905

Ananasový, Ananas-. Přidej: A. pole,
šťáva, punčovina, červec, Ves. IV. 245.,
246., ból (Ananasbowl), chlebíček, -brödchen,
kardinal, -kardinal, kompot, -kompot, krem,
-crême, nákyp, auflauf, huspenina, -sulz,
syrup, -syrup, mražené, -eis, glasura, -glasur,
julep, -julep, drobenka, -kaltschale, likér,
-liqueur, punč, -punsch, renetka, -reinette,
rosolka, -rosoglio, omáčka, -sauce, marme-
lada, -marmelade, marcipán, -marzipan, pa-
stilky, pastillen, ježek či pudding, -pud-
ding, bavořina, -bavaroise, pěna (-krém),
-schaum, nápoj. Šp.

Anapaest, u, m. Vz S. N., Listy filolog.
III. 122 , kyklický. Ib. III. 131.

Anaplastika, y, i, z řec. = umění po-
rušené části těla (nos) z jiných částí téhož
těla utvořiti. Vz S. N.

Anarchický, gesetz-, herrscherlos, anar-
chisch, bez vlády.

Anarthrie, e, f. = porušení artikulace
v mluvení. Vz Slov. zdrav. I. 12., Kram.
Slov. 14.

Anasarka, y, f. = záložní vodnatosť
Čs. lk. Vz S. N.

Anastasie, e, f., jm. ženské. Pass. 14. stol.

Anasrasi-us, a, m. A. Jan. 1660. Vz
Jg. H. 1. 530. — A. Frant., 17. stol. Vz Jir.
Ruk. I. 15.

Anastatický. A. (vzkřišovací) tisk, nyní
lithotypografie, otiskovaní starých spisů
způsobem lithografickým. Vz KP. I. 401.

Anastrofa, y, f., řec. = kladení slova
za jiné mimo obyčejný pořádek. Vz S. N.

- ánať, přípona sloves intensivních: břin-
kať — břáňať, hulákať — huláňať, tárat sa-
taráňat sa (toulati se). Mor. Vz Brt. D. 158.

Anatherinový. A. voda. Vz Prm. III
č. 10.

Anatolie, e, f., čásť Malé Asie.

Anatom, a, m, der Zergliederer, Anatom.

Anatomicky, anatomisch. A. něco ro-
zebírati. Šml.

Anatomický, anatomisch. A. ústav.

Anatomie. Místo porovnávací polož:
srovnávací. Přidej: A. historická, S. N. XI.
336., rostlin. Čl. Vz Enc. paed. I. 266.—283.
A. rostlin, vz Rosc. 8., 18

Anatas, u, m., nerost. Vz Bř. N. 197.
Vz Šfk. Poč. 170.

Anauxit, u, m., zelenobílý nerost. Vz
Bř. N. 159.

Anbaláž, e, f. = obálka, obal, zahálka,
die Emballage. Sl. les.

Anciáš. Přidej: satan, rozpustilý kluk,
nezbeda. Cf. Antikrist.

Ancikrist, a, m. = Antikrist. Št. Kn. š.
16 — A. = nadávka dětem: nezdara, fagan,
der Taugenichts, Rotzbube. Na Mor. Vck.
Cf. Anciáš.

Ančák, a, m. Ančáci, převzdívka Záho-
řanům u Lipníka, poněvadž tam oblíbeno
jest jméno Anča. Brt. v Osv. 1884. 31.

Ančalák, u, m. = krátký šikmý hod
špačkem (dřevěným). U Něm. Brodu. Holk.

Ančár, u, m. = šťáva velmi jedovatá,
antiaris toxicaria, z níž Javané připravují
jed, kterým smrtící šípy napouštějí. Schd.
II. 276., Rstp. 1377., Odb. path. III. 727.,
Kk. 144.

