat. = bělenka, ne-
barvivosť duhovky, čímž oko dostává barvu
růžovou a jest světloplaché. Vz Slov. zdrav.
I. 10.

Albion, a, m. = Anglicko. 1465. Vz S. N.

Albit, u, m. = živec, nerost. Vz Bř. N.
180., Schd. II. 44., KP. III. 9., S. N.

Albo = anebo.. Slez. Na Ostrav. Tč.

Albový, eine Farbe bei Geweben. Po-
stavy tři bílé a tři albové. 1557. A. sukno.
Gl. 1.

Albrechtice, dle Budějovice, Albrech-
titz, samota u Lomnice v Buděj.; samota
u Kutné Hory; vsi a) u Hodkovic, b) u Ho-
lice, c) u Vodňan, d) u Bystřice na Mor.
A., Albrechtschlag, ves u Prachatic. PL. —
Dal. Jir. 183. Cf. Blk. Kfsk. 1279., S. N.,
Sdl. Hrrd. I. 39., 61.—62., 83., II. 13.—15.,
34., 107., 109., 220. V Albrechticích u Tý-
niště vědí, jak se béře míra na dýnko štoudve.
Vz Sbtk. Kr. h. 5. — Tk. I. 87., III. 172.

Albrechtičky, dle Benátky, Olbersdorf,
v Příborsku na Mor.

Albrib, u, m., o orig. alkib, znamená
asi tolik co hlezenná kosť, astragalus. Sal.
237.

Alb-um. Přidej: A. na podobizny, na
fotografie, Photographienalbum. Nf. Vz Enc.
paed. I. 186., S. N. — A. = ženský stydký
úd. U Nepoměřic u N. Brodu. Rč.

Albumín, u, m. = bílkovina, das Albu-
min. Nz., Kram. Slov. 10., Šfk. Poč. 591.,
Schd. I. 410., Slov. zdrav. I. 11., S. N.

Albuminurie, e, f. = vyměšování moči,
která u větším množství bílkovinu obsahuje.
Vz Slov. zdrav. I. 11.

Albusta, y, m. = Augustin. U Domažlic.

Rgl.

Alcny. Přidej: náložky, hasky. Šp. Hk.
praví = podložky, jež dávají ševci pod nárt,
aby rozšířili prozutí, snad z něm. Hals.

Alčí roh. Vega I. 64.

Aldamáš, e, m. = dar, litkup, mzda, das
Geschenk, der Leihkauf, Lohn. Mor. Pane
náš, chystej nám aldamáš, chystej nám ho
z lásky, sbírali jsme klásky. Sš. P. 555.,
Vck., Brt. P. 38. Dělají aldamáš (litkup).
Šd. Cf. Odomáš. — A. = obžinky, dožatá,
das Erntefest. Na mor. Val. Vck.

Aldehyd, u, m., v lučbě, kapalina z uhlíku,
vodíku a kyslíku: C₄H₄O₂, der Aldehyd.
Šfk. 432., 424., Nz., Šfk. Poč. 414., Schd.
I. 389., 392., S. N. A. ammonatý, Aldehyd-
ammoaiak. Nz. A. akrylový, allylový, aní-
sový, benzoový, octový, protokatechový.
Vz Šfk. Poč. 402., 553., 540., 442., 544.

Aldehydammon, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 443.

Aldemburk, a, m. Hrabě z A-ka. Dal.
Jir. 66.

Ale. Str. 21. a. ř. zd. 13. Přidej: Ale
toho i jeden nevidieše; Ale když uzří, že ..;
Ale mrzí mne i mluviti. Dal. Jir. 59., 75.,
167. Jir. praví, že v BO. ale vždy na za-
čátku věty se klade. Gb. praví ve vydání
Ž. wit. (str. 213.): Ale bývá ve své větě
vždy na místě prvém (2. 6., 1. 2. a j.); od-
chylkou: pravý ale co učinil. 10. 4. Ve
svém Bruse (str. 262.—263.) doporučuje Ht.
klásti ale na první místo. — Ib. ř. zd. 12.
Přidej: Ale se někdy rozděluje. A toho le
nevíš, jež jsi hubený. Bibl. — Str. 21. b.
ř. sh. 3. Přidej za Br.: Buoh muoj přiká-
zal vše prodadúc chudým dáti ale ne bo-
hatým. Pass. 14. stol. (Mus. 1883. 111.). —

■■ »