Předchozí (919)  Strana:920  Další (921)
920
Assistentství, n. = úřad assistentův.
Osv. I. 62.
Associace Přidej: A. sluje vůbec nějaké
sdružení se k lepšímu úspěchu nějakého
podniku. Km. A. ve smyslu psychologickém
jest splynutí představ, které současně na
vědomí naše působily. Km. A. představ.
Vz Listy filol. IV. 255., Jg. Slnosť. 33.
Associační = spolkovní. A. právo.
Associe, e, m, fr. = společník, účastník,
druh,
der Gesellschafter, Handlungsgenosse;
kupecky. Kh.
Assonance. Přidej: Vz Jir. Nkr. 98.,
S. N. A. slabá, silná, osobitná, spojovací.
Dk. P. 398.
Assortiment (assortiman),u, m. = sklad
rozdílného zboží,
ein Waarenlager mit ver-
schiedenen Waarensorten versehen. Kh., S. N.
Assortovati = zboží dle druhů rozděliti,
die Waaren nach Sorten ordnen; rozličným
zbožím opatřiti,
mit Waaren wohl versehen;
kupecky.
Assyrolog, a, m. = znalec assyrské řeči
a literatury.
Assyrský. Přidej: A. stoh. Vz KP. I.
112., S. N.
Astatický, ve fysice, nestojící, pohyblivý,
unruhig, astatisch. A. jehla (složená magne-
tická, magnetická střelka), astatische Nadel
(Magnetnadel). Nz., Mj. Vz KP. II. 192. A.
regulator. Zpr. arch.
Aster, lat. = hvězdník, rostl. Čl. 101.
Asterie, e, f. = hvězdnatý safír. Osv.
I. 670., S. N.
Asterisk, u, m. = hvězdička (*) v písmě,
v knize, jížto se něco poznačilo, der Aste-
risk. Kh.
Asterism-us, u, m., z řec. Prohlížíme-li
některé nerosty v určitých směrech, ukazují
zvláštní silnější nebo slabší záři v podobě
paprsků, kroužků a jiných tvarův a tento
zjev zoveme a. Bř. N. 70., 71.
Asteroid, u, m. = planetoid, malá oběž-
nice,
der Asteroide. Také se přihodilo, že
od hlavního těla odtržené hmoty v jedno
těleso se neshlukly, nýbrž ve veliké množ-
ství malých světových těles se rozdělily,
které pod jménem asteroidů jako hejna ma-
lých planet skoro v stejné vzdálenosti od
slunce kolují. Schd. II. 89. Cf. Stč. Zmp.
158., 224., 227., Schd. I. 246., S. N.
Asteroidní, Asteroid-. A. sbor, prstenec.
Stč. Zemp. 225., 226.
Asthenický = slabý, schwach, asthe-
nisch.
Asthenie, e, f., řec. = slabosť, Kraftlosig-
keit, Schwäche, Asthenie, f. Vz Slov. zdrav.
I. 17., S. N.
Asthenopie, e, f. = slabozrakosť.
Asthma. Přidej : Vz Slov. zdrav. I. 17.,
S. N.
Astigmatism-us, u, m., nemoc oční. Vz
Slov. zdrav. I. 7.
Astomie, e, f., řec. = bezústí. Vz Slov.
zdrav. 1. 17.
Aston, a, m. A, Zachar. 1601. Vz Jg. H. 1.
530.
Astraea, e, f., obežnice. Vz Schd. I. 247.
Astragál, u, m. = římsa komponová
z prutů a proutků. Lehner.
Astrachanka, y, f., vz Astrachan. U Ne-
zamyslic na Mor. astrikánka. Bkr.
Astrakanit, u, m., nerost. Vz Bř. 122.
Astralit, u, m. Vezme-li se na místě
části křemene kyselina borová, jeví sklo
v tmavočervené půdě krásné krystallisace
třpytu modrého a slove a. KP. IV. 583.
Astrikánka, vz Astrachanka.
Astro, a, n., vz Aster. Rt., Dlj. 34.
Astrognosie, e, f., z řec. = znalosť hvězd
a souhvězdí,
die Sternkunde, Astrognosie.
Stč. Zem. 26., Nz., S. N.
Astrolab, u, m., v mathem. astronomii,
astrolabium, der Winkelmesser. Nz.
Astrologie, e, f., řec. = byla klamná
nauka hvězdářská, která z postavení hvězd
na nebi soudila na osudy jednotlivých lidí
a na budoucí události veřejné. Km. Vz Schd.
I.181., Sbn. 289., 414., 801., 942., Enc. paed.
I. 386.—390., S. N., Kram. Slov. 22.
Astronomicky, astronomisch, řec. Určili
a. velikosť oblouku. Mý. 5.
Astronomický, sternkundig, astrono-
misch. A. zeměpis. Vz Enc. paed. I. 404.-407.
A. zlom světla, Mj. 261., soumrak, nástroj,
Us., chronometr, mikrometr, polední kruh,
kvadrant, sextant, refraktor tabule, známky.
S. N.
Astronomie, e, f. = hvězdářství, nauka,
jež se zabývá pohyby těl nebeských,
die
Sternkunde, Astronomie. A. fysická. Stč.
Zem. 130. A. pozorovací, beobachtende A.,
nautická či lodnická, nautische A.., prak-
tická, praktische A., počítací, rechnende A.,
sfaerická, sphärische A., theoretická, theore-
tische A. Nz. Cf. Kram. Slov. 22., Schd. I.
179., Enc. paed. I. 390.—404., S. N.
Astroskop, u, m., das Sternrohr. S. N.
Astrospektroskop, u, m., řec. = daleko-
hled spojený se spektroskopem. Stč. Zem.
44., 151.
-astý. Přidej: červenastý, černastý. Na
mor. Val. Bart. Modrastý, plavastý, sivastý,
jařabastý, hraňastý atd. Vz Brt. D. 154.
Astysie, e, f. = mužská neplodnosť.
Asyl. Vz S. N., Kram. Slov. 22.
Asylní, Asyl-, A. právo. Šmb. S. I. 380.,
Vz Vlšk. 337.
Asymmetrický = nesouměrný, asym-
metrisch. Osv. I. 482.
Asymptota. Přidej: Nz. Die sich nähernde,
aber nie anstossende Linie; das Unerreich-
bare. A. křivky. Stč. Dif. 165., S. N.
Asymptotický, v math. úběžný. Stč. A.
čára, Vnč. 106., rovina. Jrl. 266.
Asynartetický = nedočleněný, asynar-
tetisch. A. verš. Nz., S. N.
Asyndeton. Přidej : die Verbindungslosig-
keit, das Asyndeton. Vz také Jg. Slnosť.
71., KB. 239., Brt. S. 3. vyd. 186., Listy
filolog. X. 195., 222., S. N. Pěkně mluví
angel k ženám v asyndetech či větách ne-
spojených. Sš.
Asystolie, e, f. = nepatrné stahování se
srdce.
Vz Slov. zdrav. 1. 18.
Aspekt, u, m. = aspekt. Má špatné a-ty
= vyhlídky, naději. Us.
-át: exarchát (exarchat), mandát (mandat)
atd., z lat.
Předchozí (919)  Strana:920  Další (921)