Ančica, e, f. = Anča, Anna. Slov. Vy-
beriem si za žienku bystrú, švárnu Slo-
venku : vyberiem si Ančicu, čo vie variť
žinčicu. Sl. spv. II. 52.

Ančík, a, m., os. jm. Šd.

Ančura, y, f. = Anna. Slov. Bern.

Ančurka, y, f. = Ančička, Anna. Slov.
Bern.

Ančúš, e, f. = Anča, Anna. Slov. Ešte
brázdu nezorala, ej, mati na ňu zavolala:
Ančúš, Ančúš, poďže domu, ej, vydávam
ťa, neviem komu. Sl. spv. III. 94.

Ančúša, dle Káča = Ančúš. Jedna bola
Ančúša, druhá bola Marčuša. Sb. Sl. ps.
II. 1. 109.

-anda. Přidej: Kovanda, Klecanda, Mo-
lenda, Bž. 231., prachanda, pracharanda,
Mkl. B. 211., mouranda, galanda, chytanda,
mžikanda. Brt. D. 142.

Anda, y, f. = Andula, Anna. Prk.

Andalusec, sce, m., Andalusií, nerost.
A. hranolový, primatischer A. Nz. Vz An-
dalusií.

Andalusie, e, f. = jihozápadní krajina
Španělska. Vz S N.

Andalusijský, andalusisch.

Andalusit, u, m. = andalusec. Vz Bř.
N. 176., Šfk. 209., Schd. II. 42., S. N.

Andante, it. = zvolna, klidně, v hudbě.
Mlt., S. N.

Ande = a onde. Přidej : I vezře ten (ne-
mocný) na své tělo, ande jako sniežek bielo.
Hr. rk. 61. A když by večer, přidú s ním
všichni apostoli, ande již ustaveni stoli. Ib.
217. Tehdy Ježúš, ande mrka, venda v tu za-
hradu. Ib. 277. Nemóžeš se mnú na malý
čas bdieti a pro mě sě snu otjéti, ande
mne chtie židové jéti? Ib. 229. Vyšli jste
proti mně jako proti zlodějovi, ande sbožní
jmají ve mně vši naději. Ib. 233. A když
to Petr uslyše i vzvědě, ande kokot pěje
na hradě, vzpomanuv na Ježúšova slova
zbledě. Ib. 241. On sě činí Bohem a jsa
člověkem a chodě mezi námi, ande nám
jeho otec i mátě jsú dobře známi. Ib. 247.
V Kat. 722., 2559. dle Er. = jak, kterak,
což není docela správno. Strč. ande je =
a onde a teprv později sražené ande = jak,
kterak. Gb. Vz Listy filol. 1882. 298.

Anděl. Str. 26. b. ř. sh. 16. Přidej: An-
dělé boží. Št. Všichni angelé. Ž. wit. 96. 7.
Anděl světlosti. Štr. Andělíčky hrajou na
housličky, der Himmel ist voller Geigen.
l)ch. Sedláci nepřijdou hned po andělích.
Šml. Je andělíčkem, mezi andělíčky (o dí-
těti = umřelo). Tč. Anděl strážce při tom
stojí, kdo se Boha právě bojí. Sb. uč.
Anděl smrti se ho dotknul = umřel. Tkč.
Vždycky mně říkala má zlatá matička, že
má každý člověk svého andělíčka. Bž. exc.
Pověry o dobrých a zlých a-lích vz v Mus.
1854. 526. — Ib. ř. sh. 24. za Us.: Jestliže
tam (do vody) skočíš, budeš polykať an-
dělíčky (vodu). Us. Gth. — A. Andílek
z roští = nehezhé (v obličeji rozškrábané,
poďubané) děvče. Us. Kšť. — Ku konci
přidej: A. děsu. Nrd. Bld. 5. Vyhlíží jak
andílek, když z krbu vyletí (jako čert).
Ces. mor. ps. 210. — U Anděla tepoucího
v Praze, Tk. II. 191.; U Andělů tří. Tk.