917

Armenský. A. církev, historie, literatura,
hlína, bazar. Vz S. N.

Armovaný, gerüstet. A. trámy, ver-
spannte Träger. Pcl. 37.

Armstrongovka, y, f. = Armstrongovo
dělo, das Armstronggeschütz. Čsk. Vz KP.
IV. 506., S.N.

Arnautové v Albanii. Vz S. N.

Arnešt, a, m. = Arnošt. Arch. III. 493.,
I. 436.

Arnika, y, f., arnica montana, prha horní,
das Wolverlei. Sl. les., Čl. 101., Rosc. 129.
— A. = lék. Vz S. N.

Arnold Tob., † 1645. Vz Jir. Ruk. I. 23.

Arnolec, lce, m., Arnoletz, ves u Jihlavy.
PL.

Arnolt, a, m. A. Jan. 1679. Vz Jg. H. 1.
530., Jir. Ruk. I. 23

Arnoltice, dle Budějovice, Ahrendorf,
ves u Kadaně; Arnsdorf, také Arnultice,
ves u Lomnice v Olomoucku. Vz Blk. Kfsk.
863., 112., 784., 796.

Arnošt z Pardubic, první arcibiskup praž-
ský v 14. stol. Vz Enc. paed. I. 375.

Arnoštice, dle Budějovice, Arnostitz,
dvůr u Mnichova Hradiště; Ernestin, dvůr
tamtéž. PL.

Arnoštov, a, m., Arnsdorf, ves ve Slezsku;
Ernestdorf, ves u Tovačova; A. přední,
Vordet-Ehrnsdorf, A. zadní, Hinter-Ehrns-
dorf, vsi u Jevíčka na Mor.

Arnoštovice, dle Budějovice, Arneschto-
witz, ves u Hořepníka; Arnoschtowitz, ves
u Votic. Vz S. N. (v dod.), Tk. IV. 78. Vz
Blk. Kfsk. 534., Sdl. Hrd. IV. 345., 347.,
348.

Arnultice, vz Arnoltice.

Arnušt, a, m., os. jm. Arch. III. 512.

Aromatica, pl., n. = léky, které činnosť
nervovou oživují. Vz Slov. zdrav. I. 15.

Aromatický, aromatisch. A. zápach je
libý avšak mocný a rozčilující, který po-
chází ze hmot prchavých aneb takovými
silicemi naplněných. Km.

Aron, u, m. Přidej: lat. arum, der Aron-
stab, rostl. A. blamatý, a. maculatum, Sl.
les., mucholapný, a. crinitum. Ves. IV. 162.
Ostatně vz: Rstp. 1659., 1662 , Čl. 143., Čl.
Kv. 86, Kk. 118., FB. 7., Slb. 224., Rosc.
105.

Aronovitý. A. rostliny, aronideae. Vz
Rstp. 1655., Ves. IV. 160., S. N. XI. 210.,
Schd. II. 268., Slb. 223., Rosc. 104.

Aronův, -ova, -ovo, Arons-. A. brada,
bylina, kořen, arum maculatum, der Arons-
stab, die Arons-, Fieber-, Drachenwurzel.
Mllr. 17., Rstp. 1659. A. hůl či oběračka =
divizna, verbascum nigrum. Na mor. Val.
Vck. Cf. Aron.

Arpa y, f. = harfa. Mus. 1850.

Arpeggio, arpeggiatura, y, f. = způsob
lámaný, harfovní, v hudeb. Mus. 1850.

Arpetle = erpetle, šp. z něm. Erdäpfel.
Us. u Černovic v Tábor.

Arquerit, vz Arkverit.

Arra, vz Arrha.

Arragonit, u, m. Vz Šfk. Poč. 258., KP.
IV. 370.

Arrangement (aranžmán), u, m., fr. =
úprava.

Arrangeur, a, m., z fr. = řidič, pořadatel,
der Anordner, Leiter. Vz S. N.

Arrangovati (-žovati) = říditi, pořádati,
upravovati, anordnen, einrichten, sich ab-
finden. Kh. Vz S. N.

Arrha, arra, y, f. = závdavek, litkup,
das Reu-, An-, Auf-, Handgeld, die Daran-
gabe; kupecky. Kh.

Arrivovati = přijíti, dojíti, odevzdati,
ankommen, anlanden, Güter landen, Waaren
an den Ort ihrer Bestimmung abgeben;
kupecky. Kh.

Arse, vz Arsis.

Arsen, der Arsen, das Arsenmetall. Sl.
les. Dodej: Arsen (otrušík, siťaník) jest
prvek, arseník (utrejch u Jg.) jest kysličník
arsenový a sluje též arsenikem bílým. Km.
II. (nový běh) 206. Cf. Bř. N. 209., Schd.
II. 28., Šfk. 275., Šfk. Poč. 186., Schd. 1.
300., S. N., Arsenik, Kram. Slov. 20.

Arsenan, u, m. A. měďnatý, arsenigsaures
Kupferoxyd, vz Šfk. 328., hořečnatý. Mj.
44. Cf. Šfk. Poč. 276., 189., Schd. I. 354
A-ny, arsenigsaure Salze; a. draselnatý, ar-
senigsaures Kalium. Sl. les.

Arsenat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
190.

Arseničitý sirník, das Arsendisulphid.
Sl. les.

Arseničnan, u, m. Dodej: A. hořečnato-
ammonatý, Čs. lk. IV. 260., železnatý, Schd.
II.52., draselnatý kyselý, arsensaures Kalium,
kobaltnatý, arsenigsaures Kobaltoxydul, ky-
selý, sodnatý (sodík), das Natrium. Sl. les.
Cf. Šfk. 278., Šfk. Poč. 240., 353., 276., 190.

Arseničný sirník, das Arsenpentasulphid,
kyselina, die Arsensäure, anhydrid, der Ar-
sensaureanhydrid. Sl. les.

Arsenid, u, m. A. železnatý, Fe As². Vz
Schd. II. 52.

Arsenik. Přidej. A. jest bílý prudký jed
ve způsobě moučky, složený z jedné části
(dle váhy) arsenu a tří částí kyslíku. Km.
A. žlutý (zarnek), das Dreifachschwefelarsen,
červený (síra polouhranolová), das Realgar.
Sl. les. Vz Schd. 1. 300., Otrušík, S. N.

Arseník, u, m. A. měďnatý, železnatý.
Vz Bř. N. 86., 221., 222., Arsen.

Arsenit,u, m. kyselina arsenová, utrejch.
Vz Šfk. Poč. 189., Bř. N. 126.

Arseni-us, a, m. A. Kašp. † 1629. Vz
Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 23.

Arsenopyrit, u, m. = arsenový kyz. Krč.,
Bř. N. 220.

Arsenovodík, u, m, der Arsenwasser-
stoff. Nz. lk., Čs. lk. III. 141., VI. 116.,
Šfk. 278., Šfk. Poč. 193., Schd. I. 301.

Arsenový. Přidej: A. květ (rnyšák, utrejch
bílý, bílé sklo arsenové, anhydrid arsenový),
die Arsenigblüthe, kyz, der Arsenigkies;
a. sirník (utrejch žlutý), das Arsentrisulphid;
a. kyselina (arsenicum album, bílý utrejch,
moučka jedová, weisser Arsenik, arsenige
Säure, Arsentrioxyd, n., der Hüttenrauch,
das Giftmehl). Nz. lk., Čs. lk. I. 284.

Arsin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 466.

Arsinky, pl., m. = hromadné jméno pěkně
barevných kamenů jako chrysolithů, achátů
a p. Us. u Dlažkovic. Dch. U Třeblivic.
Zhlk.