916

Architektonický, den Regeln der Bau-
kunst gemäss, architektonisch. A. článek,
myšlénka, soustava, Šmb. S. I. 454., 457.,
458., motiv, Vlšk., ozdoby. Us. Pdl.

Architektonika, y, f. = architektura,
umění stavitelské; později = zřizování sou-
stavy vědecké v jednom odboru nebo pře-
hledné encyklopaedické vylíčení odborů
všech nebo konečně výčet a umístění nauk
čili zkrátka rozdělení jich, die Architektonik.
Vz Enc. paed. I. 348.

Architrav, u, m., řec. = nastoupí, ťmózv-
liov, epistilium, čtyrhranné, hladce přitesané
kamenné trámy, položené vodorovně od
sloupu ke sloupu nad abakem (byl bezpeč-
ným podstavkem krovu). Vlšk. 6. Cf. Archi-
volta, S. N., Kram. Slov. 19.

Archityp, u, m., prvopis; prvotisk. S. N.

Archiv. Přidej: A. zemský, soudu zem-
ského, notářský atd. Šp. O a. římském vz
Vlšk. 64., 84., 247. Vz o a-vech v Enc.
paed. I. 348.—353., S. N. — A. = nápis
sborníků n. časopisův odborných. Vz Enc.
paed. I. 353.

Archivalie, í, n., dle Gymnasium = listiny
v archivu uložené, im Archiv niedergelegte
Dokumente. Mus. 1880. 573.

Archivalní, lépe: archivní.

Archivář, e, m. = listovní. J. tr.

Archivářský, Archivars-. A. úřad. Mus.
1880. 440,

Archivářství, n. = listovnictví, das Archiv-
wesen. Šp.

Archivnictvo, a, n., die Archivkunde. L.

Archivolta, y, f. = přepažení sloupů
obloukem. K. Adámek. Vz Architrav. Das
Bogengesims.

Archlebov, a, m., Archlebau, městečko
u Kyjova.

Archon. Přidej: Vz Vlšk. 196., 432., S. N.

Ariadna. — 2. A. , oběžnice. Vz Schd. II.
247.

Ariadnin, a, o, der Ariadne gehörig. A-no
klubko. KB. III.

Arian. Přidej: Vz Sbn. 596., S. N. —
2. A. = nedověrec vůbec. Us. na Poličsku.
Zkr. — A. = člověk neústupný, zlý, ein
halsstarriger, schlimmer Mensch. Nebuď ta-
kový arian. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Arianství, n., die Arianerketzerei. Bern.

Arie. Přidej: Vz více v Enc. paed. I.
354., Kram. Slov. 19., Jg. Slnosť. 147.

Arietka, y, f. = arie menších rozměrů,
die Ariette. Mus. 1850., Enc. paed. 1. 355.

Arijec, jce, m. = arian, der Arier. Phld.
III. 1. 60.

Aristokrat, vz Aristokratie.

Aristokraticky, aristokratisch. Nožky a
ručky měla a. malé (jako šlechtična). Šml.

Arostokratie (-cie). Přidej: Vz S. N.
A. ducha. Mus. 1880. 274.

Aristologie, e, f. = klasobraní, die Ari-
stologie. Nz.

Ariston. — 2. A., u, m. = hudební nástroj
na způsob malého kolovrátku. -- A., a, m.
Zach. A. Jir. Ruk. I. 21.

Aristoteles. Cf. Sbn. 113., 370., 517.,
597., Enc. paed. I. 356.—369., S. N. Hus I.
119. má: Aristotileš.

Arithmetický, arithmetisch. A. doplněk,
Stč. Alg. 82., srovnalosť, úkon (o jedné pro-
měnné veličině). Šim. 90., 166.

Arithmetik, a, m. = znalec arithmetiky,
der Arithmetiker.

Arithmetika. Přidej: A. juridickopoli-
tická (národohospodářská). Štč. Alg. 94.
A. všeobecná (písmenná). Nz. Vz S. N.

Ark, u, m. = arch? A snad by nic ne-
škodilo, aby v každé suché dni všecky pře
pořád napsány bývaly na arku a na dveřiech
přibity bývaly. Vš. Jir. 364.

Arkabuzer, a, m. = arkdbuzar. Žer.

Arkadický, arkadisch. A. idylla. Vz Jg.
Slnosť. 130.

Arkal, a, m., ovis arkal = ovce žijící
v horách severní Asie. Schd. II. 432.

Arkanista, y, m., pl. -sté, z lat. A-sty
sluli ti lidé, kteří dovedli porculán v prvé
době jeho vývoje vyráběti. Živ. mus. 1874.
129.

Arkéř. Přidej: Arkéřové velmi mnozí a
mistrně vystavění (na zdech). V. Cf. Vlšk.
92.

Arkéřovitý, erkerartig. A. vížka. NA. I.
65.

Arkleb, Artleb, a, m. = Hartlieb. Gl. 3.,
Arch. III. 510.

Arklebov, a, m., městečko na Mor. Žer.
Záp. I. 168.

Arkosa, y, f. = pískovec hrubozrný ma-
jící tmel kaolinovitý neb živcovitý. Vz Bř.
N. 259., Schd. II. 75., S. N.

Arktický = severotočnový. A. pás. Stč.
Zem. 315., S. N.

Arktur. Přidej: Vz Schd. I. 217., Stč.
Zem. 29.

Arktuvin, u, m. = hydrochinon, hmota,
ve kterou se obrací chinon skoumadly od-
kysličujícími. Vz Šfk. 567.

Arkverit, u, m. = nerost, sloučenina
stříbra a rtuti. Vz Bř. N. 206.

Arkýř, vz Arkéř.

Arkyš, e, f. Pšenice a. = špalda, samopše,
triticum spelta, der Dinkel. Sl. les.

Arlet, a, m. A. Coelestin, † 1683. Vz
Jir. Ruk. I. 22.

Àrmáda. Přidej: Jak se a. dělí. Vz Čsk.
I. 5. 67., S. N. Jíti, odejíti, dostati se k ve-
liké armádě (= zemříti). Us. Bdl., Sd., Kšť.,
Tkč.

Armádní, Armee-. A. velitelství, Čsk.,
intendance, S. N. XI. 56., divise. NA. III.
85.

Armara. Přidej: Vz Almara.

Armatura. Přidej: A. či výstroj parních
kotlů, lirin. 19 , Šim. 42., magnetů, Mj. 356.,
metadel. Wld. Vz S. N.

Armazgati se = někam dlouho obtížnou
cestou za deštivého počasí atd. jíti, cesto-
vati. U Místka na Mor. Škd.

Armcejk, u, m., z něm., čásť zbroje ry-
tířské, das Armstück, die Armschiene, zastr.
Sd. kn. op.

Armecek, cka, m. = darebák, der Halunke.
U Místka na Mor. Škd.

Armenie, vz S. N.

Armenolog, a, m. = znalec armenské
řeči a literatury.