921

Ať. Přidej v 2. ř. za Gb.: Cf. Bž. 35.
V 7. ř. po Br. polož: Berla železná, niž
zpurné, ať zniku nemají, potírej. Kom. Rci
pánu svému, ať mi rúcho pošle. GR. Rci
k tomuto kameni, ať bude chlebem. ZN.
Pusť lid mój, ať mi obětuje na poušti. BO.
— V. 15. ř. za Ml. přidej: Ať ti o nás péči
jmají. Pass. 14. stol. Ať poznajú, zpievajú
a p. Ž wit. 82. 19., 137. 5. — V 9. ř. zd.
po Ros. přidej: — 5. Ve větách připouště-
cích. Ať samoten, žiju klidně. Ziak. Ať déšť
prší, neb sníh věje, nech se boží vůle děje.
Brt. S. 3. vyd. 138. Vz Připouštěcí. — Cf.
také Ht. Sr. rol. 64., Zk. Skk. 621.— V 6. ř.
zd. za Br.: Co chceš, ať tobě učiním. Bj.
Pride godina, ať oslaví se syn člověč. Ev.
— V poslední ř. na 35. b. stránce: Ledva
té hodiny dočeká, ať by se se svým chotěm
pokochala. 15. stol. Mnč. R. 96. Potřebieť
jest vám, ať bych já odešel. Hus III. 103.

Át = hle, v Gemorsku na Slov. Dajme
jim, át, chlieb se soľou, nech sa hostia
s dobrou vôľou. Phld. III. 265.

Atakamit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 152.,
Šfk. Poč. 274.

Atalanta, y, f. = oběžnice. Schd. I. 247.

Ataman. Po Ukrajině přidej: a u Hu-
culů. Vz S. N.

Atavism-us, a, m., lat. = podoba dědovi.
Vz Slov. zdrav. 1. 18.

Ataxie, e, f., řec. = nelad v pohybu lid-
ského těla. Vz Slov. zdrav. L, 18., S. N.

Atelektasie, e, f. = plsťnatosť plic. Slov.
zdrav.

Atellské frašky. Vz Vlšk. 381., S. N.

Athair, u, m., hvězda. Schd. 1. 219.

Athamantin, u, m., v lučbě: C₄₈ H₃₀ O₁₄.
Vz Šfk. 578.

Atheismus. Vz Enc. paed. I. 407., S. N.

Atheistický, gottleugnerisch, atheistisch.
A. liberalismus. Hvls.

Athena. Přidej. Vz Vlšk. 106., 223., 315.,
10., 224., S. N.

Athenae-um, a, m. = vyšší škola. Vz
Enc. paed. I. 408., S. N. — A., listy pro
literaturu a kritiku vědeckou v Praze od
r. 1883. Hlavní redaktor prof. T. Masaryk.

Atheny. V z S. N.

Atherom, u, m. A. aorty = rozšíření a
vředovatění stěn aorty. Čs. lk. V. 126. A.
srdečnice a chlopní. 1b. IX. 343.

Athese, e, f., řec., opak these = popírání.
Obz. 1884.

Athlet, a, m. = muž vyvinutého svalstva.
A. římský a řec. Vz Vlšk. 48., 49., 56., 321.,
374., S. N.

Athmický či výparní růže větrná. Stč.
Zem. 620.

Athmometr, u, m. = výparoměr. Stč.
Zem. 614.

Athmosfera. Přidej: A. elektrická. Mj.
373. Tlak jedné a-ry či zkrátka jedna a.
Vz Šim. 3. A. co jednička tlaku vzduchu,
váha její. Vz KP. II. 52., 57., 343., Mj. 106.,
Schd. 1. 79., S. N., Kram. Slov.

Athmosferický, athmosphärisch. A. že-
leznice, Mj. 124., KP. II. 92., NA. IV. 221.,
čára, Zpr. arch. IX. 12., stroj, KP. II. 339.,
tlak, ZČ. I. 401., vzduch, ZČ., Stč. Zem.
592., obal země, Stč. Zem. 557., srážky,

Sté. Zem. 633., prach. Stč. Zem. 492., SP.

