903

Amosenec, nce, amosit, a, pl. -té, m.=
přívrženec sekty Amosovy (z r. 1490.) v Če-
chách. Vz více v Gl. 2.

Amosit, vz Amosenec.

Ampák, u, m., evodia, die Evodie, rostl.
A. šírolistý, e. latifolia, protizimničný, e.
febrifuga, úzkolistý, e. triphylla. Vz Rstp.
275.

Ampelit, u, m. = břidlice kamenečná, der
Alaunschiefer. Vz S. N.

Amplifikace. Přidej: A., exaggerace =
hromadění slov souznačných. Slíbil jim svou
víru i česť. Let. 44. Jiné naděje a důvěr-
nosti nejsem. Žer. Města pražská měla hořkosť
a kyselosť mezi sebou. Let. 76. Týž artikul
v sobě obsahuje a zavírá. Žer. (KB. 240.).
Vz S. N., Jg. Slnosť. 55., 164.

Amplituda, y, f. A. n. rozběh teploty
denní; a. či odchylka roční. Stč. Žem. 518,,
522. A. = dvojnásobný úhel elongační. ZČ.
I. 130. Cf. Mj. 157.

Ampule, e, f. = lampa, kahan, die Ampel
(bei der Gasbeleuchtung).

Ampulka, y, f., das Messkännlein. Rk.

Ampulla, y, f., lat., jistý prostor v uchu
vnitřním. Vz Slov. zdrav. I. 12.

Amputace. Přidej: Vz Slov. zdrav. I.
12., S. N.

Amputační, Amputations-. A. nůž. Us.

Amrhele. Přidej: Vz Rstp. 479.

Amrta, y, f. = živá voda. Vz Sbtk. Rostl.
78., 79.

Amulet. Přidej: Amuletka, amulet, arab.
hamalet = závěsek t. j. věc, kterou dle
zvyku pradávného lidé pověrčiví pro od-
vrácení nehod a pro pomoc v různých pří-
hodách při sobě nosí. KB. 315. Biřměnka,
svatoska, škapulíř, amuletka, madonka, der
Ostergroschen = mince s obrazem svatého
a propovědí jakožto upomínka na křesť,
biřmování atd. Us. Talisman = plodina pří-
rodní i výrobek umělecký propůjčující tomu,
kdo ji má, moci nadpřirozené; amulet toliko
od zlého zachraňuje. Brt. A. římské a řecké,
vz Vlšk. 187., 227., 242. A-ty čukočské,
eskymácké. Vega II. 26., 122., 195.

Amulety, amuletky, moučné jídlo. Vz
Omelette.

Amumky, pl., f., amomum cardamomum,
rostl. Bern.

Amur, a, m., největší řeka vých. Sibiři.
Vz S. N.

Amursko, a, n. = krajina vých. Sibiři.
Vz S. N.

Amusement (amysman), u, m., fr. = zá-
bava, die Unterhaltung, Belustigung. Ve
vojenství = škádlení, zaneprazdňování. S. N.

Amydlia, e, f. Čs. lk. X. 307., 315., 324.,
331., 338.

Amygdalin, u, m., v lučbě = hořce chut-
nající látka obsazená hl. v hořkých mandlích,
der Amygdalin. Nz. Vz Šfk. 568., Šfk. Poč.
586., KP. IV. 680., Slov. zdrav. I. 12., S. N.

Amyl, u, m., v lučbě, der Amyl. Nz.

Amylamin, u, m., čpavá a žíravá tekutina,
der Amylamin. Vz Šfk. 616.
Amylen, u, m., v lučbě, der Amylen.
Čs. lk. II. 46. Vz Šfk. 508.

Amylnatosírkový. A. kyselina. Amyl-
oxydschwefelsäure. Nz.

Amylnatý, Amyl-. A. kysličník, das
Amyloxyd. Nz. A. vodíkosirník. Nz.

Amylnitrit, u, m., lék. Vz Slov. zdrav.
I. 12.

