918

Arsis. Přidej: Vz Nástup, Listy filolog.
III. 122., S. N.

Arský. Medzi najveľkolepejšie výdobytky
jazykozpytu patrí nepochybne objavenie ar-
ského čili indoeuropského praveku a veľkej
čeľade Arov, Indoeuropcov. Je to nesmrteľ-
nou zásluhou Fr. Boppa, že on genealogickú
príbuznosť arských řečí odkryl a v svojej
srovnávacej mluvnici celú nádhernú gram-
matickú stavbu mluvy najšľachetnejšieho
kmena, ktorému prozreteľnosťou prvé miesto
v dejinách ducha ľudského je vykázané,
geniálne vyviedol. Čo pred ním niektorí
učenci len tušili, hádali, on uviedol do sy-
stému. Na vedecké kolbište hodena bola
nová pravda, že od západnej Indie počnúc
s malými prestávkami až po Island bývajú
príbuzné národy, hovoriace rečami, ktoré
sa nepochybne z jedlej arskej prareči vy-
vinuly, z reči, ktorá nebola ešte ani po-
svätnou rečou védického hymnusu — san-
skritom — ani rečou Zendavesty lebo Homera,
ani rečou starých Italo-Latinov, Keltov, Sla-
vianov a Germanov, ale tak reknúc em-
bryonálne všetky tie živly a podmienky
v sebe obsahovala, ktoré umožnily pozne-
náhle utvorenie sa jednotlivých arských rečí.
Tým podvrátený bol aj ten mylný náhľad
Fr. Schlegla, akoby ostatní arské reči len
zo sanskritu odvodené boly. Sanskrit je naj-
staršou, z domu bohate vypravenou sestrou.
Phld. III. 1. 59.-60. Čf. Mkl. aL. hned na

I. str.

Aršík, u, m., vz Arch.

Artemis. Vz Vlšk. 221., 227., 11., 12.

Arterie. Přidej: Arterie jsou pružné rourky
krevní, jimiž živná krev ze srdce do celého
těla se rozvadí. Km. Vz S. N., Kram. Slov.

Arteská studné. Přidej: Vz KP. III. 46.,

II. 98., S. N., Hř. 1., Schd. II. 145., Kram.
Slov. 20. Mají jm. od hrabství Artois ve
Francii, poněvadž tam nejvíce vrtány byly.
Kram. Slov.

Arthralgie, e, f. = bolesť kloubná. Vz
Slov. zdrav. I. 15.

Arthritis = dna, zánět kloubů, hostec.
Vz S. N., Čs. lk.

Arthrokace, e, f. = vleklý zánět kloubu.
Slov. zdrav. 1. 15.

Arthrokok-us, a, m. = bakterie. Čs. lk.

Arthronci = tělisko kloubní. Čs. lk.

Artikul. Přidej: A co se druhého artikule
dotyče. NB. Tč. 284. A. o moci, o pychu,
o výtržnosti, o piva vaření. Vz Zř. zem.
Jir. I. 20., O. 21., 24., Z. 26., C. 39. A-vé
z majestatů, smluv, listů, z kněh a práv
městských k svědomí jak se klásti mají?
Ib. R. 44. — Artikulové pražští, vz Tk. IV.
721., Tk. Ž. 219., Sbn. 506., 554., 758.

Artikulace, e, f. = článkování.

Artista. A-sté = mistři a studenti, za-
bývající se uměními svobodnými (artes libe-
rales, jež byly: grammatika s poetikou,
rhetorika, dialektika, arithmetika, musika,
geometrie, astronomie). Vz Enc. paed. 1.
382.

Artisticky = krasoumně, artistisch. Nz.

Artistický = krasoumný, artistisch. Nz.

Artišok. Přidej: Lat. cynara carduncu-
lus (a. španělský, Ves. IV. 210.), cynara

scolymus (a. obecný, Ves. IV. 209.), kardus
zahradní. Vz Mllr. 39., Schd. II. 284., Rstp.
935., Kk. 164., Čl. 103., Rosc. 129. Dle KP.
III. 269. také artičoka. Bodlavý a., stach-
lige A. ; velký zelený, grosse grüne A.;
veliký englický, grosse englische A.; fran-
couzský, španělský; nadívané a-ky, gefüllte
A-ken; a-ky dle způsobu hollandského, vla-
ského, španělského (připravené); a-ky su-
šiti, zadělati, omastiti, péci; a. au blane,
à la crêm; a. opepřené, v máselné omáčce.
Šp. Kosmatka či spodek a-ku, der Arti-
schockenboden. Šp. A. naložené, s majoné-
sovou, s hollandskou omáčkou. Hsng.

Artišokový, artičokový, Artischocken-.
A. salát, omáčka (englická), polívka, kaše,
piré. Šp. A. sady. Osv. VI. 584.

Artleb, a, m. = Arkleb. Pal. Rdh. I.
117.

Artlus = Hartlieb. Gl. 3.

Artolec, lce, m., Artholz, ves u Nové
Bystřice v Budějovsku. PL.

Artopae-us, a, m. A. Kašp. 1610. Vz
Jg. H. 1. 530., Jir. Ruk. I. 24.

Arummaculatum = otrávení kořenem.
Čs. lk. II. 104.

-as. Vz Brt. D. 146.

-ás. Přidej: Merkwürdig ist der in den
Urkunden des 11.—13. Jahrh. auftauchende
pl. Lokal auf -ás: Dolás, Lužás, Polás für
Dolách, Lužách, Polách, worin das ursprüng-
liche s wie in tvýs Ž. wit, 64. 4. für tvých
erhalten ist und -ách für -anech steht. Mkl.
W. 340. Cf. Bž. 83.

1. As = římská mince. Přidej: Vz Vlšk.
302., 305., 310., S. N.

2. As, asi. K významu aspoň přidej pří-
klady : Račte mně as tělo dáti mého sy-
náčka milého. Hr. rk. 171. A pakli by svého
bludu nechtěl zbýti, ale as a tovarišóv ne-
jměl by v něm ; As a jedné věci nauč se
v měsieci; Ale obecně každý najméň as a
tak má Boha milovati, aby .... Št. Kn. š.
2., 12., 36.

3. As = o půl tonu snížené a. Mlt.
Asa = as, aspoň, zastar. Přidej: Aby ho

asa mučením trýzníce premohli. Pass. 14. sto-
letí. Asa nazov mě: otec mój. BO. Nechať
asa jde s námi Amon bratr mój; A protož
máš-li co mezi rukama, asa pět bochencóv
daj mi. Bj. Smiluj sě asa sama nad sebú.
Pass. 493. Nemůžeš-li déle. asa tak dlúho
prodli. Ib. 486. Za Výb. I. přidej: 728. —
Asa, y, f., vz Assa, S. N.

Asbest. Přidej: Vz Bř. N. 174., Schd.
II. 49., KP. III. 11., S. N., Kram. Slov. 21.

Asbestový, Asbest-. Turínské výrobky
asbestové z dlouhých šedých vláken; A.
ucpávky. Wh.

Ascit-es, u, m., vodnatelnosť břišní. Slov.
zdrav.

Ascita, y, f., ze střlat. eseitas, jsoucnosť
bez zevnější příčiny, vlastnosť býti sám
sebou (a se). Barták.

Asfalt, das Erdpech, Erdharz. Přidej :
A. jest okysličený stuhlý petrolej. Krč. 850.
Místo zemní navrhuje se v Km. II. nový
běh 206.: kamenná pryskyřice či smola
(skalní smola. Bř. N. 232.). Vz Pryskyřice.
A. sválený (asfalt comprimé), hlazený (a.