913

Apologetika, y, f. = nauka o obraně.
A. katolická či obrana katol. náboženství.
Vz S. N., Enc. paed. I. 326.

Apologie. Dodej: Vz Sbn. 886., 889.,
Enc. paed. I. 329.

Apomorfin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
576.

Aponeurosa, y, f. = povázka, blána šla-
chovitá sloužící jako povlak mozku, míchy,
varlat, ledvin, slezin, kostí, oka atd. Vz
S. N.

Aposiopesis. Dodej: Vz Zamlčení, S. N.

Apostem-a, ata, n. = hlíza, das Geschwür,
Eitergeschwür. Bž. 116., Mus. 1880. 190. —
A posteriori = důkaz z přezvědu, aus Er-
fahrung. Vz A priori.

Ápostola, apostona, y, f. = apostema.
Dlouho stonal, měl apostolu. Us. u Kr. Hrad.
Kšt., Vk.

Apostona, vz Apostola.

Apostrofa. Přidej: Vz také KB. 242.,
Listy filolog. II. 25., S. N., Jg. Slnosť. 63.,

72.

Apoštol. Dodej: Nom. pl.: Apoštolé, Št.
Kn. š. 5., ZN., apoštolové, Hr. rk. 235,
svatí apoštoli, Pass. 14. stol., a-li se rozešli.
Hr. rk. 111., 225. A. osvěty, mravnosti, Šmb.
S. I. 436., svobody, Nrd. Bld. 34., humanity,
dobré myšlénky. Vlč. Vz o a-lích S. N. —
Apoštoly = přílohy k úředním spisům, zastr.
Vz Apostoly. Sbtk. Výkl. 48.

Apoštolka, y, f., die Gesandte.

Apoštolnice, e, f. = apoštolka, die Ge-
sandte. Pass.

Apoštolování, n., die Verrichtung des
Amtes eines Apostels. Úspěch a.; My pak
ku pohanům a-ním se nesli. Sš. II. 21., 22.

Apoštolovati. Dodej: — kde: mezi po-
hany. Šmb., Sš. II. 14. — odkud jak. Odtud
již Pavel počal vítězně a. Sš. I. 2.

Apoštolský. Přidej: A. skutky, Pass.,
pouť, dílo, Šmb. S. I. 389., koláč se sýrem,
der Apostelkuchen mit Käse. Šp. A. kostel.
Št. Kn. š. 14.

Apoštolstvo. Přidej : Znamení mého apo-
štolstva. ZN.

Apoštůlek, lku, m = apoštolský chlebíček,
das Apostelbrödchen. Šp.

Apotečný, Apotheker-. A ze všeho prachu
a-ho. Hus 111. 38.

Apotekář, e, m. Vz Tk. II. 372., 380.

Apparat. Přidej: A. vědecký, Mus. 1880.,
165., učenecký, SP. II. 171., a. lesní správy,
der Forstverwaltungsapparat, Sl. les., diva-
delní, Osv. I. 151., Abbeův osvětlovací. SP.
II. 259. A., tak nazývá se krátce injektor.
Šmr. 55. Vz S. N.

Apparatina, y, f. Tak jmenuje Gerard
bezbarvou a průhlednou hmotu, která se
dobývá zahřátím ze škrobu, mouky nebo
z jiných látek škrob obsahujících pomocí
kaustického alkali. Živn. Mus. 1874. 112.

Apparatní síň v lihovaru, der Appar-
ratenraum. Zpr. arch.

Appellace. O a-cích v staročes. právu
vz Cod. jur. IV. 3. 2. str. 401.—402.

Appellativ-um, a, n. (nomen), lat. =
jméno obecné: člověk, řeka, strom. Vz S. N.

Appercepce. Přidej: A. = psychologický
děj, jímž nové představy do vědomí ustu-

Kottův: Česko-něm. slovník. V.

pující splývají s tlumem představ příbuzných
pod prahem vědomí jsoucích. Km. A. =
osvojení představ. Dk. P. 83. A. zevnější,
vnitřní. Ib. 111. Cf. Listy filolog. IV. 225.

Appercipovaný; -án, a, o = osvojený,
appercipirt. A. představa. Dk. P. 83.

Appertinencie, cií, pl., f., Zubehörungen ;
v kupectví. Kh.

Appetit, vz S. N.

Appiova cesta. Dodej: Vz Vlšk. 44., 46.,
54., 69., 122., 123., 124., 259.

Applikatura, y, f. = klad prstů, der
Fingeransatz, die Applikatur. Poloviční, celá
a. Mus. 1880.

Applikovati, užiti, připojiti, anwenden,
appliciren. — co, kam: nač. Us. Nz.

Appoint, vz À point.

Apposice, e, f. Jg. Slnosť 80.

Appreteur, a, m. = upravovatel, postři-
hovač sukna, der Zubereiter. Kh.

Appretovati = upraviti, vyleštiti, uhla-
diti, vyvalchovati a ostříhati, zurichten, dem
Tuche Glanz geben. Kh., NA. IV. 50. A. pa-
pír. KP. I. 277.

Appretura, y, f. = příprava zvl. sukna
u postřihovačů, kterou se mu dává úhled-
nosť, lesk.

Approbace. Přidej: Vz Enc. paed. I. 332.
A. školních knih a pomůcek vyučovacích.
Vz ib.

Approbační, Approbations-. Sněmy cír-
kevní obecné staly se nyní spíše a-čním
mechanickým apparatein návrhů papežských.
S. N. XI. 172.

Aprikosa. — 2. A., prunus ameniaca,
armeniaca vulgaris, merunka, der Aprikosen-
baum, die Marille. Mllr. 82.

April. Dodej: Dne 1. dubna posýlá se
aprílem. Posýlají něco vypoščať, čeho není
na př. vtipné seménko, muší sádlo, nůžky
ostříhať střechu, skleněný tlúček a j. a vo-
děný aprílem pochodí tak několik domů.
Na mor. Val. Vck. Aprilem posýlati jest
malý zbytek staré veliké slavnosti pohanské,
když každý radoval se novému jaru. Vz
Km. 1878. 207. A. svojo vyvádí. Slez. Šd.
Hojnosť sněhu v apríli trávu k zrostu posílí.
Kld.

Aprílový, April-. Dodej : Upadá do a-vých
přeháňěk. Vlč. A. déšť oklepuje réž. Slez.
Šd.

A priori = z rozumu, z důvodů rozumo-
vých, aus Vernunftgründen. Důkaz a priori
= podlé rozumu, důkaz a posteriori = ze
zkušenosti. Kh.

Aprioristický, Vernunft-. A. náhled, Č.,
pravidlo. Kos. Ol. I. 287.

Apriorně, apriorisch. Hlv.

A pročež chybně m.: pročeš nebo a proto.
Vz Brs. 2. vyd. 77.

Apruže. Přidej: Potápěcí a., die Senk-
faschine; a. klásti, vyhatiti, mit Faschinen
bebrücken. Nz.

Apsida, y, f. = polookrouhlý a také hra-
natý výklenek pro oltář, který se jakožto
zvláštní čásť stavení se zvláštní střechou
ku kněžskému kůru na východní straně
kostela připojuje. K. A. Madiera. Cf. Šmb.
S. I. 450. — A. u dráhy oběžnice. Vz Vrchol
a Stč. Zem, 162., S. N.

347