897

Ib. ŕ. zh. 9. Za Br.: Zlé pivo varíš, ale ho
vypiješ. Mt. S. I. 102. Říše veliká, ale cář
daleký (daleko ku spravedlnosti; také mnoho
se slibuje, ale málo plní). Dbv. — Ib. ř. sh.
81. za Ctib.: Nic jí nezbylo, nic, ale pra-
nic. Sá. v Osv. I. 180. Hde pak be se ne-
dilo, ale nedilo! V Bohuslavsku Na Mor.
Neor. — Ib. ř. zd. 35. za a kdy: Nemáš-li
krunšpátu, ale vezmi střídu z režného chleba;
Pakli mu (koni) to nepomůže, ale pusť krev
ze všech noh. Db. Treba jsu já chudobného
rodu, ale mne maměnka nedá ledakému.
Sš. P. 315. A který se tak neproklal, ale
každého ihned dobili. Let. 25. Ač já tomu
nerozumiem, ale kostel rozumie. Št. Kn. š.
13. — Ib. ř. zd. 30. za Kom.: Nemáte-li
červený (vejce), dejte ale bílý. Sbtk., Ne-
mohl-li dáti ale korec ovsa. Dal. 171. Ó mój
milý synu! Ozři sě ale jedinú. Kat. 755.
Dadieť mu dosti zvěřiny, pakli nenie, ale
kaše. Žk. 155. Nemohú-li jináč, ale kožich
na ruby obrátíce chodí. BN. Milá chudobo,
nenajíš-li se, ale se vyspíš. Č. — Poznam.
Zk. v. Skl. 549.—550. učí, že má zde ale
význam: aspoň, alespoň. Ht. v Brs. 264. tomu
odporuje. Vz tam více. — Ib. ř. zd. 28. za
Brt.: Stojí to ale dva krejcary. U Polné.
Brnt. Mám ale půl třetí kopy žita. Na
Zlínsku. Brt. Nejspíše jich tam bylo ale
pět. U Rychmb. Dšk. Dal mu ale 5 krej-
carů; Bude ale 6 hodin. U Třebíče. Gn.
Vz Brt. S. 3. vyd. 186. — Ib. ř. zd. 27 m.
,brž' dej: ,brž' a ,že'. Nekradni mě, šuhaj,
sám, ale že priď s ludmi k nám. Sl. ps. Šf.
I. 45. Potom sě jest viec nenavrátil Jero-
boam s své cesty, ale brž opak učinil. Bj.
Šlechtici jeho nebudú tu, ale krále brž vzý-
vati budú (potius). BO. Ty tři cěsty znáti
pilno, ale že ovšem úsilno. Alx. (Jir. Anth.
I. 3. vyd. 33.). Nenie chvála, ale brž po-
haněnie; Nemá ho pro požitek tělestný mi-
lovati, ale brž v nenávisti mieti. Hus II.
122., I. 156. Vz Jir. Nkr. 88. — Ib. ř. zd.
21. za Zk.; Bratří netoliko sebe chválí, ale
také jiné potupují. Štr. — Ale co by = ne.
Na Slovácku. Tys mi to maso snědl? Ale
co by! Brt. — Ale šak ba = ano. Mor. Brt.
D. 170.

Alebo = anebo. Mor. a Slov. Škd.

Alebrž. Přidej : a. 10.

Alec' = ale ci (ti). Slov. Už máš mnoho
na rováši; alec' to kedysi šecko naraz vy-
placím (hrozba)! Kr. Sb.

Ale kaj = ale kde. Na každou otázku,
k níž se záporně odpovídá, říká se: Ale
kaj. Je ti zima? Ale kaj. U Opavy. Pk.

Aleluja, vz Alleluja (i v dodatcích).

Alembik. Dodej: Vz S. N.

Alena, y, f., os. jm. = Helena. Gl. 2.,
Mus. 1880. 445., Pal. Rdh. I. 117.

Aleňák, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

Alençonský. A-ské krajky jsou králov-
nami krajek. J. Děděček.

Alenkov, a, m., Allingau, ves u Hroto-
vic na Mor.

