Předchozí (905)  Strana:906  Další (907)
906
II. 203., 464. — A., os. jm. Tk., Tf. Odp.
280., 299. A. Jiř. 1542. Vz Jg. H. 1. 530,
Jir. Ruk. I. 15. A. z Ronovce. Blk. Kfsk.
2., Sdl. Hrad. I. 58., 106., 145., 146., 148.,
167., 179., 180.. 186.-189., 197., 201., 207.,
218., II. 64.—65., 129., 176., 239., 270.
Anděla, y, f., jm. ženské.
Andělák, a, m., os. jm.
Andělče, ete, n. = andělíček. A., acan-
thus, die Bärentatze, rostl. Šm.
Andělec, lce, m. = anděl mořský, squa-
lus squatina, der Meerengel. Šm.
Andělek, lka, m., vz Anděl.
Andělíček, čka, m., vz Anděl.
Andělíčka, y, f., vz Andělika.
Andělík, a, m., vz Anděl.
Andělika, angelika. Lat. angelica. Při-
dej : Kořínek andělíčky chrání prý od hlav-
ničky, má-li jej kdo, navštěvuje nemocné,
pod jazykem ; a. silvestris, heracleum sphon-
dilium, die Brustwurz. Mus. Vz o ní: Sbtk.
Kosti. 321., Kk. 198., FB. 93., Schd. II.
304., Č. Kv. 344., Kram. Slov. 14., Slb.
578., 590., 580., Rstp. 735., 736., Nz. lk.
Andělikovitý. A. rostliny, angeliceae:
olešník, děhel, andělika. Vz Rstp. 701., 734.
Andělikový, vz Anjelikový.
Anděliše, pl. = bačkory, pletené papuše,
v nichžto se chodí po andělsku t.j. tichoučko,
jako duch. Na Mor. u Bzence. Šd.
Andělka, y, f., dvůr u Tejnek u Prahy.
A. Regina. Vz Blk. Kfsk. 1164.
Andělohorský. A. droba. Krč. G. 488.
Anděloslužba, y. f., der Engeldienst.
Sš. II. 215.
Andělouka, y, f., die Angelologie. Sš.
II. 199.
Andělová Markéta. Vz Blk. Kfsk 1028.
Andělověda, y, f.= andělouka. Šm.
Andělový, Engel . A. vůz, der Engel-
leichenwagen (v Praze). Us.
Andělský. Za V. v 3. řádce přidej: Devět
koróv a-ských. Št. Kn. š. 2. Vidí devět
kůrů andělských (staví se na kramflíky, je
pyšný). U Rychn. Msk. — Za Pk. přidej:
A. dobrota, trpělivosť, duše, Us. Pdl., úsměv.
Čch. Bs. 95. A. sňatek. Výb. II., tvář. Pass.
14. stol. Andělská slova, ďábelské pazoury.
Exc. — A. nemoc = anglická. Us. Němc. —
A. spřežení = kůň s kravou. Us. Pdl. —
Na konec: A-ský trank, arnica montana,
die Christwurzel, Blutblume, Mönchwurzel,
Engelblume atd., česky také: prhonina, kam-
zíkový kořen, závratový kořen, konilék. Vz
Mllr. 17. A. kořen, sv. ducha kořen, ange-
lica sativa, die Angelikwurzel, Luftwurzel,
Engelwurzel atd. Vz Mllr. 13., Slov. zdrav.
I.   13. — A. Hora, Engelhaus, mě. u Kar-
lových Var. Tk. IV. 721., S. N. — A. Hory,
Engelsberg, mě. ve Slez. PL.
Andělství, n., das Engelthum, die Engel-
würde. Šm.
Andělstvo, a, n., die Engel, die Engel-
schaar. Šm.
Andělův, -ova, -ovo. Andělova ulice, Tk.
II.  249., zahrada. Tk. II. 244., 481.
Andesin, u, m., nerost. Vz Bř. N. 180.
