904

-ana, přípona subst. fem.: smetana. Mkl.
B. 125. Strojana, Křížana, Bujana, Chovana.
Kld. I. 16.-17.

-aňa (-anja), příp. subst. fem.: kabaňa,

chrobaňa, kubaňa. Na Zlinsku. Brt.— -aňa

tvoří přezdívky a) mužské = áň (-oň, -oš):
hatłaňa, šmatłaňa, špihłaňa, švidraňa, žebraňa
(nezbedný žebrák), b) ženské = ěna: drdłaňa,
drchłaňa (s rozdrchanými vlasy), frflaňa
(reptavá), gajdaňa (rozgajdaná, rozkasaná),
krkaňa (val. hloupá ženská), pantaňa a) leda
švadlena b) osoba, která pořád pance, se
mýlí, šantaňa (ženská n. kráva šantavé, klá-
tivé chůze), c) věcné: chrobaňa n. škrobaňa,
kabaňa (škaredý kabát), krbaňa (střep), kvo-
kaňa (slepice krákorající), łebaňa (veliká
hlava). Brt. D. 143. Šmuraňa (kráva se
šmoury sivými). Kld. I. 16.

Anaemie, e, f., z řec. = chudokrevnosť,
blednička. Čs. lk. I. 122., III. 388., 255.,
317., 318., Slov. zdrav. I. 13.

Anaesthesie, e, f., z řec. = nečitelnosť,
die Unfühlbarkeit. Vz Čs. lk. I. 177., II.
287., III. 184., V. 289., VI. 370., VII 9.,
18., 139., Slov. zdrav.. I. 12.-13., S. N. I. 213.

Anafora. Přidej: Dlúho vlasti naše v míře
biechu, dlúho obih mezi liudem ktvieše. Rkk.
Vz příklady také v Bdi. Obr. 36., S. N.

Anafrodisie, e, f., řec. = nedostatek pudu
dohlavního. Vz N. N.

Anagnosté. Přidej: Vz Vlšk. 262.

Anagram, u, m. (anagramm-a, ata, n.),
z řec. = nápis n. básnička s přestavením
liter. Nz. A. = přestavení liter slova něja-
kého jiný smysl vyvodící: dobrota — bo-
drota, lež — žel. S. N. A. = odrůda hádanky,
ve které syllaby přemítají: činitel — ničitel.
Šatem Vesny jsem, kdy ze sna procítá, mnou
se zdobí lučiny a hory; naděje mou barvou
zakvitá a mnou živí nesčetné se tvory. Doba
žití však mi dána krátká a má sláva jak ta
tvoje vrátká. Kdo však slabiky mé zamění,
tomu ze mne jasná záře plane na vysokých
Tater temeni. Kdy noc temná nad krajinou
stane, na salaši bača se družinou u mne
rádi sobě odpočinou. (Tráva — vatra). Vl.
Šťastný. Vz Enc. paed. I. 263., S. N., Jg.
Slnosť. 78., 156., 158.

Anachronismus. Přidej: Vz Enc. paed.
I. 264., S. N.

Anakahuitový. A. dřevo. Čs. lk. I. 23.,
III. 61.

Anaklisa, y, f. (ávátthoic, přelomení),
když slovo opětované opačný smysl má.
Když Proculejus do syna si stěžoval, že na
smrť jeho čeká, on pak řekl, žeť na ni ne-
čeká, bodejž bys věru, vece, čekal (Cicero).
Quis negat Aeneae magna de stirpe Neronem ?
Sustulit hic matrem, sustulit ille patrem. KB.
239.

Anakoluth. Příklad vz v KB. 238.

Anakonda, y, f., boa aquatica, největší
had, 9 m. dlouhý, v již. Americe. Vz Frč.
329., Brna. Živ. zv. III. 324., S. N.

Analcim, u, m., nerost. Vz Bř. N. 144.,
S. N.

Analekta, pl., n., řec. = sbírka článků
z rozličných děl.

