Předchozí (904)  Strana:905  Další (906) |
|
|||
905
|
|||
|
|||
Ananasový, Ananas-. Přidej: A. pole,
šťáva, punčovina, červec, Ves. IV. 245., 246., ból (Ananasbowl), chlebíček, -brödchen, kardinal, -kardinal, kompot, -kompot, krem, -crême, nákyp, auflauf, huspenina, -sulz, syrup, -syrup, mražené, -eis, glasura, -glasur, julep, -julep, drobenka, -kaltschale, likér, -liqueur, punč, -punsch, renetka, -reinette, rosolka, -rosoglio, omáčka, -sauce, marme- lada, -marmelade, marcipán, -marzipan, pa- stilky, pastillen, ježek či pudding, -pud- ding, bavořina, -bavaroise, pěna (-krém), -schaum, nápoj. Šp. Anapaest, u, m. Vz S. N., Listy filolog.
III. 122 , kyklický. Ib. III. 131. Anaplastika, y, i, z řec. = umění po-
rušené části těla (nos) z jiných částí téhož těla utvořiti. Vz S. N. Anarchický, gesetz-, herrscherlos, anar-
chisch, bez vlády. Anarthrie, e, f. = porušení artikulace
v mluvení. Vz Slov. zdrav. I. 12., Kram. Slov. 14. Anasarka, y, f. = záložní vodnatosť
Čs. lk. Vz S. N. Anastasie, e, f., jm. ženské. Pass. 14. stol.
Anasrasi-us, a, m. A. Jan. 1660. Vz
Jg. H. 1. 530. — A. Frant., 17. stol. Vz Jir. Ruk. I. 15. Anastatický. A. (vzkřišovací) tisk, nyní
lithotypografie, otiskovaní starých spisů způsobem lithografickým. Vz KP. I. 401. Anastrofa, y, f., řec. = kladení slova
za jiné mimo obyčejný pořádek. Vz S. N. - ánať, přípona sloves intensivních: břin-
kať — břáňať, hulákať — huláňať, tárat sa- taráňat sa (toulati se). Mor. Vz Brt. D. 158. Anatherinový. A. voda. Vz Prm. III
č. 10. Anatolie, e, f., čásť Malé Asie.
Anatom, a, m, der Zergliederer, Anatom.
Anatomicky, anatomisch. A. něco ro-
zebírati. Šml. Anatomický, anatomisch. A. ústav.
Anatomie. Místo porovnávací polož:
srovnávací. Přidej: A. historická, S. N. XI. 336., rostlin. Čl. Vz Enc. paed. I. 266.—283. A. rostlin, vz Rosc. 8., 18 Anatas, u, m., nerost. Vz Bř. N. 197.
Vz Šfk. Poč. 170. Anauxit, u, m., zelenobílý nerost. Vz
Bř. N. 159. Anbaláž, e, f. = obálka, obal, zahálka,
die Emballage. Sl. les. Anciáš. Přidej: satan, rozpustilý kluk,
nezbeda. Cf. Antikrist. Ancikrist, a, m. = Antikrist. Št. Kn. š.
16 — A. = nadávka dětem: nezdara, fagan, der Taugenichts, Rotzbube. Na Mor. Vck. Cf. Anciáš. Ančák, a, m. Ančáci, převzdívka Záho-
řanům u Lipníka, poněvadž tam oblíbeno jest jméno Anča. Brt. v Osv. 1884. 31. Ančalák, u, m. = krátký šikmý hod
špačkem (dřevěným). U Něm. Brodu. Holk. Ančár, u, m. = šťáva velmi jedovatá,
antiaris toxicaria, z níž Javané připravují jed, kterým smrtící šípy napouštějí. Schd. II. 276., Rstp. 1377., Odb. path. III. 727., Kk. 144. |
Ančica, e, f. = Anča, Anna. Slov. Vy-
beriem si za žienku bystrú, švárnu Slo- venku : vyberiem si Ančicu, čo vie variť žinčicu. Sl. spv. II. 52. Ančík, a, m., os. jm. Šd.
Ančura, y, f. = Anna. Slov. Bern.
Ančurka, y, f. = Ančička, Anna. Slov.
Bern. Ančúš, e, f. = Anča, Anna. Slov. Ešte
brázdu nezorala, ej, mati na ňu zavolala: Ančúš, Ančúš, poďže domu, ej, vydávam ťa, neviem komu. Sl. spv. III. 94. Ančúša, dle Káča = Ančúš. Jedna bola
Ančúša, druhá bola Marčuša. Sb. Sl. ps. II. 1. 109. -anda. Přidej: Kovanda, Klecanda, Mo-
lenda, Bž. 231., prachanda, pracharanda, Mkl. B. 211., mouranda, galanda, chytanda, mžikanda. Brt. D. 142. Anda, y, f. = Andula, Anna. Prk.
Andalusec, sce, m., Andalusií, nerost.
A. hranolový, primatischer A. Nz. Vz An- dalusií. Andalusie, e, f. = jihozápadní krajina
Španělska. Vz S N. Andalusijský, andalusisch.
Andalusit, u, m. = andalusec. Vz Bř.
N. 176., Šfk. 209., Schd. II. 42., S. N. Andante, it. = zvolna, klidně, v hudbě.
Mlt., S. N. Ande = a onde. Přidej : I vezře ten (ne-
mocný) na své tělo, ande jako sniežek bielo. Hr. rk. 61. A když by večer, přidú s ním všichni apostoli, ande již ustaveni stoli. Ib. 217. Tehdy Ježúš, ande mrka, venda v tu za- hradu. Ib. 277. Nemóžeš se mnú na malý čas bdieti a pro mě sě snu otjéti, ande mne chtie židové jéti? Ib. 229. Vyšli jste proti mně jako proti zlodějovi, ande sbožní jmají ve mně vši naději. Ib. 233. A když to Petr uslyše i vzvědě, ande kokot pěje na hradě, vzpomanuv na Ježúšova slova zbledě. Ib. 241. On sě činí Bohem a jsa člověkem a chodě mezi námi, ande nám jeho otec i mátě jsú dobře známi. Ib. 247. V Kat. 722., 2559. dle Er. = jak, kterak, což není docela správno. Strč. ande je = a onde a teprv později sražené ande = jak, kterak. Gb. Vz Listy filol. 1882. 298. Anděl. Str. 26. b. ř. sh. 16. Přidej: An-
dělé boží. Št. Všichni angelé. Ž. wit. 96. 7. Anděl světlosti. Štr. Andělíčky hrajou na housličky, der Himmel ist voller Geigen. l)ch. Sedláci nepřijdou hned po andělích. Šml. Je andělíčkem, mezi andělíčky (o dí- těti = umřelo). Tč. Anděl strážce při tom stojí, kdo se Boha právě bojí. Sb. uč. Anděl smrti se ho dotknul = umřel. Tkč. Vždycky mně říkala má zlatá matička, že má každý člověk svého andělíčka. Bž. exc. Pověry o dobrých a zlých a-lích vz v Mus. 1854. 526. — Ib. ř. sh. 24. za Us.: Jestliže tam (do vody) skočíš, budeš polykať an- dělíčky (vodu). Us. Gth. — A. Andílek z roští = nehezhé (v obličeji rozškrábané, poďubané) děvče. Us. Kšť. — Ku konci přidej: A. děsu. Nrd. Bld. 5. Vyhlíží jak andílek, když z krbu vyletí (jako čert). Ces. mor. ps. 210. — U Anděla tepoucího v Praze, Tk. II. 191.; U Andělů tří. Tk. |
||
|
|||
Předchozí (904)  Strana:905  Další (906) |