914

Apsidní přímka. Stč. Zem. 163.

Apsidový = apsidní. A. čára. Schd. I.
223.

Apt. = appoint; kupecky. Kh.

Apterix, Apterigius = Blahoslav. Jir.
Ruk. I. 19.

Apulský, apulisch. A. duběnky, apulische
Galläpfel. Šp.

Apušenko, a, m., vz Apko.

Apuško, a, m., vz Apko.

Apyrexie, e, f. = bezhorečnatosť. Slov.
zdrav. I. 14.

Aqua amygdalarum amararum, fortis, lau-
rocerasi, regia, v lučbě Vz Šfk. Poč. 540.,
66., 397., 94., Rosc. 165. Aquae ferratae,
ib. 346. Aqua laxativa, vídeňská voda. Vz
Slov. zdrav. I. 14.

Aquaedukt. Přidej: Vz Vlšk. 73.

Aquamarin, vz Akvamarin.

Aquensis, vz Vodňanský. Cf. Jir. Ruk.
I. 19.

Aquila Jan, 1554. Vz Jir. Ruk. I. 19.

Aquilinas Jan, vz Vorličný. — A. Pavel.
Vz Jir. Ruk. I. 19.

Aquin-us, a, m. (Vodička) Jan, f 1591.
Vz Jir. Ruk. I. 21.

Ar, a, m., pl. Arové. Objavenie arského
čili indoeuropského pravěku a velkej čeľade
Arov (Indoeuropcov). Phld. III. 1. 59.

-ár, -ář. Přidej za: tvoření slov ještě: ,
Kvantita. — -ář, -ař = l. -ník: hrobař, ka-
menář, kominář, zvonař; 2. = -íř: uhlař (laš.);
3. sklař (sklenář, laš.), pasčekař (kdo pořád
hubuje). Brt. D. 141.

Ara, y, m., papoušek. A. modrý, ara ara-
rauna, červený, a. macao. Vz Schd. II. 454.

Arab, a, m. der Araber. Arabové. Vz
KP. I. 85., Stč. Zem. 320.

Arabesky. Přidej: A. jsou ozdoby na
uměleckých výtvorech původně podlé tvarů
rostlinných napodobené, potom též složené
z čar rozmanité proplétaných. Vyskytují se
již ve staroklassickém umění, přišly však
potom zvláště u Arabů v oblibu, od nichž
své jméno mají. Arabeskami nazývají se též
krátké povídky, v nichž se líčí některé vý-
jevy ze života, nehledě k nižádné přísné
formě spisovnické. KB. 315. Die Arabeske,
Moreske, Groteske. Nz. Vz Enc. paed. I. 334.,
S. N.

Arabie. Vz S. N.

Arabin, u, m. = arabská gumma, klova-
tina, arabisches Gummi. Sl. les., Nz. lk.,
Šfk. 554., Šfk. Poč. 517., Schd. I. 399.

Arabka, y, f., die Araberin.

Arabský. Přidej: A. sloh. Vz KP. I. 143.
A. víno. A. školství. Vz Enc. paed. I. 334.
A. číslice, jazyk a literatura, záliv, hereti-
kové. Vz S. N.

Arabština, y, f. = arabský jazyk, die
arabische Sprache. Mus. 1880. 191.

Arad, a, m., uher. město. Vz S. N.

Araeometr, vz Areometr.

Arago, a, m. Vz KP. II. 236., S. N.

Aragonit, u, m. = vápence hranolový.
Vz Šfk. 186., S. N, Schd. II. 37., Bř. N.
130.

Arachnoidea, vz Pavučnice.

Arak, u, m., der Arak, Reisbranntwein.
Přidej: Omáčka, sníh s arakem (Arakschaum);

nákyp, krém, huspenina, pudding s arakem.
Šp. Vz Schd. I. 416., S. N., Kram. Slov.
17., Rstp. 1728.

Arakanský. A. rýže, der Arakanreis. Šp.

Arakari, m., pteroglossus aracari, pták
tukan. Vz Frč. 360.

Arakový, Arak-. A. punčovina, die Arak-
punschessenz.

Arara, y, f. = ara. Brm. Ž. zv. II.
120.—122.

Aras, a, m., papoušek. Arasové mají tváře
lysé, dlouhý klínovitý ocas a modré a čer-
vené peří. Žijí v Americe. Frč. 361.

Araral. Vz S. N.

Arba, y, f. = čerkeský dvoukolý vůz. Čch.

Arbaj, e, m., z vlas. arbagio, albagio,
látka hedvábná n. vlněná. Gl. 3.

Arbanás, a, m. A-si či Arnauti. Č. Ct.
I. 56.