Analeptica = léky dráždící.

Anallagmatický. A. čáry. Vnč. 45.

Anallagmatika, y, f. A. sferická Vnč.
97.

Analogický, obdobný, analogisch.

Analogie. Přidej: A. znamená vniternou
podobnosť nějakého předmětu ke druhému.
Km. Vz Podobí. A. jest vedlé hláskových
zrněn nejmocnějším činitelem ve vývoji ja-
zyka. Koř. 30. a násl. A-ií rozumí se nejistý
ale pravdě podobný úsudek, jímžto přiklá-
dáme předmětu m vlastnosť nějakou x proto,
že táž vlastnosť shledává se pří předmětech
jiných, které jsou s m stejného druhu. Na
př. neobvyklý v češtině nové infinitiv léci
(od slovesa lehu m. lehnu) pokládám za
správný podlé obdobných infinitivů moci,
dosíci a p. Někdy však vidíme podobu tam,
kde jí není a tu soudíme dle obdoby chybné,
na př. když myslíme, že sudí jest jméno
téhož druhu jako boží a skloňujeme dle
toho gt. sudího, dat. sudímu atd. m.: sudí,
gt. sudí, dat. sudí atd. podlé Paní. Vz více
v Gb. Úv. 33. a 34., Listech filolog. I. 47.
Jg. Slnosť. 42.

Analog-on, a, n. = obdoba. Vz Analogie.

Analysa, y, f. Přidej: A. spektralní, die
Spektralanalyse, Mj. 274., mathematická jest
oddíl chemie zanášející se rozkládáním hmot
v jejich součásti. Km., Stč. Zem. 10., alge-
braická. Stč. Alg. 67. A. chemická. Vz Šfk.
Poč. 2. A. v lučbě organická, kvantitativná.
Vz Šfk. Poč. 381., 7., Schd. I. 261., 367.,
S. N.

Analysator, u, m., polarisační přístroj.
Vz Bř. N. 68.

Analysta, y, f. = kdo činí analysy, der
Analysator. Sté. Zem. 353. Vz Analytik.

Analytický = rozborný, analytisch. A.
mechanika, Stč. Zem. 95., rovnice. Šim. 32.
Vz S. N.

Analytik, a, m. = kdo analysuje, der
Analytiker. S. N. Vz Analysta.

Analytika, y, f. = rozbor těles etc.
v částky. — A., čásť filosofie. Vz S. N.

Anam, a, m., říše ve vých. Asii. S. N.

Anamesit, u, m., hornina jemnozrná asi
u prostřed mezi čedičem a doleritem. Vz
S. N., Schd. II. 72., Krč. G. 150., 968.

Anamnesa, y, f., řec. = udání, které ne-
mocný lékaři o své nemoci učiní. Vz Slov.
zdrav. 1. 13.

Anamorfosa, y, f., die Umbildung, Ge-
staltumwandlung, Anamorphose. A. katop-
trická. ZČ. III. 77.

Anamorfosický obraz. ZČ. III. 77. Vz
Anamorfosa.

Anan (= hlehle)! Sich, da ist's. Slov.
Gemer. Kr. Sb.

Ananas, u, m. (bromelia), ananassa, der
Ananas. A. pravý, a. sativa. Vz Rstp. 1522.,
01. 136., Kk. 59., 131., S. N., Kram. Slov.
14., Rosc. 112., Ves. IV. 244., Mllr. 26. A.,
jablko královské; A-sy zadělati, zavařiti,
zahustiti, do plechových krabiček zabed-
niti. Šp.

Ananaska, y, f., die Ananasbirn. Šp.

Ananasník, a, m., der Ananashändler. L.

Ananasovitý, ananasartig. A. rostliny,
bromeliaceae: ananas, karatas, agave, plu-
tovka, kykatka. Vz Rstp. 1521., Kk. 131.,
Schd. II. 271., Ves. IV. 246., Rosc. 112.