Andesit, u, m., nerost. Bž. N. 243. A.
amfibolový skládá se podstatně z oligoklasu
a amfibolu a rozeznává se odrůda křemenná
s přimíšeným křemenem, obyčejně černá a
černozelená a odrůda bezkřemenná, šedá,
tmavozelená i hnědá. Krč. G. 150. A. augi-
tový smíšený z augitu a oligoklasu, má též
odrůdu bezkřemennou, obyč. světlošedou
s hmotou celistvou, v níž krystalky oligo-
klasu a augitu, někdy i magnetitu, biotitu
a olivinu jsou vyloučeny. Vz Krč. G. 150.,
962., 963. Sedý, celistvý a. (šedý trachyt,
Hargitta-Ahdesit). Krč. G. 963.
Andivie, e, f., endivie, štěrbák, cichorium
endivia, die Andivie, Endivie, der Bind-,
Kraussalat, gekrauster Salat. Mllr. 33.
Andlerka, y, f., Antlersdorf, ves u Pro-
stějova.
Andráss-y, jm. os. uherské, dle Sudí,
Bž. 122. a dle Sv. v Brs. dle Muž.
Andreae Vavř. 1618. Vz Jg. H. 1. 530.,
Jir. Ruk. I. 16.
Andřej, na Slov. Andrej, e, m. = Ondřej.
Arch. IV. 452., Ev., Dbš.
Andrejka, y, f., andreaea, rostl. Kk. 89.
Andres, a, m. = Andreas, Ondřej.
Androfag, a, m. = lidojed. S. N.
Androgyna, y, m. = hermafrodit. S. N.
Andromache. Vz S. N.
Andromeda. Přidej: Vz Listy filolog.
VI. 177., S. N. — 2. A., souhvězdí. Sté.
Zemp. 24., Schd. I. 217.
Androti-us, a, m. A. Fulvius. 1631. Vz
Jg. H. 1. 520.
Andryaš, e, m. = Ondrej. Gl. 2.
Andryk, a, m., os. jm. na Slov. Dbš.
Andrýs, a, Andrysek, ska, m. = Ondřej.
Na Mor., ve Slez. a na Slov. Šd.
Andula, Andulka, Andulička, Andulenka,
y, f. = Anna. Us. Dobre ty máš, Andulenka,
že si na mňa nič neriekla. Sl. spv. IV. 125.
Andulka, vz Andula. — Andulky, pl.,
f., andouilles, Andauletten, Andaulen (Klösse
o. Würste aus gehacktem Fleische). Šp.
Aneb chybně užívá se ve druhém členu
otázky m.: či. Brs. 82.
-anec. Přidej: křižovanec.
Anekdota. Přidej: A. vlastně pl. n. ře-
ckého ta ávéxďoza = nevydané (věci, spisy);
nyní: a-ta, y, f. A. jest buď smyšlená buď
skutečně zběhlá událosť, která vyniká ze-
jména svým směšným výsledkem. Km. A. =
krátká povídka, která majíc o sobě něco
směšného, neočekávaného posluchače baví.
Blř. Vz Enc. paed. I. 289.—291. Cf. Jg.
Slnosť. 96.
Anekdotista, y, m., pl. -sté, der Anek-
dotenjäger.
Anelektrický, ve fys., anelektrisch. Nz.
Anemograf, u, m., řec., větropisec. Vz
Stč. Zemp. 602., S. N.
Anemometr, u, m., řec., větroměr v Stč.
Zemp. 601., Nz. A. křídlový. Nef. IV. 150.,
S. N.
Anemometrický, anemometrisch. A. po-
zorování. Stč. Zem. 601., 606.
Anemometrie, e, f. = nauka o měření
vzduchu.
Stč. Zem. 601.
Anemona, y, f., řec., pohanina, rostl. Vz
S. N., Rosc. 140, Kram. Slov. 14.
Anemonka, y, f., die Anemone. Rk.
Anencephalia, Čs. lk.X.307., 315., 324.,
331., 338. Stff.
Předchozí (905)  Strana:906  Další (907)