910

Antarktický =jihotočnový, dem Norden
entgegenstehend, am Südpol liegend, ant-
arktisch. A. pás, Stč. Zem. 315., 537., flora,
země. S. N.

Antecedence, í, pl., f., z lat. = předchá-
zející, minulosť.

Antecedent, u, m., v math. Stč. Alg. 86.

Anteflexe, e, f. = sklon materníku. Slov.
zdrav.

Anteversio, lat. = přepáčenina přední.
Čs. lk. II. 168., 226., IX. 150. A. = sklon
materníku. Slov. zdrav.

Anthofyllit, u, m. = křemičitan železnato-
hořečnatý. Vz Bř. N. 174., S. N.

Antholith, u, m. = zkamenělý květ. S. N.

Anthologie. Přidej: klasobraní. Cf. Ana-
lecta. Vz Enc. paed. 312.—314.

Anthosiderit, u, m., nerost. Šfk.

Anthoxanthin, u, m. = žluť květová.
SP. 11. 103.

Anthracen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
563.

Anthracit, u, m. = uhlí skoro jako že-
lezo černé polokovově lesklé a na vrypu šedo-
černé. Vz S. N.. Bř. N. 233., Kram. Slov.
16., Hř. 1., Schd. I. 306., II. 30., KP. III.
126., Šfk. 41., Šfk. Poč. 135.

Anthracitový důl, a. hory. Vz Anthra-
cit. Hř. 1.

Anthrachinolin, n, m., v lučbě. Vz
Šfk. Poč. 573.

Anthrachinon, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 565.

Anthrakonit, u, m., odrůda vápence. S. N.

Anthropian, a, m. A-né = kacíři učící,
že Kristus byl pouhý člověk. Desold. sv.
Tren. I. 12.

Anthropocentrický. A. názor světa.
Obz. 1884.

Anthropofag, a, m. = lidojed, z řec.

Anthropokratický, antbropokratisch,
z řec. A. doba. Stč. Zem. 739.

Anthropologický, menschenkundig, die
Naturlehre des Menschen betreffend, anthro-
pologisch, z řec. Mus. 1880. 192. A. důkaz
o jsoucnosti boží. Rjšk.

Anthropologie, e, f., z řec. = věda za-
bývající se tělesnou i duševní soustavou
člověka, člověkověda, die Naturlehre über
den Geist und Körper des Menschen, die
Menschenkunde. Km , Rjšk. Vz více v Enc.
paed. I. 315.—319., S. N.

Anthropomorfistický, anthropomorphi-
stisch. A. ponětí (jaké si lidé tvoří, lidské)
o Bohu. Šmb. S. I. 511., Jg., Snosť. 158.

Anthropomorfism-us, u, m. = rčení
podlé obdoby u člověka, tedy podstatou
ne zcela platné, z řec. v theol., der An-
thropomorphismus. Rjšk. Vz S. N.

Anthroponiorfit, a, m., pl. -té = bludař
přikládající Bohu údy lidské, der Anthro-
pomorphit. MH. 8.

Anthropomorfosa, y, f., die Versinn-
lichung in Menschengestalt, Anthropomor-
phosis, z řec.

Anthropozoický, anthropozoisch, zví-
řeckolidský, z řec. A. či čtvrtohorní sku-
pina útvarná. Stč. Zem. 682.

Antiarin, u, m. C.₂₈ H₂₀ O₁₀, prudký jed.
Vz Šfk. 578.

Anticipace. Přidej: Vz Prolepsis, Brt.
S. 3. vyd. 186.

Anticipando, napřed, im Voraus, lat.
A. plat dostávati, na budoucí měsíc ku př.
dne 1. ledna na měsíc leden.

Anticipatka, y, f., der Anticipations-
schein. Šp., Plk.

Antický, přidej: A., z lat. antiquus =
stará, starobylé, zvl. = starořecké a staro-
římské. Vz více v Enc. paed. I. 319. A.
duch, názory. Mus. 1880. 476., 479.

Anticyklonalní, antikykionalisch. A.
směry proudů vzdušných. Stč. Zem. 590.

Antidogmatický, antidogmatisch. A. re-
formace. Mus. 1880. 191.

Antidot, u, m. Cf. Čsk. Ik. I. 164., 210.,
II. 152., III. 251., IV. 62., V. 51., 213., VIII.
181., 391., IX. 21.. 103., 317 , X. 220., Šfk.
Poč. 189.

Antievaluta, y, f.. Vrč. 50.

Antiflogistica, pl., n-, řec. = léky proti-
zánětové. Slov. zdrav., S. N.

Antifonář, e, m. = kniha choralů. Rgl.
Vz S. N.

Antifonie, e, f., řec. = střídavý zpěv
kněze s lidem nebo dvou sborů na kúru.
Mlt. Vz S. N.

Antifrikční maz. ZČ. I. 265.

Antigona. Vž S. N.

Antigorit, u, m., nerost (odrůda břidlič-
natá), skrze jehož černozelené, tenké desky
čistě zelené světlo prochází. Bř. N. 140.

Antihelmiuthica, pl., n. = léky hlísto-
pudné.

Antichlor, u, m , v lučbě. Vz Šfk. Poč.
228., KP. IV. 603.

Antichristový. A. roty. Chč. Mus. 1880.
540.

Antika. Vz S. N.

Antikaustický, spálení zabraňující, das
Verbrennen verhütend, antikaustisch.

Antikaustika, y, f. = vedlejší zápalnice.
Vnč. 50., 51.

Antiklastický, antiklastisch, z řec. A. či
vypuklo-vydutá plocha. Stč. Dif. 249.

Antiklimax. Vz Klimax, KB. 240. Tam
příklady. Jg. Slnosť. 65.

Antiklinalní, antiklinalisch, z řec. A.
ohyb. Krč. v Kv. 1884. 546.

Antikovna, y, f. = síň antik, das Antiken-
kabinet. Nz.

Antikrist, a, m., der Antichrist, Gegen-
christ, Feind o. Widersacher des Christen-
thums. Nejprv zjevno buď, že A. vykládá
se jako protikrist. 1512. Mus. 1883. 365.
Vz S. N.

Antikristství, n , das Antichristenthun.
A již znám z jeho daru, že jest pravé rú-
hánie Kristovo a zavrženie jeho písma i ná-
sledovánie a že jest pravé a. Hus II. 127.
Vz Antikrist.

Antikritika, y, f. = kritika kritiky jiné,
Gegenkritik. Mus. 1880. 54.

Antikvariat, u, m., z lat. = obchod se
starými, opotřebovanými knihami. Vz více
v Enc. paed. I. 320.

Antikvita, y, f. = starožitnosť, staro-
bylosť, dávnověkosť, stará doba proti době
nové, zvl. doba předkřesťanská. Vz Enc.
paed. I. 321.