911

Antikvovaný; -án, a, o, veraltet. A. ideje.
Kos. Ol. I. 306.

Antikvovati = zastarati, veralten, anti-
quiren. Us.

Antilopa, y, f., antilope, die Antilope,
dutorohý dvoukopytník. Vz Sajka, Frč. 381.,
S N.

Antimetabole. Oprav opáčnosť v opačnosť
a představením v přestavením a přidej: Vz
také KB. 239.

Antimon. Přidej: = surmík. A. klencový,
rhomboedrisches Antimon o. gediegenes A.
oder gediegener Spiessglanz. Nz. Vz Šchd.
I. 352., II. 57., S N., Bř. N. 209., Kram.
Slov. 16., Šfk. 282., Šfk. Poč. 195.; KP. IV.
133.

Antimonan, u, m. Vz Šfk. Poč. 198.

Antimoničelý, antimonig. A. kyselina. Nz.

Antimoničnan, u, m., antimonsaures Salz.
Nz.

Antimoničný, Antimon-. A. chlorid, Sl.
les., sirník. Nz. lk.

Antimoník, u, m., nerost. A. stříbrnatý.
Vz Bř. N. 86., 221.

Antimonit, u, m., antimonový leštěnec.
Bř. N. 216., Šfk. Poč. 200., 198., S. N.

Antimoni-um, a, n., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 198., 200., KP. IV. 135.
Antimonotriaethyl, u, m., v lučbě. Vz
Šfk. Poč. 467.

Antimonovec, vce, m. = surmíkovec. A.
osodělný, der prismatoidische Antimonglanz
o. Antimonit. Nz.

Antimonovodík, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 304., Schd. I. 352.

Antimonovodík, u, m., der Antimon-
wasserstoff. Nz. Vz Šfk. 288.

Antimonový, Antimon-. A. játra, die
Antimonleber, kysličník, das Antimonoxyd,
soli, Antimonoxydsalze, popel, Nz., ruda,
květ, chlorid, kyselina, antimonige Säure.
Sl. les. A. sírník, běl, das Antimonweiss,
rumělka, Antimonzinnober, máslo, die Spiess-
glanzbutter, sklo. Sl. les., Nz. lk.

Antimonyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
197.

Antimycotica, pl., n. = prostředky plísně
hubící. Vz Slov. zdrav. I. 14.

Antino-us, a, m., záletník Penelopin. —
A., miláček císaře Adriana. — A., souhvězdí.
Sté. Zem. 25.

Antivikové, vzProtidomci. Stč. Zem. 309.

Antipassát, u, m. = passatní vítr horní.
Stč. Zem. 583.

Antipassátní. A. proud vzdušný. Stč.
Zemp. 583.

Antipodové, řec. = protinožci. Vz Stč.
Zem. 309., S. N.

Antisemita, y, m. = odpůrce židovstva.

Antisemitism-us, u, m. = protižidovství.

Antiseptický, z řec. = protihniličný,
antiseptisch, fäulnisswidrig. Nz. A. pro-
středky. Zpr. arch. IX. 9., Slov. zdrav. I. 14.

Antispiritista, y, m. = odpůrce spiri-
tismu. Us. Pdl.

Antistrofa, y, f., řec = zpěv odpovída-
jícího druhého sboru. Mlt. — A., eine rhe-
thorische Figur, wenn mehre Glieder einer
Periode mit demselben Worte sich enden.
Nz.

Antistrofický = protislohový, antistro-
phisch. Nz.

Antithet-on. Dodej: Vz Protiklad. Jg.
Slnosť. 66.

Antoch, a, m., os. jm. Tk. IV. 652., 138.,
Tk. Ž. 85., 87. A. z Helfenburka, †1552.
Vz Jg. H. 1. 561., Jir. Ruk. I. 16.

Antolín, a, m. = Antonín. Na Ostrav.
Té.

Antoníčky, dle Dolany, předměstí v Da-
čicích.

Antoniš, e, m., os. jm. Pal. Děj. III. 2.
150., Tk. IV. 241., V. 234., VI. 345.

Antonka, y, f., Antonidorf, ves u Sušice.
PL.

Antonomasie, e, f., řec., kde se m. jména
vlastního obecné jméno klade, místo Pavel:
apoštol Páně. Vz S. N.

Antonov, a, m., Antoninow, ves u Místka.

Antoryja, e, f., květina nějaká. Us. v Po-
dluží na Mor. Brt.

Antoš, e, m. = Antonín. Slov. Ssk.

Antozon, u, m., nerost, podobá se ozonu
zápachem a snadnou slučivostí s hmotami
okysličitelnými, rozeznává se však hlavně
tím, že jodidu draselnatého nerozkládá. Bř.
N. 105.

Antuš, e, m. = Antonín. Slov. Bern.

Antverpy, Antorf, belgická pevnosť. Vz
S. N.

Anulenka, y, f. = Anna. Anulenko moja,
moje potešení, s žádným nesedávej, keď
mňa doma není. Sb. sl. ps. II. 1. 66.

Anulienka, y, f. = Anna. Preletela la-
stovienka cez tri dvory do okienka Anu-
lienke do komory. Sl. spv. VI. 221.

Anulka, y, f., vz Anna. Slov. Lipa.

Anuloid, lépe: annuloid, u, m. A. kru-
hový n. plocha okruhová; a elliptický, das
Annuloid, der Torus, die Ringflache. Jrl.
262.

Anurie, e, f., řec. = bezmocí, stav, ve
kterém ledviny žádné moči neodměšují. Vz
Slov. zdrav. I. 14., S. N.

An-us, u, m. = řiť. Vz Čs. lk. III. 151.,
V. 127., VI. 110., IX. 7., X. 384.

Anxigin-us, a, m. A. Vikt. 1554 Vz Jg.
H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 17.

-any. Vz Any, Brt. D. 152.

Any. Místo: „; 2." udělej: „. — -any.
A přidej: Lipany, Bučany, Olšany, Rokycany,
Říčany, Mokřany, Tuřany atd. Vz Pal. Rdh.
I. 137. V lok. pl. vysouvala se v strčeš.
celá slabika: Vraňách m. Vraňaniech, Dolás
m. Dolanech, Turas m. Tuřanech. Vz Bž.
48.

Anýz, u, m., anís, pimpinella anisum, der
Anis. Byl. 15. stol. A. Český, moravský,
polský, ruský, španělský, tlučený; preclík
s anizem, Anisbrezel, chlebíček, rohlík, koláč,
věnec, kobliha, marcipán, perník, placky,
řízek, vánočka, calta, pečivo s anísem. Šp.
A. hvězdičkový, illicium anisatum, anisum
stellatum. Mllr. 55. Vz Anýzový, Čl. 52.,
Čl. Kv. 337., Schd. II. 301., Kk. 198., Rstp.
721., FB. 91., Slb. 599., Slov. zdrav. I. 14.,
Rosc. 158.

Anýzek, zku, m. = pečivo s anýzem.
Hnsg.