Arbata, y, f., z pol. = ruský čaj. Budem
píť arbatu (místy žertem: hrbatú). Na mor.
Val. Vck.

Arbelovice, dle Budějovice, Arbelowitz,
ves u Dol. Kralovic. PL.

Arbes, a, m. A. Jak., spisovatel, nar. na
Smíchově ^l2/₆ 1840. Vz Tf. H. 1. 3. vyd.
145.

Arbitrage, e, f. = srovnání cen, jaké mají
peníze a směnky v rozličných místech, Be-
rechnung der Kurse verschiedener Plätze,
um den vortheilhaftesten zu finden. Dle
Kaizla: kursozpyt. Vz S. N., Kram. Slov. 18.

Arbitrovati, směneční kurs vypočísti,
die Wechselkurse berechnen. Vz Arbitrage.
Kh.

Arborec, rce, m., der Arber, vrch v Pra-
cheňsku. Šm.

Arbutin, u, m., C₃₆ H₂₄, 0₂₀, nachází se
v listech medvědice (arctostaphilos uva ursi).
Vz Šfk. 567., Šfk. Poč. 586.

Arbuz, u, m., druh melounů rostoucích
v Kaukassku chuti velmi lahodné. Čch.

Arci (a+rci, Bž. 217.) ... — A. ve slo-
žených subst. z řec. a lat. archi-.

Arciblázen, zna, m., der Erznarr. Ler.

Arcibrusič, e, m., der Erzläuterer. Us.

Arcihad, a, m., die Erzschlange. Čch.
Bs. 80.

Arcihafan, a, m , der Erzbeller. Kos. Ol.
L 135.

Arcikatolík, a, m., der Erzkatholik. Mus.
1880. 488.

Arcil, a, m., der Jaherr. Šm. Vz Anočkář.

Arcilka, y, f., die Jafrau. Šm.

Arcimistr, a, m., der Erzmeister. Osv.
I. 189.

Arcinárodní kritik. Kos. Ol. I. 288.

Arcinuzák, a, m., der Erzbettler. Kos.
Ol. I. 202.

Arcipravdivý, sehr wahr. A. jméno.
Msn. Or. 28.

Arcipřěšt, a, m., der Erzpriester. Hus L
246.

Arcipřišt, a, m. = arcipřěšt Ddk. III.
32., Břez. 227.

Arcísek, sku, m. = narcis obecný, nar-
cissus poëticus. Rstp. 1535.

Arcivrah, a, m., der Todfeind.

Arcizbytečný, sehr überflüssig. A. lidé.
Kos. Ol. 1. 45.