Amylodithioničný. A. kyselina, die Amyl-
dithionsäure. Nz.

Amyloid, u, m., das Amyloid, v lučbě.
Vz Šfk. 557.

Amyloidní tělisko. Čs. lk. II. 47. A. játra,
die Speckleber, ledvina, die Speckniere. Nz.
lk., Čs. lk. VII. 230.

Amylon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
515., Schd. I. 397.

Amylovodík, u, m., nejlehčí ze všech
známých tekutin, zápachu příjemného, oma-
mujícího. Vz Šfk. 509.

Amylový alkohol, der Amylalkohol. Nz.
A. merkaptan, Amylmercaptan. Nz.

-an, -an. Ve 4. ř. po 125. přidej. Hlucháň
(převzdívka), slepáň, peršáň, ryzáň, čeláň,
sopláň, šurpáň, šoráň. Na Zlínsku. Brt. D.
143. Sršán, bečán, burián, chřtán atd. Vz
Prk. Přisp. 26. Tam vz také o -an a cf.
-ák. — V 8. ř. po Pražan přidej: St mění
se v šť: město — měšťan. Vz -janín. —
V ř. 21. oprav čan v: -čan. — Jména v -an
mají v nom. pl. místy na Mor. -aně: Pase-
čaně, Rožnov'ane. Brt. D. — an a án mění
se místy na Mor. v un: vruna, žbun — žbuna,
barun, bocun, škobrunek (skřivánek), mary-
junek, kasunka, Junovice. Vyňata jest ad-
jektivní přípona: jany: trňany, skuřany
(kožený), měďany. O sobě: na zuď (zad) =
na zpátek. Brt. D. 112., 102.

An, ana, ano. Str. 20. a. ř. zd. 14. Přidej :
Kdyby kto nevěřil ničemu, an by se ne-
mohl i mluviti naučiti. Št. Vrátil se k němu
holub, an vztáh ruku svú popadl jej. BO. —
Ib ř. zd. 12. Přidej: Kněžiata volati budú,
ano všecko vojsko slyší; Volala jsem, an
mi neotpověděl; Otroka mého volal jsem,
an mi nic neotpověděl. BO. — Ib. ř. zd. 3.
Přidej: Viděl jsem, ano (an) skopec stáše
před jezerem; Viděl jsem, ano diera ve
stěně; Vida jednoho, an chud, dal jemu
střiebro. BO. Viděl jsem, ano jedna hvězda
s nebe spadla. ZN. Uzřel děvečku, ana
u studnice šaty peře. V. Nalezla, ano dietě
umřelo. Bj. Uzřel ji, ana podlé něho stojí.
GR. Kniha má dva obrazy vytisknuty, jeden,
an bratr nemocen na loži leží, druhý, au
již na marách mrtvý leží. Štr. Viem, ež
vieš hyn Katerinu, ana v kraji smutná chodí.
Kat. 757. Cf. Gb. Uv. 22. — Str. 25. b. ř.
sh. 14. Přidej: I dala jemu píti; an sě napiv
i vece jej. BO. Ráno vstali, ano slunce vzešlo;
Nalezl jeho, an na vrchu hory sedí. Bj. To
sukno vzebrali jsú kupcóm, ani jedú z jar-
marku. Pč. 17. Vyli na hlavu jeho, an se-
dieše. ZN. Potkal se s nimi, ani již z hory
vyjížděli. Bart. Nějací lotříkové napadli ho
u jezera, an napájí koně. V. — Ib. ř. sh.
18. po 1569.: Běží, ano jeho ižádný nehoní.
BO. — Ib. ř. sh. 21. Přidej: Mě pohonila
k duchovnímu právu pro sirotky, ani ještě
let nemají. Půh. I. 165. Ano ji bolí, volá.
BO. Když David hudl před Saulem, ano
jeho trápí zlý duch, inhed mu jest odlehčil
tehdy. Št.