Předchozí (919)  Strana:920  Další (921) |
|
|||
920
|
|||
|
|||
Assistentství, n. = úřad assistentův.
Osv. I. 62. Associace Přidej: A. sluje vůbec nějaké
sdružení se k lepšímu úspěchu nějakého podniku. Km. A. ve smyslu psychologickém jest splynutí představ, které současně na vědomí naše působily. Km. A. představ. Vz Listy filol. IV. 255., Jg. Slnosť. 33. Associační = spolkovní. A. právo.
Associe, e, m, fr. = společník, účastník,
druh, der Gesellschafter, Handlungsgenosse; kupecky. Kh. Assonance. Přidej: Vz Jir. Nkr. 98.,
S. N. A. slabá, silná, osobitná, spojovací. Dk. P. 398. Assortiment (assortiman),u, m. = sklad
rozdílného zboží, ein Waarenlager mit ver- schiedenen Waarensorten versehen. Kh., S. N. Assortovati = zboží dle druhů rozděliti,
die Waaren nach Sorten ordnen; rozličným zbožím opatřiti, mit Waaren wohl versehen; kupecky. Assyrolog, a, m. = znalec assyrské řeči
a literatury. Assyrský. Přidej: A. stoh. Vz KP. I.
112., S. N. Astatický, ve fysice, nestojící, pohyblivý,
unruhig, astatisch. A. jehla (složená magne- tická, magnetická střelka), astatische Nadel (Magnetnadel). Nz., Mj. Vz KP. II. 192. A. regulator. Zpr. arch. Aster, lat. = hvězdník, rostl. Čl. 101.
Asterie, e, f. = hvězdnatý safír. Osv.
I. 670., S. N. Asterisk, u, m. = hvězdička (*) v písmě,
v knize, jížto se něco poznačilo, der Aste- risk. Kh. Asterism-us, u, m., z řec. Prohlížíme-li
některé nerosty v určitých směrech, ukazují zvláštní silnější nebo slabší záři v podobě paprsků, kroužků a jiných tvarův a tento zjev zoveme a. Bř. N. 70., 71. Asteroid, u, m. = planetoid, malá oběž-
nice, der Asteroide. Také se přihodilo, že od hlavního těla odtržené hmoty v jedno těleso se neshlukly, nýbrž ve veliké množ- ství malých světových těles se rozdělily, které pod jménem asteroidů jako hejna ma- lých planet skoro v stejné vzdálenosti od slunce kolují. Schd. II. 89. Cf. Stč. Zmp. 158., 224., 227., Schd. I. 246., S. N. Asteroidní, Asteroid-. A. sbor, prstenec.
Stč. Zemp. 225., 226. Asthenický = slabý, schwach, asthe-
nisch. Asthenie, e, f., řec. = slabosť, Kraftlosig-
keit, Schwäche, Asthenie, f. Vz Slov. zdrav. I. 17., S. N. Asthenopie, e, f. = slabozrakosť.
Asthma. Přidej : Vz Slov. zdrav. I. 17.,
S. N. Astigmatism-us, u, m., nemoc oční. Vz
Slov. zdrav. I. 7. Astomie, e, f., řec. = bezústí. Vz Slov.
zdrav. 1. 17. Aston, a, m. A, Zachar. 1601. Vz Jg. H. 1.
530. Astraea, e, f., obežnice. Vz Schd. I. 247.
Astragál, u, m. = římsa komponová
z prutů a proutků. Lehner. |
Astrachanka, y, f., vz Astrachan. U Ne-
zamyslic na Mor. astrikánka. Bkr. Astrakanit, u, m., nerost. Vz Bř. 122.
Astralit, u, m. Vezme-li se na místě
části křemene kyselina borová, jeví sklo v tmavočervené půdě krásné krystallisace třpytu modrého a slove a. KP. IV. 583. Astrikánka, vz Astrachanka.
Astro, a, n., vz Aster. Rt., Dlj. 34.
Astrognosie, e, f., z řec. = znalosť hvězd
a souhvězdí, die Sternkunde, Astrognosie. Stč. Zem. 26., Nz., S. N. Astrolab, u, m., v mathem. astronomii,
astrolabium, der Winkelmesser. Nz. Astrologie, e, f., řec. = byla klamná
nauka hvězdářská, která z postavení hvězd na nebi soudila na osudy jednotlivých lidí a na budoucí události veřejné. Km. Vz Schd. I.181., Sbn. 289., 414., 801., 942., Enc. paed. I. 386.—390., S. N., Kram. Slov. 22. Astronomicky, astronomisch, řec. Určili
a. velikosť oblouku. Mý. 5. Astronomický, sternkundig, astrono-
misch. A. zeměpis. Vz Enc. paed. I. 404.-407. A. zlom světla, Mj. 261., soumrak, nástroj, Us., chronometr, mikrometr, polední kruh, kvadrant, sextant, refraktor tabule, známky. S. N. Astronomie, e, f. = hvězdářství, nauka,
jež se zabývá pohyby těl nebeských, die Sternkunde, Astronomie. A. fysická. Stč. Zem. 130. A. pozorovací, beobachtende A., nautická či lodnická, nautische A.., prak- tická, praktische A., počítací, rechnende A., sfaerická, sphärische A., theoretická, theore- tische A. Nz. Cf. Kram. Slov. 22., Schd. I. 179., Enc. paed. I. 390.—404., S. N. Astroskop, u, m., das Sternrohr. S. N.
Astrospektroskop, u, m., řec. = daleko-
hled spojený se spektroskopem. Stč. Zem. 44., 151. -astý. Přidej: červenastý, černastý. Na
mor. Val. Bart. Modrastý, plavastý, sivastý, jařabastý, hraňastý atd. Vz Brt. D. 154. Astysie, e, f. = mužská neplodnosť.
Asyl. Vz S. N., Kram. Slov. 22.
Asylní, Asyl-, A. právo. Šmb. S. I. 380.,
Vz Vlšk. 337. Asymmetrický = nesouměrný, asym-
metrisch. Osv. I. 482. Asymptota. Přidej: Nz. Die sich nähernde,
aber nie anstossende Linie; das Unerreich- bare. A. křivky. Stč. Dif. 165., S. N. Asymptotický, v math. úběžný. Stč. A.
čára, Vnč. 106., rovina. Jrl. 266. Asynartetický = nedočleněný, asynar-
tetisch. A. verš. Nz., S. N. Asyndeton. Přidej : die Verbindungslosig-
keit, das Asyndeton. Vz také Jg. Slnosť. 71., KB. 239., Brt. S. 3. vyd. 186., Listy filolog. X. 195., 222., S. N. Pěkně mluví angel k ženám v asyndetech či větách ne- spojených. Sš. Asystolie, e, f. = nepatrné stahování se
srdce. Vz Slov. zdrav. 1. 18. Aspekt, u, m. = aspekt. Má špatné a-ty
= vyhlídky, naději. Us. -át: exarchát (exarchat), mandát (mandat)
atd., z lat. |
||
|
|||
Předchozí (919)  Strana:920  Další (921) |