II. 255., S. N.
Athos, vz S. N.

Athoský. A. evangelium, jinak evangelium
mariinské, 171 list u Grigorovice v Oděsse
a 2 listy u Miklosiče (památka pannonská
písmem hlaholským psaná). Ppl. Gr. strb. 7.

Athrepsie, e, f., řec. = nedostatečná vý-
živa těla. Slov. zdrav.

Atlantka, y, f. = měkkýš kýlonožec.

A-ky, atlantida, mají skořápku do plochého,
ostrým ústím opatřeného kotouče svinutou,
do nížto se mohou skoro celé skrýti. A.
obecná, atlanta Peronii. Vz Frč. 253.

Atlantský telegraf. Vz KP. II. 261.—262.
A. moře. Vz S. N.

1. Atlas, sbírka map. Přidej: Vz Enc.
paed. I. 409. Gt. také: atlantu. A. kapesní,
názorný, historický, zeměpisný. Mus. 1880.,
387. Us. — A. = nejvyšší obratel krční, na
němž hlava leží. Slov. zdrav. I. 18. — A.,
hora. Vz S. N.

2. Atlas, a, m., satyrus alcyone, jinak:
okáč bělopásný, motýl. Stn. I. 23.

Atlaska, y, f. = atlasová stužka, das
Atlasband. Rk.

Atlasový, atlassen. Rk.

Atlus, a, m., z Hartlieb. Gl. 3.

Atmický, vz Athmický.

Atmometr, vz Athmometr.

Atmosferický, vz Athmosferický.

A to, und zwar. Us. Ssk.

Atodie = ecce, hle. A todie ty poznal
jsi. Ž. wit. 138. 5. A todie ti (etenim) ne-
pravedlností remeslníte. Ib. 57. 3., 24. 3.
Cf. Atoti.

Atolly, ů, pl., m. = kruhové valy kora-
lové kolem kuželovitých vrcholů podmoř-
ských nakupené. Sté. Zem. 775. Cf. KP.

III. 369.

Atom. Přidej: A. = nedělitelná, nej-
menší n. základní částice hmoty. Schd. I.
23. Vz KP. IV. 43., Šfk. 731., Bř. N. 81.,
KP. IL 9., Šfk. Poč. 9. Der Urstoff, etwas
Untheilbares. Atomy složité = molekuly.
ZČ. I. 3., Bř. N. 81. A. dvojitý, der Dop-
pelatom; a. plození, der Produktionsatom;
váha atomu. Sl. les.

Atomický, Atom-. A. názor, theorie. ZČ.
I. 3., 4.

Atomistický, Atom-. A. theorie, učení.
Sl. les., Mj. 11., Schd. I. 370., KP. IV. 32.

Atomový, Atom-. A. teplo, ZČ., váha,
ZČ. I. 205., Šfk. Poč. 10., mocnosť, rov-
nice, die Atomgleichung, mocnosť, die Atö-
migkeit, Sl. les., číslo, Šfk. Poč. 10., objem.
Schd. I. 373.

Atonie, e, f. = stav, ve kterém napia-
tosti, stažitelnosti organům ubývá. A. střev,
dělohy atd. Vz Slov. zdrav. I. 18., S. N.

Atoti = ecce. Cf. Atodie. A. vzdálil jsem
se běže. Z. wit. 54. 8. a j.

Atout, u, m., na Zlínsku: rác. Brt. Vz
Adut, à tout.

Atrament, u, m. = inkoust, die Tinte.
Slov. — A. = koření. Db.

Atresie, e, f. = srostlosť, die Verschlies-
sung eines Kanals des Körpers, Atresie,
der Atretismus. Čs. lk. VI. 270., X. 361.,
Slov. zdrav. I. 18., S. N.