915

Arcizlobivec, vce, m., der Erzzornige.
Kv. 1884. 618.

Are-a,e, f. = prostor, rozloha, der Flächen-
raurn.

Areal, u, m. = obsah plochy, der Flächen-
inhalt.

Areka, y, f., areca, die Arekapalme. A.
obecná, a. catechu. Vz Rstp. 1640.

Arekovitý. A. rostliny, arecaceae; saryb,
lontar, areka, mestola, olejnice, rozkročeň,
třesticha, rotan. Vz Rstp. 1637. a násl.

Arenda. Přidej: Věci a důchody do arendy
dáti, verpachten. Slov. Rb. — A. = hostinec,
das Wirthshaus. Před arendú stála. Sš. P.
582.

Arendár, a, n. = nájemník, der Pächter.
Slov. Bern.

Arendárka, y, f. = nájemnice, die Pächte-
rin. Slov. Bern.

Arendárský, Pächter-. Slov. Bern.

Arendárství, n. = nájem, der Pacht.
Slov. Bern.

Arendovati = najati, pachten. Slov. Bern.

Arendovník, a, m , der Verpächter. Slov.
Ssk.

Areometr, u, m. = hustoměr, der Aräo-
meter. Bř. N. 58. A. Nicholsonův, stupňový
či skálový, universalní, Oertlingův. ZČ. I.
307., 311., Schd. L 76., 77., S. N., Kram.
Slov. 18.

Areopag. Doplň: A., vl. pahorek Areův
v Athenách od agory k severu, od Vyše-
hradu k severozápadu, tak prý nazvaný, že
Ares tam pro vraždu na Halirrotiu, synovi
Neptunově, spáchanou před dvanácterem
hlavitých bohů se vyměřoval, ze které žaloby
pak co vítěz vynikl. Byl pak na výšině té
jménem a-gu soudný ústav, který o vraždách,
žhářstvích, chrámolupech, lichých svědcích,
podvodech a pychu na posvátných olivách
provoděném, o přestupcích proti náboženství
a uvádění nových božstev rozsuzoval, nad
mládeží dohlédal a vůbec dozorství mravné
provodil. Členové soudu toho slouli are-
opagité, sedali na kamenných stolicích pod
širým nebem a šlo-li o hrdlo, soudili za čiré
noci. Z těch stolic posaváde se některé
ukazují v Athenách nynějších. Sš. Sk. 205.
Cf. Vlšk. 63., S. N.

Arest. Přidej : A., šatlava, vězení, chládek,
černá díra (temný a., temnice). Us. Domácí
a., der Hausarrest. Rač pán Bůh naděliť —
na sto let do arestu. U Litomyšle. Dř.

Arestovati koho, arrestiren. M.

Aretin z Ehrenfeldu Pavel. 1619. Vz Jir.
Ruk. I. 21.

Aretinské slabiky: at či do (c), re (d),
mi (e), fa (f), sol (g), la (a), si (h), sedm
základních tónů. Vz Mlt.

Arfvedsonit, u, m., nerost zrnitý, jako
havran černý, na vrypu zelený, snadno roz-
topný a který hlavně z křemičitanu železnato-
a sodnatoželezitého se skládá. Bř. N. 174.

Argaláš, e, m. = hargaláš. Slov. Rr. Sb.

Argandový, argandisch. A. hořák. ZČ.
III. 22.

Argandský, Argand-. A. lampa, argan-
dische Lampe (Lampe mit rundem Docht,
Cylinder und Schirm). ZČ. III. 18. A pla-
meník, der Argandbrenner. Šp.

Argeiové, Argivové, m , die Argiver.

Argent (aržán), u, m. = hotové peníze;
kupecky. Kh., S. N.

Argentan, u, m. = bílá, stříbru podobná
slitina kovů (mědi, cinku a niklu, der Pack-
fong; čínské stříbro, jeli galvanicky postří-
břena). Bř. N. 208., Šfk. 331., Šfk. Poč. 278.,
Schd. I. 353., KP. IV. 127., S. N., Kram.
Slov. 19.

Argentinská republika v již. Americe.
Vz Enc. paed. I. 346.

Argentit, u, m., nerost. Bř. N. 212., Šfk.
Poč. 285.

Argentometr, u, m., der Silbermesser.
ZČ. I. 314.

Argent-um, a, n. = stříbro. Vz Schd. I.
355., Šfk. Poč. 279.

Argo. — 2. A. = souhvězdí. Stč. Zmp.
24.

Argonaut, a, m., vz Argonauté, S. N. —
A. obecný, argonauta argo, měkkýš, hlavo-
nožec. Vz Frč. 265.

Argovrah, a, m. (Ayyeieóvrjc) = Hermes,
poněvadž prý zabil Arga, hlídače Ioe, pro-
měněné v krávu. Vz Argus. Ale 'Ayy. vy-
kládá se i jinak. Vz Lpř. Sl. I. 88.

Argument, u, m., lat. Jg. Slnosť. 40., 162.

Argumentace, e, f. Jg. Slnosť. 162.

Argus, vz S. N. — 2. A. mnohooký,
argus giganteus, bažantovitý pták v Indii.
Vz Frč. 350.

Arch. Přidej: Vz S. N. A. držebnosti, der
Besitzbogen, přiznávací na daň, der Steuer-
fassionsbogen, výplatní a. výdajů, der Aus-
gabszahlungsbogen, a. na tržní protokol, der
Marktprotokollsbogen, popisný, der Kon-
skriptionsbogen. Šp. — Archy kamenné. Tk.
IV. 96.

Archa. Za ,V. přidej. A. = skříň po-
svátná ve velesvatyni židovské, die Bundes-
lade, die Lade des Herrn. Bibl. Šd. — Za
,Ros.' přidej : A archu boží (tabernaculum)
ztratili v tom pobití. Gl. 3. A. oltářní. NA.
I. 92. Vz S. N. — A. = starý kočár, eine
alte Kutsche. Us.

Archaeologický, archaeologisch. Lpř. D.
I. 2.

Archaeologie, e, f., řec. = věda zanáše-
jící se zkoumáním a popisováním všelikých
starožitností. Km. Vz S. N.

Archaeoptery-x, ga, m., zvíře bývalých
dob. Vz Bř. N. 265.

Archaismus. Přidej: A-my jsou zbytky
starých pravidel, jsou tvary, jež nepodlehly
působení analogie. Charakteristikou jejich
jest, že byly původně pravidlem, že jich
časem stále ubývalo až na dnešní malou
míru. Koř. Vz Enc. paed. I. 347.—348.

Archaluch, u, m. = spodní přiléhavý
kabátec Kavkazanů, obyč. z pestré, světlé
látky zhotovený. Čch.

Archangelika, y, f. = sv. ducha koření.
Vz Sbtk. Rostl. 321.

Archiděkan, a, m. = arciděkan, der Erz-
dechant. Dač. I. 140.

Archilochik, u, m. = archilochický verš.
Dk.

Archimedův, ova, ovo, Archimedes-. A.
šroub, Šp., zákon, princip. Vz KP. II. 6.,
Schd. I. 75., S. N.

347*