919

coulé). Zpr. arch. VIII. 97. Ostatně vz Bř.
N. 232., KP. III. 147., Šfk. 513., 534., Schd.
II. 62., Krč. G. 204., Schd. I. 426., S. N.,
Kram. Slov. 21.

Asfalten, u, m. V etheru rozpuštěný
asfalt zůstavuje asfalten, který v terpenti-
nové silici se rozpouští. Bř. N. 232.

Asfaltování, die Asphaltirung. A. ulic.
Us. Pdl.

Asfaltovati, asphaltiren (asfaltem po-
kryti). — co: ulici, stanoviště fiakrů. Stat.
př. kn. 1874. 118.

Asfaltovina, y, f., die Asphaltanstrich-
masse. Us. Pdl.

Asfaltový, Asphalt-. A. barva, fermež,
Wld., hmota k nátěru lepenkových střech,
Wh., dlažba, malta, lepenka, papír, Zpr.
arch. VIII. 97., 99., nátěr, krytina. Us. Pdl.

Asfodel, u, m., z řec. áocpóóeloc, bylina
liliová, das Asphodill. Lpř. Slov. I. 100.

Asfyxie, e, f. = zdánlivá smrť, Cs. lk.
V. 2., nemožnost dýchání, zadušení. Vz
Slov. zdrav. I. 15., S. N.

Asia = asa, aspoň, zastr. Dal. 50., Anth.
Jir. I. 3. vyd.XXXIII.

Asian, a, m., der Asier.

Asianka, y, f., die Asierin.

Asianský, vz Asia.

Asiat, a, m., pl. -té. Asiaté. Pal. Rdh.
II. 6.

Asiatický, vz Asia.

Asiatský, vz Asia.

Asiderit, u, m. Stč. Zmp. 252.

Asie. Dodej: Vz Enc. paed. I. 384., S. N.

Askesa, y, f., řec. = tužení a cvičení
těla; v době křesť. = konání ctností k do-
sažení mravní dokonalosti a blaženosti. Vz
v Enc. paed. I. 385.

Asketický, z řec., erbaulich, ascetisch.
A. život.

Asketika, y, f., řec. = cvičení v pobož-
nosti, rozjímání, modlení, v náboženském
se tužení, die Tugendlehre. Vz Enc. paed.
I. 386., S. N.

Asklepiadik, u, m. = asklepiadský verš.
Dk.

Asklepiadský verš. Přidej : KB. 6.

Asmanit, u, m. = zrna kyseliny křemi-
čitě o povětroních kamenech. Vz Bř. N. 186.

Asmodej e, m. = zlý duch, rušitel man-
želského pokoje, der Asmodi. Vz Azmodeus,
S. N.

Asnad = snad. Koll. Tedy zdálo se ně-
kterým Jerusalemanům, že a. již náčelníci
poznali jej Kristem či messiášem býti. Sš.
J. 127. Domnělí se, že a. nyní provolá jej
lid za messiáše. Sš J. 123. Mravec jej tú
radu dal, aby zaň len išla, aby ľudia ne-
lekli, že je a. pyšná. Sb. sl. ps. II. 1. 24.

Asparagin, u, m , v lučbě, der Aspara-
gin. Nz. A. ammonatý, asparaginsaurer Am-
moniak. Šp. Vz Šfk. Poč. 491., S. N.

Asparaginová kyselina, die Asparagin-
säure. Nz.

Aspekt, u, m. = pohled; v astrologii =
vzájemné postavení oběžnic ve zvířetníku.
Vz S. N.

Asperelka, y, f. A. dobrovonná, ma-
rynka vonná, mařinka vonná, svízel voňavý,
asperula odorata, der Waldmeister. Mllr. 18.

Aspermatism-us, u, m., řec. = stav
muže, který při souložení nemůže vepraviti
semeno do rodidel ženy. Vz Slov. zdrav. I. 15.

Aspidový. A. jed, venenum aspidum.
Z. wit. 13. 3.

Aspik, u, m. huspenina, rosol, der Aspik.
A. bílý, červený, z úhoře, rybí, z husích
jater, z pečeného zajíce, z kuřete, z ka-
pouna, z koroptve, z mořského raka; forma
na aspik. Šp. Vz Kram. Slov. 21.

Aspikový, Aspik-. A. obruč, řízek, die
Aspikschnitte, zub, -zacke, forma na a-vý
obložek, die Aspikbordureform. Šp.

Aspirace, e, f., z lat. = nádech, přídech,
vz S. N.; žádost, touha, die Aspiration. —
A. = vyssávání chorobných výměšků a sra-
ženin aneb chorobně nahromaděných nor-
malních tekutin ż různých části těla. V z
Slov. zdrav. 15.

Aspirantka, y, f. = čekatelka, žadatelka
nějakého místa, úřadu. Us. S. N.

Aspirator, u, m., v lučbě, ku př. u Re-
gnaultova hygrometru. Mj. 147., Nz. Cf. Šfk.
Poč. 77. — A. = vdechovadlo, der Aspira-
tor. Čs. lk. V. 160. — A. = nástvoj, jímž
tekutiny chorobným způsobem v těle lidském
nahromaděné vyssáváme. Vz Sl. zdrav. I.
15., S. N.

Aspi-s, da, m. = had. Nad hadem aspi-
dem a baziliškem choditi budeš. ŽKl. Jir.
Anth. I. 3. vyd. 7. Had a. Ž. wit. 93. 3.

Aspoň = alespoň. Št. Kn. š. 3. Přidej:
Aby asponě věděli, kým jest a kterak to
šlo. Arch. II. 268. Smilujte se nade mnú,
aspoň vy, přietelé moji. BO.

Assa, vz Asa. Přidej: Něm.: stinkender
Asant, der Teufelsdreck. Vz také Šfk. 536.,
Schd. I. 407.

Assanace, e, f., lat. = soujem výkonů
čelících k tomu, aby poměry obydlených
míst staly se zdraví lidskému co možná
prospěšnými. Slov. zdrav. I. 16.

Assapan, a, m., pteromys volucella, der
Assapan. Brm. Živ. zv. I. 2. 301.

Assegno (asseňo, it.) = assignace, po-
ukázka (na peníze), die Anweisung, Assi-
gnation; kupecky. Kh.

Assekurat, a, m. = pojištěný, der Ver-
sicherte. Kh. Vz Assekuraee, S. N.

Assent, u, m. = odvod.

Assessor. — 2. A. na Litvě = správce
krajské policie. Kká. Td. 372.

Assietka, y, f. — Assyetky = pochoutky
na talíři, hlemýždi, sardelky, kaviar, mo-
zeček, ustřice a p. Hnsg., Šp.

Assignant, a, m. = kdo poukázku činí.
V obchodní ukázce, poukázce (assegno),
kdo assignatovi rozkazuje, aby někomu
třetímu (assignatorovi, osobě nebo firmě)
vyplatil assignovanou poukázanou summu.
Kh. Vz S. N.

Assignat, a, m., vz Assignant. — A.,
u, m. = poukázka obyč. na určitou částku
drobných peněz. Vz Kram. Slov. 21.

Assignator, a, m., vz Assignant.

Assimilační, Assimilations-. A. činnosť,
práce, výrobky. SP. IL 99., 131., 135.

Assistent. Přidej: A. duchodenský, der
Rentamtsassistent, účetní, Rechnungs-, les-
ního ředitelství, Forstdirektions-. Sl. les.