Alenkovice, dle Budějovice, Allenkowitz,
ves u Napajedel. Tam vyslovují r m. ř, proto
na ně složili říkadlo: Príďte k nám, kmo-
tríčku! Šak k nám trefíte: je pred naším
orech chrapák a strešňa krupaňa, tri schodky

ke dverom a nade dverama vyrezávaná kre-
pelka. Sbtk. Krat. h. 143.

Alespoň. Přidej: Vz Mkl. S. 111.

Aleš. Přidej: A. Pavel. Blk. Kfsk. 1256.
A. z Ryzmburka. Žžk. 7., Tk. IV. 241., V.
234.

Aletin-us, a, m. A. Adam a Mikul. 1570.
Vz Jg. H. 1. 529., Jir. Ruk. I. 9.

Aleuronova zrna. Vz Rosc. 24.

Ale však to věda znej. Bart. 235. 12.,
353. 29.

Alexandr, a, m. = Alexander. — A.,
křestní jm,. A. šel na vandr, koupil si tam
cukrkandr. Us. Kšť. — A. = papoušek, pa-
laeornis. A. malý či papoušek obojkový,
p. torquatus, a. vousatý, p. Luciani, holubo-
barvý, p. columboides, veliký, p. eupatrius,
modrohlavý, cyanocephalus. Brm. Živ. zv.
II. 139., 144.

Alexandrei-s, dy, f., báseň o Alexandrovi
z 13. věku. Vz Jir. Ruk. I. 12., Listy filol.
IX. 104.-117., X. 69.-84., 275.-301., 398.-406.,
S. N.

Alexandrijský. A. bibliotheka, škola,
válka, nářečí, kodex, sedmihvězdí, patriar-
chat, překlad, věk. Vz S. N.

Alexej, e, m. Na sv. Alexeje s hor se
voda leje. Č.

Alexia, e, f., alexia, brouk. A. kulovitá,
a. globosa. Kk. Br. 415.

Alfabetický, alphabetisch.

Algebra. Přidej: Vz Stč. Alg. 108., 109.,
85., Enc. paed. I. 192.—200., S. N.

Algebraický. Přidej: A. funkce, rov-
nice, křivka, S. N., čísla, Čes. math. X.
281., čáry, Vnč. 2., měřictví, řeč, Šim. 41.,
103., tvarosloví. Stč.

Algebraista, y, m.= kdo algebrou se
zabývá, der Algebraist. Šim. 13., 39.

Algy = řasy (rostl.).

Alhambra, y, f. = (červený dům), krá-
lovský hrad Maurů v Granadě, pro krásu
saracenské své stavby na slovo vzatý, strmí
na skále skryté lesem morušovým a činí
s 30 věžemi, paláci, dvory a hradbami svými
téměř malé město, jež sotva za ³/4 hodiny
obejíti lze. Jest obehnána hradbami a zděmi
5 m. silnými. KB. 315. Vz KP. I. 144., S. N.

Alhidada, y, m. = rameno, na němž no-
nius přidělán jest. ZČ. I. 20., 42. Vz Mj. 7.,
KP. II. 132.

Alchemie, e, f. = umění tajemné pro-
měňovati kovy neušlechtilé v zlato. Vz
KP. IV. 8., Sbn. 322., 801., 942., Enc. paed. I.
201.—204., S. N., Sdl. Hrd. III. 41.—42.

Alchymie, vz Alchemie.

Alchymista, y, f., kdo se alchymií za-
bývá.

Ali (baša), tur., dle Sudí.

Alignement (alinjeman), u, m. = smy-
šlená přímka od hvězdy k hvězdě vedená,
die Schnurrichtung. Stč. Zem. 26. Vz S. N.

Alija, e, f. = aleje. U Místka. Škd.

Alikant, u, m.., víno, der Alikante. Ali-
kantské víno. Šp.

Alikantka, y, f., alikantská hrozínka,
die Alikantenrosine. Šp.

Alina, y, f., jm. myslivecké feny. Škd

Alizarin, u, m. = červené barvivo, vy-
skytující se v mořeně, Alizarin. S. N., Šfk.

346