	914

	Apsidní přímka. Stč. Zem. 163. Apsidový = apsidní. A. čára. Schd. I. 223. Apt. = appoint; kupecky. Kh. Apterix, Apterigius = Blahoslav. Jir. Ruk. I. 19. Apulský, apulisch. A. duběnky, apulische Galläpfel. Šp. Apušenko, a, m., vz Apko. Apuško, a, m., vz Apko. Apyrexie, e, f. = bezhorečnatosť. Slov. zdrav. I. 14. Aqua amygdalarum amararum, fortis, lau- rocerasi, regia, v lučbě Vz Šfk. Poč. 540., 66., 397., 94., Rosc. 165. Aquae ferratae, ib. 346. Aqua laxativa, vídeňská voda. Vz Slov. zdrav. I. 14. Aquaedukt. Přidej: Vz Vlšk. 73. Aquamarin, vz Akvamarin. Aquensis, vz Vodňanský. Cf. Jir. Ruk. I. 19. Aquila Jan, 1554. Vz Jir. Ruk. I. 19. Aquilinas Jan, vz Vorličný. — A. Pavel. Vz Jir. Ruk. I. 19. Aquin-us, a, m. (Vodička) Jan, f 1591. Vz Jir. Ruk. I. 21. Ar, a, m., pl. Arové. Objavenie arského čili indoeuropského pravěku a velkej čeľade Arov (Indoeuropcov). Phld. III. 1. 59. -ár, -ář. Přidej za: tvoření slov ještě: , Kvantita. — -ář, -ař = l. -ník: hrobař, ka- menář, kominář, zvonař; 2. = -íř: uhlař (laš.); 3. sklař (sklenář, laš.), pasčekař (kdo pořád hubuje). Brt. D. 141. Ara, y, m., papoušek. A. modrý, ara ara- rauna, červený, a. macao. Vz Schd. II. 454. Arab, a, m. der Araber. Arabové. Vz KP. I. 85., Stč. Zem. 320. Arabesky. Přidej: A. jsou ozdoby na uměleckých výtvorech původně podlé tvarů rostlinných napodobené, potom též složené z čar rozmanité proplétaných. Vyskytují se již ve staroklassickém umění, přišly však potom zvláště u Arabů v oblibu, od nichž své jméno mají. Arabeskami nazývají se též krátké povídky, v nichž se líčí některé vý- jevy ze života, nehledě k nižádné přísné formě spisovnické. KB. 315. Die Arabeske, Moreske, Groteske. Nz. Vz Enc. paed. I. 334., S. N. Arabie. Vz S. N. Arabin, u, m. = arabská gumma, klova- tina, arabisches Gummi. Sl. les., Nz. lk., Šfk. 554., Šfk. Poč. 517., Schd. I. 399. Arabka, y, f., die Araberin. Arabský. Přidej: A. sloh. Vz KP. I. 143. A. víno. A. školství. Vz Enc. paed. I. 334. A. číslice, jazyk a literatura, záliv, hereti- kové. Vz S. N. Arabština, y, f. = arabský jazyk, die arabische Sprache. Mus. 1880. 191. Arad, a, m., uher. město. Vz S. N. Araeometr, vz Areometr. Arago, a, m. Vz KP. II. 236., S. N. Aragonit, u, m. = vápence hranolový. Vz Šfk. 186., S. N, Schd. II. 37., Bř. N. 130. Arachnoidea, vz Pavučnice. Arak, u, m., der Arak, Reisbranntwein. Přidej: Omáčka, sníh s arakem (Arakschaum);	nákyp, krém, huspenina, pudding s arakem. Šp. Vz Schd. I. 416., S. N., Kram. Slov. 17., Rstp. 1728. Arakanský. A. rýže, der Arakanreis. Šp. Arakari, m., pteroglossus aracari, pták tukan. Vz Frč. 360. Arakový, Arak-. A. punčovina, die Arak- punschessenz. Arara, y, f. = ara. Brm. Ž. zv. II. 120.—122. Aras, a, m., papoušek. Arasové mají tváře lysé, dlouhý klínovitý ocas a modré a čer- vené peří. Žijí v Americe. Frč. 361. Araral. Vz S. N. Arba, y, f. = čerkeský dvoukolý vůz. Čch. Arbaj, e, m., z vlas. arbagio, albagio, látka hedvábná n. vlněná. Gl. 3. Arbanás, a, m. A-si či Arnauti. Č. Ct. I. 56. Arbata, y, f., z pol. = ruský čaj. Budem píť arbatu (místy žertem: hrbatú). Na mor. Val. Vck. Arbelovice, dle Budějovice, Arbelowitz, ves u Dol. Kralovic. PL. Arbes, a, m. A. Jak., spisovatel, nar. na Smíchově ^l2/₆ 1840. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 145. Arbitrage, e, f. = srovnání cen, jaké mají peníze a směnky v rozličných místech, Be- rechnung der Kurse verschiedener Plätze, um den vortheilhaftesten zu finden. Dle Kaizla: kursozpyt. Vz S. N., Kram. Slov. 18. Arbitrovati, směneční kurs vypočísti, die Wechselkurse berechnen. Vz Arbitrage. Kh. Arborec, rce, m., der Arber, vrch v Pra- cheňsku. Šm. Arbutin, u, m., C₃₆ H₂₄, 0₂₀, nachází se v listech medvědice (arctostaphilos uva ursi). Vz Šfk. 567., Šfk. Poč. 586. Arbuz, u, m., druh melounů rostoucích v Kaukassku chuti velmi lahodné. Čch. Arci (a+rci, Bž. 217.) ... — A. ve slo- žených subst. z řec. a lat. archi-. Arciblázen, zna, m., der Erznarr. Ler. Arcibrusič, e, m., der Erzläuterer. Us. Arcihad, a, m., die Erzschlange. Čch. Bs. 80. Arcihafan, a, m , der Erzbeller. Kos. Ol. L 135. Arcikatolík, a, m., der Erzkatholik. Mus. 1880. 488. Arcil, a, m., der Jaherr. Šm. Vz Anočkář. Arcilka, y, f., die Jafrau. Šm. Arcimistr, a, m., der Erzmeister. Osv. I. 189. Arcinárodní kritik. Kos. Ol. I. 288. Arcinuzák, a, m., der Erzbettler. Kos. Ol. I. 202. Arcipravdivý, sehr wahr. A. jméno. Msn. Or. 28. Arcipřěšt, a, m., der Erzpriester. Hus L 246. Arcipřišt, a, m. = arcipřěšt Ddk. III. 32., Břez. 227. Arcísek, sku, m. = narcis obecný, nar- cissus poëticus. Rstp. 1535. Arcivrah, a, m., der Todfeind. Arcizbytečný, sehr überflüssig. A. lidé. Kos. Ol. 1. 45.